Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Existují paralelní vesmíry velmi podobné našemu ?

17. 06. 2015 9:02:00
Chtěl bych pouvažovat hlavně o tom, jestli existují paralelní vesmíry, které jsou kopií toho našeho a to do takových detailů, že jsou v nich i kopie nás samých. Tyto naše kopie pak zažívající náš život poněkud pozměněně.

Někdy v roce 1980 jsem si tak nějak logicky odvodil, že nic není všezahrnující, tedy i to, že náš vesmír musí být v něčem, čemu jsem tenkrát říkal metavesmír. Dnes se to označuje za multivesmír. Vytvořil jsem si takový axiom, že když se lidé miliardkrát přesvědčili, že cokoliv je vždy součástí většího celku, je pravděpodobnost toho, že vesmír je jen část většího celku takových 99,99999999%. Že ten větší vesmír nevidíme, neznamená, že neexistuje.

Zenon z Eleje to kdysi napsal zhruba takto: Vše, každé něco, je v prostoru. Je prostor něco? Je. Tak bude v prostoru.

Zároveň lze odvodit jiný axiom, že vše se skládá z částí. Stačí se rozhlédnout kolem. Pro vše, co známe, tento axiom platí. Jsou některé věci, u kterých to nemůžeme potvrdit, třeba elektron, ale ty jsou všechny na horizontu našeho poznání. Tedy to spíš je jen tak, že zatím tyto části neznáme.

Jasně z toho vidíme, že nejen že musí existovat multivesmír, ale že musí existovat i jeho části, tedy náš vesmír a další vesmíry, které se dnes nazývají paralelními vesmíry. Můžeme něco říci o vlastnostech těchto vesmírů? Jen stěží. Fyzika sem nedosáhne, jen spekulace ano. Můžeme se třeba dohadovat, že další vesmíry budou podobné tomu našemu? Není k tomu žádný důvod. A když uvážíme, jak se od sebe liší třeba stromy.... není možné najít dva zcela stejné, těžko uvažovat o stejných vesmírech. (To souvisí s dalším axiomem, že vše se od všeho liší.)

Ale částice jsou přece všechny stejné, ne? Ale jak to víme, když právě tam naše znalosti končí a může to být tak, že jen hlouběji nevidíme?

Uvažme navíc, jak vznikly představy, že existují vesmíry s přesně stejnými zákony jako jsou ty naše? Jednak si vůbec nedovedeme jiné zákony představit, tedy je naše mysl omezena na ty naše. Za druhé představa vesmírů se stejnými zákony vznikla na půdě kvantové mechaniky, kde se vyskytuje mnoho stavů jedné částice najednou a při interakci/pozorování se realizuje jen jedna. Z toho vznikla představa, že tyto další možnosti mohou stvořit/znamenat celé další vesmíry (Everett).

Chybička v úvaze je ale ta, že kvantové vlastnosti se běžně neprojevují ani v lidských měřítkách, jen v těch mikro, takže je automaticky předpokládat v měřítkách celého vesmíru, je spíše fantasmagorie. Hlavně proto, že s každou kvantovou interakcí by muselo vzniknout hned mnoho vesmírů, které by byly zcela identické s tím naším a to nejen co do zákonů. Byli by v nich také naprosto stejní lidé, jako v našem a tyto paralelní vesmíry by se lišily jen jednou kvantovou událostí.

Nesmyslnost této koncepce vyplyne už toho, že takto by takových vesmírů v současnosti i minulosti vznikalo prakticky nekonečné množství, když uvážíme, kolik kvantových událostí se děje v našem vesmíru v tomto zlomku vteřiny. Navíc by v nich nemohly probíhat další kvantové události, protože ty by rychle změnily paralelní vesmír tak, že by se od toho našeho za den velmi změnil a třeba nám známí lidé by z něj zmizeli.

Představa našich kopií v paralelním vesmíru je proto asi tak pravděpodobná, jako že zítra nevyjde slunce. A když uvážíme, že popularizátoři rádi tuto koncepci předvádějí, je zřejmé, že ne proto, že by byla pravdivá, ale proto, že ji lidé chtějí slyšet. Obětovali tak vědu popularitě. :-)

Tato koncepce spíše vyjadřuje lidskou sebestřednost, tedy omezenost uvažování jen v rámci toho, co známe. Koncepce kopie našeho vesmíru včetně kopií všech lidí, které známe, a to i nás, je tak typově podobná středověké představě, že Země je středem vesmíru. :-) Tady jsme my sami, každá konkrétní osoba, středem nekonečného množství paralelních vesmírů.

Autor: Jan Fikáček | středa 17.6.2015 9:02 | karma článku: 42.76 | přečteno: 3116x

Další články blogera

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 31.80 | Přečteno: 1103 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 33.79 | Přečteno: 1079 | Diskuse

Jan Fikáček

Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír

Bůh je často považován za nejvyšší inteligenci. Jeho vědomí musí mít pak ale nekonečné IQ, ne?. Rozhodně musí myslet a mít proto vědomí. Je to jeho superiorní přednost, stejně jako je to velká lidská přednost. Opravdu?

23.4.2017 v 17:07 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 1441 | Diskuse

Jan Fikáček

Morálka jako výsledek vyšších zákonitostí

Morální a etické zákony jako by nám spadly z nebe. Prostě tady tak nějak jsou a my netušíme, odkud se vzaly. Opravdu přišly z nebe? Jaký mají původ? Rozhodně je nevymyslel člověk.

20.4.2017 v 9:07 | Karma článku: 33.20 | Přečteno: 1051 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Michal Češek

Mediální kastrace ošetřovatelství

To, že média zkreslují skutečnou podobu události, není žádná novinka. Je možné, že představy novinářů hrají úlohu v povědomí společnosti o činnostech ošetřujícího personálu?

28.6.2017 v 12:49 | Karma článku: 25.36 | Přečteno: 1529 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Jiří Podolský: Kosmos jako celek – co o něm dnes víme?

Zajímavá přednáška profesora teoretické fyziky Jiřího Podolského o vesmíru, která se konala 16. března 2017 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy.

27.6.2017 v 7:59 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 235 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 338 | Diskuse

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 453 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 227 | Diskuse
Počet článků 54 Celková karma 33.17 Průměrná čtenost 1842

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více viz Wiki.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.