Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak na multivesmíry

11. 09. 2017 9:07:00
Velmi populární je představa Huga Everetta, že v případě otevření krabice se Schrodingerovou kočkou, dojde při jejím spatření místo kolapsu vlnové funkce k objevení se 2. vesmíru. Jeden je s mrtvou a druhý s živou kočkou.

Ještě doplňme k té Schrodingerově kočce, že my zůstaneme v jednom z těchto vesmírů, v tom našem, a vznikne jen ten druhý, který nevidíme. A nemůžeme ovlivnit, v kterém.

"Malý" problém této interpretace je v tom, že ten druhý vesmír, ve kterém se neocitneme, vlastně vznikne najednou ve zlomku okamžiku. To je ale prakticky nemožné, protože našemu vesmíru trvalo 13,7 miliardy let než se vyvinul, ale jeho druhá (maličko změněná) kopie má vzniknout jako mávnutím kouzelného proutku. ihned. To je fyzikální nesmysl.

Druhý zásadní problém je, kde se najednou vezme energie na vznik celého dalšího vesmíru. V podstatě najednou se má kdesi vzít obrovská energie, což je taktéž nemožné. Je to o to horší, že podobných vesmírů mají vznikat ve zlomku vteřiny miliardy i z malého kousíčku hmoty, protože kolaps vlnové funkce tam probíhá miliardkrát za okamžik. K tomuto kolapsu podle stařičké Kodaňské interpretace kvantové mechaniky totiž nedochází jen při pozorování člověkem, ale i při "pozorování" jakýmkoliv fotonem (či jinou částicí), který žádný pozorovatel nepřijme. Pozorování tedy není nutné, stačí jakákoliv interakce libovolné částice s kvantovým systémem. A takových interakcí probíhají v kousíčku hmoty miliardy v mžiku.

V celém vesmíru by tedy v každém okamžiku mělo vznikat neskutečné množství paralelních vesmírů, které potřebují neskutečné množství energii a tu nemají odkud brát. Je to zcela šílená představa, která je navíc zcela zbytečné k vysvětlení kvantové mechaniky. Takže mnohasvětová Everettova interpretace kvantové mechaniky je jen nemožná pohádka, dobrá akorát tak pro populární média.

A jak je to asi doopravdy? K žádnému kolapsu vlnové funkce vůbec nedochází a tedy nedochází ani k žádnému štěpení vesmíru, který kolaps nahrazuje, protože vlnová funkce nepopisuje realitu, ale pouze pravděpodobné chování částice, bez přesné znalosti vícerozměrné pilotní vlny, která s částicí interaguje. Dojem mnoha světů vytváří právě vícerozměrnost pilotní vlny, neboť část kauzality probíhá mimo náš 3D vesmír, ale to pouze velmi lokálně, ne v celém vesmíru. To je tak asi vše.

Autor: Jan Fikáček | pondělí 11.9.2017 9:07 | karma článku: 28.57 | přečteno: 731x

Další články blogera

Jan Fikáček

Vidíme hvězdy v minulosti, nebo v současnosti?

Jedno oblíbené klišé populárních astronomických a fyzikálních pořadů je, že hvězdy vidíme v minulosti, tedy zpožděně o dobu, po kterou letí paprsky od hvězd k nám. Jenže i samotný Einstein zmínil i jinou možnost.

19.9.2017 v 9:05 | Karma článku: 24.01 | Přečteno: 1090 | Diskuse

Jan Fikáček

LEGO jako důkaz, že je antropický princip nesmysl

Antropický princip se snaží vysvětlil, jak je možné, že základní fyzikální konstanty jsou velmi přesně vyladěny tak, aby vesmír umožňoval vznik inteligentního života. Jenže ony přesně vyladěny vůbec nejsou.

23.8.2017 v 9:07 | Karma článku: 34.97 | Přečteno: 1433 | Diskuse

Jan Fikáček

Chvála lidské hlouposti

Hloupost je problém, zejména u voličů :-). Může být i ale prospěšná. Dokonce v některých situacích je hloupost stimulem neocenitelné kreativní energie, tedy když se potká s inteligencí. Proto díky bohu za lidskou hloupost. :-)

21.8.2017 v 10:04 | Karma článku: 33.84 | Přečteno: 1231 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.54 | Přečteno: 373 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 185 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 258 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 130 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.62 | Přečteno: 222 |
Počet článků 60 Celková karma 31.51 Průměrná čtenost 1815

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.