Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Důkaz neexistence boha

11. 10. 2016 9:27:00
Existuje mnoho tzv. důkazů existence boha a každý má v sobě elementární chybu. Bylo by časově náročně vyvracet všechny jeden po druhém. Proto zvolíme jinou cestu. Navrheme jasný důkaz boží neexistence.

To nejpodstatnější a zásadní na bohu je, že je absolutní. Vševědoucí, všemohoucí, všudypřítomný, apod. Má se za to, že je to jeho hlavní síla a přednost, je to něco, co vzbuzuje ohromení, úžas, víru. Jenže je tomu právě naopak. Je to právě největší slabina koncepce boha.

Stačí uvážit, že absolutní znamená zcela bez výjimky. Absolutně vše znamená úplně vše, výjimky se nepřipouštějí, jinak by to nebylo absolutně vše. Je-li bůh tedy skutečně absolutní, musí být absolutní ve všem, v každé vlastnosti, která nás napadne. Jinak absolutní nebude a tím pádem nebude bohem.

Jenže v tuto chvíli je jasné, že když nás napadne jako vlastnost nepoznatelnost, zcela nutně musí platit pro boha absolutně. Bůh je tedy absolutně nepoznatelný. Nelze ho poznat absolutně jakýmkoliv způsobem, tedy ani rozumem, ani srdcem nebo emocemi, ani vírou, nijak.

Co je pak ale nejen náboženství ale i jakákoliv věta popisující boha, či sdělující, co bůh chce či dělá? Pochopitelně to nemůže být nic jiného než "rouhání", protože to s absolutní jistotou nemůže být pravda. Je to sdělení jen a jen o nás a o našich vlastnostech. Není možné o bohu říci nic pravdivého, dokonce ani to, že existuje, je tedy zřejmé, že neexistuje. Důsledná negativní teologie znamená neexistenci boha.

Toto sdělení má stejnou jistotu jako věta René DesCarta "Myslím, tedy jsem."

Jestliže tedy v něco věříme, nemůže to být bůh, ale nanejvýš nějaký mimozemšťan, který je prostě daleko chytřejší než my. Jenže takový není v ničem absolutní a tedy nemůže být ani předmětem víry. Můžeme ho zkoumat jen vědecky a racionálně. Víru, jejíž předmět se nemusí a snad ani nesmí dokazovat, je tak nutné nahradit vědeckou hypotézou, která se prokazovat musí nebo může být vyvrácena.

Autor: Jan Fikáček | úterý 11.10.2016 9:27 | karma článku: 42.43 | přečteno: 4070x

Další články blogera

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 28.89 | Přečteno: 569 | Diskuse

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 32.58 | Přečteno: 1047 | Diskuse

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 34.63 | Přečteno: 1251 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 35.05 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 721 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 908 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.34 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.