Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa (fenomenologie)

3. 10. 2016 9:08:11
Vypadá to tak, že si na některé zvuky, které jsou v noci v našem okolí zvykneme a tak při spánku nám je mozek podvědomě vyhodnotí jako neznamenající nebezpečí a my je proto ignorujeme a neprobudí nás.

Zase ta fenomenologie ! :-))) Aneb jevení se. Něco filtrujeme, něco přijmeme.

Přestěhoval jsem se do nového bytu a v noci mě vzbudil zvuk topení. I uvědomil jsem si, že mě podobný zvuk topení ve starém bytě neměl šanci vzbudit ani omylem. Bylo mi hned jasné, že lidský mozek funguje tak, že sice všechny zvuky sluchem přijímá, nicméně ty, které pro něj neznamenají důležitou informaci, například potenciální ohrožení, prostě odfiltruje a nepustí ani do vědomí.

Můžete se samozřejmě úmyslně na ty zvuky soustředit a uslyšíte je v plné parádě, nicméně za "běžného provozu", když se soustředíte na to, že s někým mluvíte nebo vaříte, nebo i když jste "zaměstnáni" spaním, se do vašeho vědomí nedostanou. Maximálně okrajově - člověk občas ty obvyklé zvuky na chviličku vnímá, než jim přestane věnovat pozornost.

Běžně je skoro nevnímáme a tvoří nudné pozadí, podobně jako domy ve vaší ulici, na kterou jste tak zvyklí, že ty domy prakticky ignorujete.

Zřejmě je to evoluční mechanismus, který prostě dal přežít těm, kteří věnovali plnou pozornost jen zvukům vyjadřujícím potenciální nebezpečí a u ostatních dovolil organismu odpočinek. Ti, kteří správně vyhodnotili blížící se nebezpečí a nezabývali se kravinami a tak byli i odpočatí, ti prostě přežili. Ti, co se neuměli soustředit jen na to podstatné, to měli s přežitím horší. :-)

To jsem si, já, panelákový synek, uvědomil, když jsem kdysi se svou první ženou vyrazil na pár dnů do hor. První noc jsme postavili stan v lese, ale vůbec jsme nemohli usnout, protože nás budily "hrůzné" zvuky lesa, které sice neznamenaly nebezpečí, ale naše mozky na ně nezvyklé, to neuměly vyhodnotit a vždy spustily poplach a probudily nás. Druhý den jsme už zase byli v tom bezpečném paneláku. :-)))

A takhle filtrujeme všechno, něco podle svých názorů nebo očima vnímáme pouze uzounký výsek elektromagnetického spektra. Náš svět je jen to, co chceme či můžeme vidět, vnímat. :-(

Autor: Jan Fikáček | pondělí 3.10.2016 9:08 | karma článku: 34.05 | přečteno: 1102x

Další články blogera

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 28.89 | Přečteno: 569 | Diskuse

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 32.58 | Přečteno: 1047 | Diskuse

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 34.63 | Přečteno: 1251 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 35.05 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 721 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 908 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.34 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.