Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Má nositel Nobelovy ceny pravdu a existují časové krystaly?

5. 03. 2017 17:40:21
V roce 2012 přišel americký fyzik Frank Wilczek s nápadem časoprostorových nebo časových krystalů. Časový krystal je vlastně periodicky se opakující děj. Má ale skutečně vůbec něco společného s časem jako fyzikálním pojmem?

Když se na věc podíváme povrchně, nemělo by jít o něco šokujícího. Periodických dějů přece kolem sebe vidíme spoustu. Východy a západy Slunce, roční období, kmitání pružiny, zvukové kmity. Proč nejsou tyto děje také časovými krystaly?

Podívejme se přesněji na to, jak je definován časový krystal. Je to periodický děj, který má svoji nezávislou délku periody, i když zdroj, který dotyčné kmitání spustil, dává podněty v jiné frekvenci, než je frekvence časového krystalu. Například pravidelné údery do bubnu, které se dějí 1x za vteřinu, vyprodukují zvuk o frekvenci např. 30 Hz, což je 30 kmitů za vteřinu.

Jenže pak nejsou časové krystaly nic tajemného, že. Je to každé kmitání, jehož frekvence je dána "konstrukcí" kmitajícího systému, nikoliv frekvencí podnětů, které toto kmitání způsobují. Všechny zvuky hudebních nástrojů, které drží daný stejný tón, jsou časovými krystaly, pohyb kyvadla v gravitačním poli je časový krystal, a také i všechny (přinejmenším novodobé) hodiny.

Že časový krystal byl tak nazván Frankem Wilczekem, nositelem Nobelovy ceny, a posléze vyroben v podobě překlápěcích se spinů (vnitřních quasirotací částic) inicializovaných laserem, zní sice prestižně a kvantově tajemně, ale odvádí to od podstaty samotného jevu, který nemá s kvantovou mechanikou a lasery prakticky nic společného, pokud je to jev podle definice výše. Tento název je tedy spíše projev fyzikálně esoterického "náboženství". Fyzika je úžasný, obdivuhodný obor, na němž stojí základy lidské civilizace a vyprodukoval už tolik fascinujících a originálních myšlenek, že si občas nějaký ten povrchní pokleslý termín může dovolit. :-)

(Některé věci z fyziky občas kritizuju, protože ji miluju, stejně jako třeba literární kritik kritizuje literaturu prostě proto, že k ní má vztah.)

Ono když se na ten název podíváme také z hlediska psychologicko-jazykového, kde fyzika nemá kompetence, zjistíme, že spojení periodického děje a pojmy krystalu trochu neesteticky skřípe a jestli tento název ve vás vzbuzuje naději, že jsme se dostali na kloub samotnému času, tak to bude zklamání ještě větší. Tady sice fyzika kompetence způli má, ale silná fyzikální souvislost chybí. Pořád nikdo totiž netuší, co je to čas, takže tyto "časové krystaly" o jeho podstatě neřeknou vůbec nic. Nebo možná jen asi tolik, co budík na vašem stole.

Prostě "časové krystaly" je marketingově "přetažený" termín. Tento termín není ani zdaleka tak výstižný jako např. pojem černá díra nebo velký třesk. Je tak trochu jako dnešní titulky novin - neodpovídající tomu, co označuje.

Takže když dnes rozsvítíte lampu či zapnete televizi, poline se z nich světlo a tím jste vlastně vytvořili proud "časových krystalů". Dokonce bych řekl, že jsou to ještě dokonalejší "časové krystaly" než ty Wilczekovy, neboť mají blíže k času jako takovému. To je patrné z definice jednotky času, sekunda. Je to doba trvání určitého počtu kmitů fotonů specifické frekvence, tedy světla.

-

P.S.: V hezkém popisu "časových krystalů" na serveru Aldebaran si můžete přečíst, že odpůrci existence časových krystalů "brzy přinesli důkaz, že stabilní periodická struktura v čase, která by jevila znaky krystalické látky (tzv. časový krystal), není uskutečnitelná. Zastánci časových krystalů se ale nevzdali a v roce 2016 Norman Yao z Kalifornské univerzity nabídl recept na vytvoření takového krystalu. Předchozí důkaz neexistence byl sice správný, ale týkal se jen látky v termodynamické rovnováze. U nerovnovážného systému je konstrukce časového krystalu možná."

Přeloženo do češtiny to znamená, že hodiny musíte natahovat nebo do nich dát baterku. Když do nich baterku nedáte, nebudou tikat. Pardon, nevytvoří žádné časové krystaly. :-))))))

Autor: Jan Fikáček | neděle 5.3.2017 17:40 | karma článku: 33.38 | přečteno: 1244x

Další články blogera

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 28.89 | Přečteno: 569 | Diskuse

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 32.58 | Přečteno: 1047 | Diskuse

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 34.63 | Přečteno: 1251 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 35.05 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 721 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 908 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.34 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.