Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Morálka jako výsledek vyšších zákonitostí

20. 04. 2017 9:07:07
Morální a etické zákony jako by nám spadly z nebe. Prostě tady tak nějak jsou a my netušíme, odkud se vzaly. Opravdu přišly z nebe? Jaký mají původ? Rozhodně je nevymyslel člověk.

Už několikrát jsme se přesvědčili, že když vidíme finálním stav některých systémů, třeba vesmíru, života na Zemi, Země jako planety nebo lidských technologií či lidské civilizace, vedla k nim dlouhá, v danou chvíli pro nás neviditelná, cesta vývoje. Vesmír se vyvíjel od velkého třesku mnoha dnes přesně známými fyzikálními kroky a posléze kroky chemickými. Jsme například stvořeni z materiálu, který vyvrhly při své explozi novy a super-novy. Země samotná se postupně formovala miliardy let. Život na Zemi se zřejmě vyvíjel těch let asi miliardu a půl, o čemž svědčí paleontologické nálezy dokládající postupnou evoluci.

Má smysl si tedy myslet, že nám byla matematika nebo morálka dána bohem shůry, když u obou vidíme historický vývoj a morální a právní zákony se liší nejen civilizaci od civilizace, ale stát od státu i v současné době?

Máme tedy základní myšlenku, že se morálka nějak musela vyvíjet i nějak vzniknout. Můžeme úvahy začít od "atomů" morálního chování, tedy od lidí. Představme si tlupu lidí, v níž jeden například zabije nějaké dítě. Docela dobře pochopíme, jak asi bude reagovat otec onoho dítěte a že ta reakce dotyčnému vrahovi nebude moc milá. Možná ho i zabije. To se samozřejmě doví celá tlupa, a když někdo další bude chtít zabít další dítě, uvědomí si, že ho to může taky nakonec stát život. Už má tedy ve vědomí možné následky tohoto činu a nebude se chovat zcela "svobodně" a vraždit bez zábran.

Dovedeme si i představit, že nějaká tlupa má velmi agresivní muže, takže vznikne malá válka, na kterou zahyne v podstatě celá tlupa. Tím ovšem evoluce vyřadí chování této tlupy z dalšího předávání genů. A přežije spíše ta tlupa, které bude umět takové jednání regulovat. Dokonce, když ho bude regulovat málo, bude tlupa vraždami oslabena, když ho bude regulovat lépe, a vraždám zabrání, přežije celá tlupa a tedy zapojí do evoluce větší množství genů. Chování s regulací v tomto směru evoluce zdůrazní a nevhodné zlikviduje.

Je tedy evidentní, že se bude posilovat ten genetický fond, taková míra agresivity, která bude přiměřená k přežití (agrese je nutná i pro lov) a nebude obrácená směrem dovnitř tlupy (války tlup jsou méně riskantní, nebo ́t se členy jiných tlup nežije jednotlivec denně). Samozřejmě, člověk ale není jen biologický tvor a zkušenosti z chování může přenášet i kulturně. Umí učit své děti nějakým pravidlům, třeba právě pravidlu nezabiješ, ale i mnoha dalším.

Morálka tedy není nic jiného než produkt sociální "termodynamiky", který kontroluje biologická evoluce (nutnost přežití) a která se dědí nejen geneticky, ale zejména kulturně, třeba ve formě náboženství. Rozhodně morálku nevymyslel člověk, ale vytvořily ji lidské sociální interakce. Jako sociální fenomén je morálka relativně nezávislá na lidské vůli, chtění individua, ale synergicky vzniká ze skupin či společenství. Proto se nutně musí každému jednotlivci jevit jako nezávislá a člověku nadřazený, protože žádný jednotlivec ji nemůže kontrolovat. Samozřejmě je ale závislá na kultuře a materiálních podmínkách společnosti, protože ty formují charakter jednotlivých subjektů vstupujících do interakcí. Protože ale tyto interakce vytváří mnoho lidí, není morálka závislá na chtění jednotlivce, tedy pokud to není silný vůdce.

Morálka může mít i nenáboženskou formu. Náboženství je jen jedna z jejích historických forem, nikoliv forma nutná, jak lze na Zemi pozorovat. Jde spíše o prvotní formu morálky, kde se nezávislost morálky ještě naivně personalizuje v podobě boha.

Autor: Jan Fikáček | čtvrtek 20.4.2017 9:07 | karma článku: 33.20 | přečteno: 1071x

Další články blogera

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 28.89 | Přečteno: 569 | Diskuse

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 32.58 | Přečteno: 1047 | Diskuse

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 34.63 | Přečteno: 1251 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 35.05 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 721 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 908 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.