Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chybička pana Tegmarka

7. 11. 2016 9:09:00
Právě vyšla kniha Maxe Tegmarka s názvem Matematický vesmír. Jednou z jejích hlavních myšlenek je, že podstatou reality je matematika, že realita je matematika. Je to možné nebo je to omyl?

Základní problém je v tom, že naše smysly nejsou schopny vidět nebo hmatat velmi malé objekty, jako jsou elementární částice, například elektron, proton, kvarky, neutrino, atd. Stejně naše smysly nejsou schopny vnímat celek vesmíru, protože na jeho konec nedohlédneme ani nejlepšími dalekohledy a taky se nemůžeme postavit mimo náš vesmír, abychom ho viděli celý. Našimi smysly neumíme vnímat ani multivesmír, který náš vesmír obsahuje.

Nemůžeme vidět to největší a to nejmenší (jak prostorově tak časově nejmenší a největší), a to je právě ve středu zájmu současné fyziky. Nemůžeme vidět šíleně rychlé pohyby částic a šíleně dlouhodobé rozpínání vesmíru. Jak je pak ale možné, že máme modely celého vesmíru a popis elemetárních částic a jejich chování? Je to proto, že máme jeden nástroj, který je jako jeden z našich smyslů, a ten "dohlédne" tam, kam nevidíme. Tím nástrojem je matematika, která je naší nejbystřejším "smyslem", protože používá logické vztahy a navíc je velmi přesná.

Moc matematiky si můžeme ukázat na prostém příkladu. Ve starověku se ke stavbě mostů používaly kmeny stromů. Most určité délky vyžadoval učitou minimální výšku stromu, řekněme třeba 30 metrů. Tak se kácely stromy, ale při přeměření pokáceného stromu se často zjišťovalo, že lidský odhad není moc spolehlivý a spousta pokácených stromů byla krátká. Jak ale zjistit výšku stromu, když ještě stojí?

Jak změřit výšku stromu matematikouJak změřit výšku stromu matematikou (Marek Valášek)

K tomu pomohlo měření délky stínu stromu, změření úhlu stínu ke spojnici špička stínu - špička stromu a matematický výpočet stran trojúhelníka. Názorný výklad Marka Valáška můžete najít ve videu zde. Najdete ho v čase 1:25. Samozřejmě naše dnešní matematika "vidí" ještě daleko "ostřeji" a daleko "dále".

Je ale možné říci, že matematický popis je realitou? Stačí prostý příměr. Když budeme v nočním pralese a uslyšíme podivné zvuky zvířat, která neznáme a nejsme je schopni podle zvuků identifikovat, začneme tvrdit, že ta zvířata jsou jen ty zvuky??? Asi těžko a to i tehdy, když do konce svého života nezjistíme, která zvířata ty podivné zvuky vydávala.

Stejné je to i s matematikou. To, že vnímáme něco matematikou, ještě neznamená, že je to jen matematický vzorec. Ostatně to snadno vidíme i na odkazovaném matematickém videu. Realitou je strom a jeho stín, nikoliv trojúhelník, který je popisuje.

Obecně bych moc nevěřil fyzikům, když řeší obecné až filosofické problémy a co je podstatou reality je filosofický problém. Špičkové exaktní uvažování totiž skoro nikdy neznamená špičkové obecné uvažování. Lidé, kteří jsou skvělými fyziky a zároveň skvělými filosofy, prakticky neexistují, neboť tyto dvě činnosti vyžadují diametrálně odlišný styl uvažování. Fyzika se dnes dotýká natolik obecných otázek, na jejichž řešení nemá patřičné nástroje.

P.S.: Co je a co není realita můžete nahlédnout v následujících blozích:

Je vesmír jen počítačovou simulací ?
Skutečnost jako přirozená virtuální realita
Je skutečnost jen iluze ?
Jsou nejhlubší podstatou reality matematické struktury ?

Autor: Jan Fikáček | pondělí 7.11.2016 9:09 | karma článku: 33.75 | přečteno: 1334x

Další články blogera

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 28.89 | Přečteno: 569 | Diskuse

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 32.58 | Přečteno: 1047 | Diskuse

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 34.63 | Přečteno: 1251 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 35.05 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 721 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 908 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.