Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budeme otroci umělé inteligence?

7. 03. 2017 10:17:48
Téma tzv. technologické singularity, tedy okamžiku, kdy počítače začínají pomalu překonávat veškeré lidské schopnosti, je dnes velmi populární. I světoznámý Stephen Hawking varuje před nadvládou počítačů a robotů.

Ano, počítače jsou už v některých úlohách daleko lepší a rychlejší než lidé, ať jsou to šachy, nedávno poker nebo vědomosti. Jenže varování před tím, že nás brzy ovládnou, se mi zdá trochu utopické.

Ne že by to v podstatě bylo nemožné, ale zdá se, že ti, co před vládou strojů varují, vidí věc velmi jednostranně. Myslí si, že současně s inteligencí musí vznikat vědomí, v čemž i mohou mít pravdu, ale nezdůvodněně se domnívají, že vysoká inteligence znamená snahy o ovládnutí všeho kolem.

Jenže to známe už ze školy. Nejinteligentnější žák není tím, kdo vládne třídě. Většinou to je nějaký sígr, který spíše používá hrubou sílu, je vlastně do určité míry "inteligentní" spíše sociálně (že Trumpe a Zemane), má kámoše, ale zejména má motivaci třídu ovládat. Což třídní génius mít nemusí a může se spíše věnovat svým "hračkám" a koníčkům.

Z toho plyne, že utopisté technologické singularity nesprávně polidšťují automatizovanou inteligenci a předpokládají u ní běžné lidské vlastnosti, které ona ale nemá. I když se podíváme do dějin evoluce, zjistíme, že kdysi bývaly doby, kdy nebyli vlastně žádní vícebuněční dravci a žilo se tak nějak celkem v pohodě. Teprve až tito první dravci vznikli, začal ten správný boj o přežití, který znamenal kambrickou explozi forem života (i když to nemusela být zase až taková exploze, jak se dosud předpokládalo).

Z toho je celkem zřetelné, že velká agresivita nebyla životu a posléze inteligenci, kterou život nese, dána do vínku jaksi z podstaty. Agresivita a inteligence nejsou věci příčinně přímo spojené. Ne, nejsem utopista, který si naivně myslí, že umělá inteligence bude "hodná". Ono spíše záleží na tom, jak ji vytvoříme a k jakým účelům ji budeme používat. Jestli k válečným, pak asi máme problém, protože tu lidskou bojovou motivaci do ní budeme vkládat. V tomto smyslu jsem "poněkud" skeptický, že člověk na ni bude přenášet svou špatnou motivaci. Proto bych jako daleko důležitější viděl kontrolu vývoje umělé inteligence než třeba kontrolu genetických pokusů.

Jistou nadějí může být, že některé pro člověka prosté věci, jako emoce, orientace ve vztazích složitějších systémů, které člověk zvládá zjednodušením, jsou pro počítače, které zatím fungují velmi exaktně, poměrně obtížné, protože se zjednodušovat ještě moc nenaučily. Ostatně, člověk si počítače vytvořil právě proto, že se člověku příliš nepodobají. Člověk by nevytvořil kladivo, pokud by jeho ruce mohly funkci kladiva dobře zastávat. Děsíme se toho, že umělá inteligence bude jako my, ale ona je zatím velmi odlišná.

Obecně, čeho je třeba se bát, není umělá inteligence, ale je to člověk, který ji vytváří, kulturní dědičnosti, to jest přenos špatných vlastností z člověka na stroj. Inteligence sama o sobě je neutrální nástroj, který může být jak využit tak zneužit, jako každý nástroj. V umělé inteligenci samotné se nebezpečí přímo neskrývá, ale je spíše v motivaci, která může být do ní vložena.

V tomto smyslu bude umělá inteligence taková, jací jsem my. Jestli nám postupně/rychle bude docházet, že se k jiným lidem máme chovat s respektem, stejně jako se místy začínáme ohleduplně chovat ke zvířatům a přírodě vůbec, nebudeme se muset ani my tolik obávat umělé inteligence. Můžeme se pro ní pak spíše stát domácími mazlíčky než lovnou zvěří.

O tom, že nás ale překoná, a náš biologický druh bude nahrazen třeba právě nebiologickou inteligencí, o tom se ani nedá snad ani pochybovat. Žádný biologický druh nebyl na Zemi dominantní věčně. Nedá se to předpokládat ani u člověka. Může být překonán umělou inteligencí nebo třeba jiným životem z vesmíru, nebo jiným pozemským biologickým druhem, ale překonán bude zcela jistě.

Jaká je tedy odpověď na úvodní otázku, jestli budeme otroci umělé inteligence? Jestliže děláme dnes otroky z jiných lidí, pak budeme v budoucnu otroky umělé inteligence, protože stroje budou děti naší kultury a psychologie.

Autor: Jan Fikáček | úterý 7.3.2017 10:17 | karma článku: 32.12 | přečteno: 1030x

Další články blogera

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 31.80 | Přečteno: 1103 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 33.79 | Přečteno: 1079 | Diskuse

Jan Fikáček

Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír

Bůh je často považován za nejvyšší inteligenci. Jeho vědomí musí mít pak ale nekonečné IQ, ne?. Rozhodně musí myslet a mít proto vědomí. Je to jeho superiorní přednost, stejně jako je to velká lidská přednost. Opravdu?

23.4.2017 v 17:07 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 1441 | Diskuse

Jan Fikáček

Morálka jako výsledek vyšších zákonitostí

Morální a etické zákony jako by nám spadly z nebe. Prostě tady tak nějak jsou a my netušíme, odkud se vzaly. Opravdu přišly z nebe? Jaký mají původ? Rozhodně je nevymyslel člověk.

20.4.2017 v 9:07 | Karma článku: 33.20 | Přečteno: 1051 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Michal Češek

Mediální kastrace ošetřovatelství

To, že média zkreslují skutečnou podobu události, není žádná novinka. Je možné, že představy novinářů hrají úlohu v povědomí společnosti o činnostech ošetřujícího personálu?

28.6.2017 v 12:49 | Karma článku: 25.36 | Přečteno: 1529 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Jiří Podolský: Kosmos jako celek – co o něm dnes víme?

Zajímavá přednáška profesora teoretické fyziky Jiřího Podolského o vesmíru, která se konala 16. března 2017 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy.

27.6.2017 v 7:59 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 235 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 338 | Diskuse

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 453 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 227 | Diskuse
Počet článků 54 Celková karma 33.17 Průměrná čtenost 1842

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více viz Wiki.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.