Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chybička pana Tegmarka

7. 11. 2016 9:09:00
Právě vyšla kniha Maxe Tegmarka s názvem Matematický vesmír. Jednou z jejích hlavních myšlenek je, že podstatou reality je matematika, že realita je matematika. Je to možné nebo je to omyl?

Základní problém je v tom, že naše smysly nejsou schopny vidět nebo hmatat velmi malé objekty, jako jsou elementární částice, například elektron, proton, kvarky, neutrino, atd. Stejně naše smysly nejsou schopny vnímat celek vesmíru, protože na jeho konec nedohlédneme ani nejlepšími dalekohledy a taky se nemůžeme postavit mimo náš vesmír, abychom ho viděli celý. Našimi smysly neumíme vnímat ani multivesmír, který náš vesmír obsahuje.

Nemůžeme vidět to největší a to nejmenší (jak prostorově tak časově nejmenší a největší), a to je právě ve středu zájmu současné fyziky. Nemůžeme vidět šíleně rychlé pohyby částic a šíleně dlouhodobé rozpínání vesmíru. Jak je pak ale možné, že máme modely celého vesmíru a popis elemetárních částic a jejich chování? Je to proto, že máme jeden nástroj, který je jako jeden z našich smyslů, a ten "dohlédne" tam, kam nevidíme. Tím nástrojem je matematika, která je naší nejbystřejším "smyslem", protože používá logické vztahy a navíc je velmi přesná.

Moc matematiky si můžeme ukázat na prostém příkladu. Ve starověku se ke stavbě mostů používaly kmeny stromů. Most určité délky vyžadoval učitou minimální výšku stromu, řekněme třeba 30 metrů. Tak se kácely stromy, ale při přeměření pokáceného stromu se často zjišťovalo, že lidský odhad není moc spolehlivý a spousta pokácených stromů byla krátká. Jak ale zjistit výšku stromu, když ještě stojí?

Jak změřit výšku stromu matematikouJak změřit výšku stromu matematikou (Marek Valášek)

K tomu pomohlo měření délky stínu stromu, změření úhlu stínu ke spojnici špička stínu - špička stromu a matematický výpočet stran trojúhelníka. Názorný výklad Marka Valáška můžete najít ve videu zde. Najdete ho v čase 1:25. Samozřejmě naše dnešní matematika "vidí" ještě daleko "ostřeji" a daleko "dále".

Je ale možné říci, že matematický popis je realitou? Stačí prostý příměr. Když budeme v nočním pralese a uslyšíme podivné zvuky zvířat, která neznáme a nejsme je schopni podle zvuků identifikovat, začneme tvrdit, že ta zvířata jsou jen ty zvuky??? Asi těžko a to i tehdy, když do konce svého života nezjistíme, která zvířata ty podivné zvuky vydávala.

Stejné je to i s matematikou. To, že vnímáme něco matematikou, ještě neznamená, že je to jen matematický vzorec. Ostatně to snadno vidíme i na odkazovaném matematickém videu. Realitou je strom a jeho stín, nikoliv trojúhelník, který je popisuje.

Obecně bych moc nevěřil fyzikům, když řeší obecné až filosofické problémy a co je podstatou reality je filosofický problém. Špičkové exaktní uvažování totiž skoro nikdy neznamená špičkové obecné uvažování. Lidé, kteří jsou skvělými fyziky a zároveň skvělými filosofy, prakticky neexistují, neboť tyto dvě činnosti vyžadují diametrálně odlišný styl uvažování. Fyzika se dnes dotýká natolik obecných otázek, na jejichž řešení nemá patřičné nástroje.

P.S.: Co je a co není realita můžete nahlédnout v následujících blozích:

Je vesmír jen počítačovou simulací ?
Skutečnost jako přirozená virtuální realita
Je skutečnost jen iluze ?
Jsou nejhlubší podstatou reality matematické struktury ?

Autor: Jan Fikáček | pondělí 7.11.2016 9:09 | karma článku: 33.63 | přečteno: 1321x

Další články blogera

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 31.80 | Přečteno: 1103 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 33.79 | Přečteno: 1079 | Diskuse

Jan Fikáček

Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír

Bůh je často považován za nejvyšší inteligenci. Jeho vědomí musí mít pak ale nekonečné IQ, ne?. Rozhodně musí myslet a mít proto vědomí. Je to jeho superiorní přednost, stejně jako je to velká lidská přednost. Opravdu?

23.4.2017 v 17:07 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 1441 | Diskuse

Jan Fikáček

Morálka jako výsledek vyšších zákonitostí

Morální a etické zákony jako by nám spadly z nebe. Prostě tady tak nějak jsou a my netušíme, odkud se vzaly. Opravdu přišly z nebe? Jaký mají původ? Rozhodně je nevymyslel člověk.

20.4.2017 v 9:07 | Karma článku: 33.20 | Přečteno: 1051 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Michal Češek

Mediální kastrace ošetřovatelství

To, že média zkreslují skutečnou podobu události, není žádná novinka. Je možné, že představy novinářů hrají úlohu v povědomí společnosti o činnostech ošetřujícího personálu?

28.6.2017 v 12:49 | Karma článku: 25.36 | Přečteno: 1529 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Jiří Podolský: Kosmos jako celek – co o něm dnes víme?

Zajímavá přednáška profesora teoretické fyziky Jiřího Podolského o vesmíru, která se konala 16. března 2017 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy.

27.6.2017 v 7:59 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 235 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 338 | Diskuse

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 453 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 227 | Diskuse
Počet článků 54 Celková karma 33.17 Průměrná čtenost 1842

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více viz Wiki.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.