Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč je nekonečno pavěda

9. 04. 2017 17:05:20
Většina lidí si myslím, že nekonečno je vysloveně seriózní termín, ba pojem přímo vědecký. Nepochybujeme o jeho existenci a exaktnosti. Nelze ale najít mnoho chybnějších tezí, než právě představu nekonečna.

Pro dnešek budeme uvažovat pouze o existenci nekonečna v realitě, typicky ve fyzice. Nekonečný vesmír, nekonečný čas a nekonečný prostor je něco, co je pro nás dnes snad zcela přirozené, o čem zřejmě ani nepochybujeme. Přitom je tak snadné zjistit, že nic takového nemůže existovat.

Fyzika je experimentální věda, které nestačí jen pouze abstraktně uvažovat, protože v každém uvažování se může skrývat zásadní chyba. A to platí nejen o jednom člověku, ale i o celém lidstvu. Dlouho třeba převládala představa, že každý pohyb na Zemi se musí zastavit, protože, jak to formuloval Aristoteles, všechna tělesa na Zemi směřují ke svého přirozenému stavu, což je klid vůči Zemi.

Teprve až Galileo Galilei svou představou neustál se pohybujícího tělesa, tedy perpetua mobile, oddělil v představách setrvačný pohyb od těch ztrát energie, které ho brzdí, od tření. Aristotelova úvaha se ukázala jako chybná, neboť přirozeným stavem těles je jejich setrvačný pohyb (Newtonův zákon setrvačnosti), a ten je pouze brzděn vnějšími nebo vnitřními vlivy. Takových chybných úvah jsou tisíce, a jestli se spolehneme na Poppera a jeho princip falzifikace, pak každá úvaha je vlastně v principu chybná, má-li být vědecká, protože každá popisuje svět zjednodušeně.

Co nám spolehlivě nějakou věc ověří, je přímé pozorování nebo experiment. To totiž minimalizuje (ve zjednodušení odstraňuje) každé uvažování, čím nám dává jistotu. Pokusme se tedy přímo v realitě ověřit existenci nekonečna, nejdříve prakticky provést měření nekonečného času. I když pomineme naši velmi ověřenou představu, že čas začal před 13,7 miliardami let velkým třeskem, a tedy nebyl a není nekonečný, nemůžeme nijak do historie ověřit, změřit nekonečné trvání času v minulosti. Minulost nám není experimentálně přístupná. Co to tedy zkusit do budoucnosti. Pochopíme, že k ověřování potřebujeme prožít nekonečně dlouhý čas, což se reálně nepovede nikdy, neboť čas plyne konečnou rychlostí.

Dobrá, třeba naše nekonečno zachrání nezměrný prostor. Jenže jak můžeme změřit nekonečný prostor? Buď musíme použít nekonečně velké měřítko, které opravdu nelze mít, anebo můžeme mít třeba kilometrové měřítko, ale to bychom potřebovali k prostoru "přiložit" nekonečně krát, abychom dosáhli nekonečna. K tomu bychom ale potřebovali nekonečný čas, protože všechna měření děláme jen konečnou rychlostí, a ten, jak jsme uvážili výše, nemáme.

Ach jo, tak co třeba nekonečná hustota hmoty v singularitě černé díry, jak vyplývá z Einsteinových rovnic obecné relativity? Zkuste změřit ale nekonečnou hustota. To byste museli mít buď nekonečnou hmotnost třeba v jednom kubickém centimetru, jenže takovou hmotnost nejenže nemá žádná černá díra, ale i kdyby ji měla, neumožnila by vznik vesmíru, resp, by ho v nulovém čase gravitací "spolkla". A jestliže tedy existenci vesmíru pozorujeme, je jasné, že žádná černá díra v něm nemá nekonečnou hmotnost.

