Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Má nositel Nobelovy ceny pravdu a existují časové krystaly?

5. 03. 2017 17:40:21
V roce 2012 přišel americký fyzik Frank Wilczek s nápadem časoprostorových nebo časových krystalů. Časový krystal je vlastně periodicky se opakující děj. Má ale skutečně vůbec něco společného s časem jako fyzikálním pojmem?

Když se na věc podíváme povrchně, nemělo by jít o něco šokujícího. Periodických dějů přece kolem sebe vidíme spoustu. Východy a západy Slunce, roční období, kmitání pružiny, zvukové kmity. Proč nejsou tyto děje také časovými krystaly?

Podívejme se přesněji na to, jak je definován časový krystal. Je to periodický děj, který má svoji nezávislou délku periody, i když zdroj, který dotyčné kmitání spustil, dává podněty v jiné frekvenci, než je frekvence časového krystalu. Například pravidelné údery do bubnu, které se dějí 1x za vteřinu, vyprodukují zvuk o frekvenci např. 30 Hz, což je 30 kmitů za vteřinu.

Jenže pak nejsou časové krystaly nic tajemného, že. Je to každé kmitání, jehož frekvence je dána "konstrukcí" kmitajícího systému, nikoliv frekvencí podnětů, které toto kmitání způsobují. Všechny zvuky hudebních nástrojů, které drží daný stejný tón, jsou časovými krystaly, pohyb kyvadla v gravitačním poli je časový krystal, a také i všechny (přinejmenším novodobé) hodiny.

Že časový krystal byl tak nazván Frankem Wilczekem, nositelem Nobelovy ceny, a posléze vyroben v podobě překlápěcích se spinů (vnitřních quasirotací částic) inicializovaných laserem, zní sice prestižně a kvantově tajemně, ale odvádí to od podstaty samotného jevu, který nemá s kvantovou mechanikou a lasery prakticky nic společného, pokud je to jev podle definice výše. Tento název je tedy spíše projev fyzikálně esoterického "náboženství". Fyzika je úžasný, obdivuhodný obor, na němž stojí základy lidské civilizace a vyprodukoval už tolik fascinujících a originálních myšlenek, že si občas nějaký ten povrchní pokleslý termín může dovolit. :-)

(Některé věci z fyziky občas kritizuju, protože ji miluju, stejně jako třeba literární kritik kritizuje literaturu prostě proto, že k ní má vztah.)

Ono když se na ten název podíváme také z hlediska psychologicko-jazykového, kde fyzika nemá kompetence, zjistíme, že spojení periodického děje a pojmy krystalu trochu neesteticky skřípe a jestli tento název ve vás vzbuzuje naději, že jsme se dostali na kloub samotnému času, tak to bude zklamání ještě větší. Tady sice fyzika kompetence způli má, ale silná fyzikální souvislost chybí. Pořád nikdo totiž netuší, co je to čas, takže tyto "časové krystaly" o jeho podstatě neřeknou vůbec nic. Nebo možná jen asi tolik, co budík na vašem stole.

Prostě "časové krystaly" je marketingově "přetažený" termín. Tento termín není ani zdaleka tak výstižný jako např. pojem černá díra nebo velký třesk. Je tak trochu jako dnešní titulky novin - neodpovídající tomu, co označuje.

Takže když dnes rozsvítíte lampu či zapnete televizi, poline se z nich světlo a tím jste vlastně vytvořili proud "časových krystalů". Dokonce bych řekl, že jsou to ještě dokonalejší "časové krystaly" než ty Wilczekovy, neboť mají blíže k času jako takovému. To je patrné z definice jednotky času, sekunda. Je to doba trvání určitého počtu kmitů fotonů specifické frekvence, tedy světla.

-

P.S.: V hezkém popisu "časových krystalů" na serveru Aldebaran si můžete přečíst, že odpůrci existence časových krystalů "brzy přinesli důkaz, že stabilní periodická struktura v čase, která by jevila znaky krystalické látky (tzv. časový krystal), není uskutečnitelná. Zastánci časových krystalů se ale nevzdali a v roce 2016 Norman Yao z Kalifornské univerzity nabídl recept na vytvoření takového krystalu. Předchozí důkaz neexistence byl sice správný, ale týkal se jen látky v termodynamické rovnováze. U nerovnovážného systému je konstrukce časového krystalu možná."

Přeloženo do češtiny to znamená, že hodiny musíte natahovat nebo do nich dát baterku. Když do nich baterku nedáte, nebudou tikat. Pardon, nevytvoří žádné časové krystaly. :-))))))

Autor: Jan Fikáček | neděle 5.3.2017 17:40 | karma článku: 33.38 | přečteno: 1228x

Další články blogera

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 31.80 | Přečteno: 1103 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 33.79 | Přečteno: 1079 | Diskuse

Jan Fikáček

Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír

Bůh je často považován za nejvyšší inteligenci. Jeho vědomí musí mít pak ale nekonečné IQ, ne?. Rozhodně musí myslet a mít proto vědomí. Je to jeho superiorní přednost, stejně jako je to velká lidská přednost. Opravdu?

23.4.2017 v 17:07 | Karma článku: 33.89 | Přečteno: 1441 | Diskuse

Jan Fikáček

Morálka jako výsledek vyšších zákonitostí

Morální a etické zákony jako by nám spadly z nebe. Prostě tady tak nějak jsou a my netušíme, odkud se vzaly. Opravdu přišly z nebe? Jaký mají původ? Rozhodně je nevymyslel člověk.

20.4.2017 v 9:07 | Karma článku: 33.20 | Přečteno: 1051 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Michal Češek

Mediální kastrace ošetřovatelství

To, že média zkreslují skutečnou podobu události, není žádná novinka. Je možné, že představy novinářů hrají úlohu v povědomí společnosti o činnostech ošetřujícího personálu?

28.6.2017 v 12:49 | Karma článku: 25.50 | Přečteno: 1529 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Jiří Podolský: Kosmos jako celek – co o něm dnes víme?

Zajímavá přednáška profesora teoretické fyziky Jiřího Podolského o vesmíru, která se konala 16. března 2017 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy.

27.6.2017 v 7:59 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 235 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 338 | Diskuse

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 453 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 227 | Diskuse
Počet článků 54 Celková karma 33.17 Průměrná čtenost 1842

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více viz Wiki.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.