Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Náboženský kolaps geniality

27. 09. 2016 9:08:00
Opakovaně jsem si všiml velice výrazného efektu, že někteří lidé, které považuju za geniální, totálně ztratí nejen svou genialitu, ale i elementární schopnost uvažovat, dojde-li na jejich víru v boha.

Aktivní ateismus mi přijde trochu podobný jako šíření "dobra a světla" věřícími. Proto nejsem v žádném z ateistických spolků a zaujímám vůči všem vírám jen obranný postoj. Nevšímám si jich, dokud mi nevlezou až "do domu". Jenže ony lezou. :-(

Tuhle oživil na Facebooku někdo stařičký článek geniálního Tomáše Sedláčka Ateismus jako náboženství. Něco tak hloupého od člověka se spoustou originálních nápadů opravdu velmi překvapí. Je přímo fascinující, jak může geniální rozum spadnout na úroveň dětského uvažování. Něco podobného lze najít třeba i u geniálního idealistického filosofa Hegela, který svoji úžasnou koncepci sebepoznání absolutního ducha zakončil přihlouplým sdělením, že ukončením tohoto procesu sebepoznání je tehdejší monarchie. Všiml jsem si tohoto fenoménu u některých svých v podstatě geniálních přátel.

Ale k článku pana Sedláčka. Vezměme třeba jeho myšlenku, že bůh je v ateismus nahrazen náhodou. Jak říká už zmíněný Hegel, náhoda je jen nepoznaná příčina, takže ateismu tady umožňuje další, principiálně nekonečné zkoumání a odhalení náhody jako zdání, která je poznáním nahrazena. Víra se tady ale definitivně zastaví a vše "vysvětlí" pojmem bůh. Poznání tím končí. Evidentně je tak bůh slovem pro lidskou ignoranci, jiným termínem pro slovo lidskou neznalost. Bůh = náhoda = neznalost. Lidská omezenost, která je soustředěna do slova bůh, se stává základním principem světa víry.

Kdyby někoho zajímalo trochu podrobněji, jak se to má s onou náhodou, může nahlédnout třeba do blogu sem Náhoda neexistuje a přesto se jí nelze zbavit.

Hloupá je taky úvaha, že ateismus je druh víry. Je totiž diametrální rozdíl věřit v něco, co nebylo nijak ověřeno (axiom Boha) nebo "věřit" v axiomy, které si lidé ověřovali tisíce let a každý si je může znova ověřit (že 1+1 jsou 2). Víra je pohádka pro děti, která není nijak ověřená, kdežto věda je něco, co se ověřuje dnes a denně, tisíce let miliardami pozorování, praxí a milióny experimentů.

Ateismus nemá problém souhlasit, že "svět je chytřejší než my". To je nakonec velmi hezká základní myšlenka materialismu. To naopak víra si hloupě myslí, že my, náš rozum, je to nejchytřejší v přírodě, a tak se tento náš chabý rozum snaží křečovitě přírodě vnutit v podobě rozumu boha. Příroda chabý rozum nepotřebuje. Sedláček nechápe, že rozum je vlastně slabost, protože znamená negaci vševědoucnosti, všemohoucnosti a všudypřítomnosti, kterou má příroda.

Ukazuje se, že každá víra je tak vlastně jen čisté rouhání, protože absolutnímu principu (nekonečné přírodě) se snaží implantovat všechny naše lidské nedokonalosti. Dělá z "boha" vlastně tak omezeného ubožáka jako je člověk. Dělá z "boha" gumovou kačenku pro děti. Víra nafukuje naše ego do podoby boha a bůh je tak jen lidskou sebestředností a ješitností.

(P.S.: Předpokládám, že nikdo jako protiargument nepoužije protoduché sdělení, že boha nelze vyvrátit ani dokázat. Ono totiž, co nejde vyvrátit ani dokázat, je nesmysl, pavěda. Můj výmysl, že v galaxii 10 miliard světlených let do nás žijou kilometrové červené kulaté žáby nejde taky ani vyvrátit ani dokázat.)

Autor: Jan Fikáček | úterý 27.9.2016 9:08 | karma článku: 37.27 | přečteno: 2113x

Další články blogera

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 28.89 | Přečteno: 569 | Diskuse

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 32.58 | Přečteno: 1047 | Diskuse

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 34.63 | Přečteno: 1251 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 35.05 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 721 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 908 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.