Druhá možnost je soustředit konečnou hmotnost do nekonečně malého objemu, tedy do bodu o přesně nulových rozměrech. Jenže už měření délky v přirozeném světě nám jasně ukazuje, že každé měření má nutně nenulovou nepřesnost a tedy, že nic nelze změřit úplně přesně. Jakoby všechny objekty kolem nás byly alespoň trochu rozmazané a současně také všechna naše měřidla byla trošku rozmazaná. Konkrétně, abychom viděli rysku na pravítku, musí mít tato ryska nenulovou tloušťku, tedy musí být nekonečněkrát "tlustší" než onen bod, který chceme změřit. A to naše měření zcela znemožňuje. Abychom byli moderní, vzpomeneme neurčitost kvantové mechaniky, která brání přesnému změření délky, tedy i změření nulové délky. Částici nikdy nelze lokalizovat v jednom bodě. To je ale jen z forem rozmazaností. Každou konkrétní rozmazanost můžeme odstranit, ale za ní číhá vždy další.

Prostě zjistíme, že ke změření každého nekonečna, potřebujeme vždy nutně nějakou nekonečnou nebo nekonečně malou vlastnost už mít. A protože žádnou nemáme, nemůžeme se k žádnému nekonečnému parametry v realitě nikdy dostat, Nekonečno jako jediné není emergentní jev, nelze ho vytvořit z částí.

Nekonečno je tedy v realitě nezměřitelné, nepozorovatelné a tedy i nedokazatelné. Něco, co nelze prokázat, nemůže být pochopitelně vědecký pojem. Je to pouhá pavědecká báchorka, který vzniká z mechanického uvažování typického pro doby vzniku klasické fyziky v dobách Newtonových. Mechanické představě, že je něco možné do nekonečna opakovat Einstein započal relativizaci prostoru a času, tedy likvidaci absolutních vlastností prostoru a času, mezi něž patří i absolutní, tedy nekonečná velikost prostoru a absolutní, tedy nekonečné trvání času. Samotná teorie relativity je vlastně doklad, že ani tato nekonečna neexistují. Hle, princip neexistence nekonečna.

Mimochodem, i ono perpetuum mobile je vlastně představa nekonečného, věčného pohybu, ve svém původní představě, jak se můžete dočíst v blogu Perpetuum mobile objeveno. A nemožností existence perpetua fyzika vlastně postuluje i neexistenci nekonečna, nekonečně trvajícího pohybu.

Autor: Jan Fikáček | neděle 9.4.2017 17:05 | karma článku: 37.80 | přečteno: 1586x

Další články blogera

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 28.89 | Přečteno: 569 | Diskuse

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 32.58 | Přečteno: 1047 | Diskuse

Jan Fikáček

Cestující metra jako kvantové vakuum

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

9.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 34.63 | Přečteno: 1251 | Diskuse

Jan Fikáček

Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození

Geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, se ve své knize Velkolepý plán snaží načrtnout obrysy tzv. teorie všeho. Otázkou ale je, je-li taková teorie vůbec možná, a jestli ano, co vlastně bude popisovat.

2.5.2017 v 9:07 | Karma článku: 35.05 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 721 | Diskuse

Libor Čermák

Atomové výbuchy už v prehistorických dobách?

V srpnu si každoročně připomínáme svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Je ale možné, že podobné události se už na naší planetě staly někdy v dávnověku? Jsou záhady, které se tomu docela podobají.

17.8.2017 v 5:53 | Karma článku: 23.93 | Přečteno: 908 |

Irena Maura Aghová

Vzdělanost: O výuce dějin

Není mnoho lidí, kteří by se rádi učili dějiny. Jsou důležité? Co nám vlastně říkají a rozumíme jim opravdu? O tom tento článek.

17.8.2017 v 3:49 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 240 | Diskuse

Zdenek Slanina

U jurty seděla dívka - Richarda Feynmana cesta poslední

Richard Feynman, Nobelista za fyziku z r. 1965, i jeden z prvních, kdo uvažovali o nanotechnologiích, vtipný glosátor vztahů vědy a společnosti, měl jeden sen, který si už splnit nestihl.

14.8.2017 v 22:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 374 |

Dana Tenzler

Záhadný Sírius – bílá hvězda a bílý trpaslík

Řídí se podle ní i náš dnešní kalendář. Je naším nejbližším a nejlépe prozkoumaným bílým trpaslíkem. Psí hvězda fascinovala už starověké hvězdáře. Fascinovat bude i v budoucnu. (délka blogu 8 min.)

14.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 56 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.