Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Newtonovy problémy s magií nekonečna

Isaac Newton dokonce kvůli tom, že mu ve výpočtech vycházelo nekonečno, odložil vydání svých Principií Mathematica, tedy knihy, kterou byly položeny konzistentní základy klasické fyziky. S čím měl tedy milý Issac problém?

Konkrétně měl problémy s výpočtem přitažlivé gravitační síly. Z ní plynou i problémy s výpočtem energie, ale to bylo až na Newtonových následnících či současnících. Isaacův gravitační zákon zní (nebojte se, bude to matematicky velmi prosté, jak uvidíte za chvíli):

Gravitační síla F, kterou se dvě tělesa přitahují, je podle jeho zákona přímo úměrná hmotnosti těchto dvou těles m1m2 a nepřímo úměrná jejich vzdálenosti r. Na gravitační konstantu G můžeme zapomenout, ta nemá v našem případě vliv. Newton přišel přitom na báječné zjednodušení, že si bude představovat, jako by všechna hmotnost těles byla pouze v jednom bodě, v jejich těžišti. Ostatně z velké dálky lze každé těleso chápat prakticky jako bod. Když se podíváte na oblohu, jsou hvězdy nebo planety (téměř) body, pokud je tedy vůbec vidíme. (Dokonce když je už nevidíme, jsou "skutečně" body.)

Je jasné, že součin nahoře, tedy m1 x m2 bude kladný. Ovšem když si představíme, že dvě těžiště jsou hned vedle sebe, mají přece nulovou vzdálenost r. Pak nám ale zlomek vychází jako kladné číslo děleno nulou. Výsledek je tedy nekonečno, když nepoužijeme striktní matematický princip, že nulou nelze dělit. Pak by ale stejně byla situace neřešitelná, protože bychom nemohli tento gravitační zákon vůbec použít, když by byl výsledek nedosažitelný. Ostatně, když nám síla F vychází nekonečno, je situace stejná. Zákon je k ničemu, protože síla při dotyku bude vždy nekonečná pro jakákoliv tělesa.

To by snad ještě ani tak nevadilo, ale problém je s potenciální energií v gravitačním poli. Kdyby těžiště na sebe dopadla, měla by totiž vůči sobě nekonečnou energii. To by snad taky nemuselo vadit, protože holt nepotřebujeme počítat fiktivní dopad těžišť na sebe, když mají tělesa ve skutečnosti nenulové rozměry a těžiště nemohou být u sebe. Ale ani tak se nekonečnu nevyhneme, protože počítáme potenciální energii tělesa v gravitačním poli z pohledu těžiště, a ta nám proto vždy vyjde nekonečná. To nám opět znemožňuje vypočítat potenciální energii, tedy budoucí energii dopadu, protože ta vychází nekonečná, ať jde o jakákoliv tělesa v jakékoliv vzdálenosti a ať mají jakoukoliv hmotnost. Pro všechny rozmanité případu pořád vychází tato energie stereotypně jako jediná hodnota, nekonečno, neboli smaže jakékoliv rozumné výsledky či rozdíly. Nekonečno se vždy vyloupne z toho posledního kroku před myšlenou srážkou dvou těles, vlastně dvou těžišť, tedy nemožné situace.

Řešení je prosté, i když trochu nesmyslné. Počítejme potenciální energii ne od těžiště tělesa, na které má druhé těžiště fiktivně dopadnout, ale z druhé strany, z nekonečné vzdálenosti, viz obrázek:

Abychom se zbavily při výpočtu nekonečné síly a nekonečné energie, musíme potenciální energii tělesa 2 v gravitačním poli tělesa 1 počítat z nekonečna, ne z hlediska tělesa 1.

Síla působící na nekonečně vzdálená tělesa je totiž nulová, takže nám při prvním kroku výpočtu "nevleze" do počítání nekonečná hodnota, jako při počítání od těžiště k těžišti. Správné by bylo sice počítat energii od tělesa 1 k tělesu 2, jak ukazuje kratší šipka, ale tam nám jakoukoliv snahu ničí ona  nekonečná hodnota. Proto počítáme z druhé strany, tedy z nekonečna k tělesu 2, jak ukazuje delší šipka. A vycházejí nám překvapivě rozumné a konečné hodnoty.

Má to ale jeden zádrhel. Počítáme vlastně v opačném směru, takže počátek souřadnic bereme v nekonečnu či, názorněji, v poloze, kdy je těleso vzdálené od gravitujícího centra, třeba od Země. Tam si pro jednoduchost definitoricky určíme energii tělesa jako nulovou. Nemá totiž žádnou pohybovou energii vůči např. Zemi, dokud ho nepustíme. A také zatím nemá žádnou energii z gravitačního pole, protože tu teprve získá. Můžeme si v metafoře představit gravitační pole jako proud vody, který těleso strhává. Pochopitelně je jasné, že ten proud energii má a předá ji tělesu. Ovšem my ten proud nevidíme, takže se mu těžko připisuje energii, ale hlavně ji zatím má ten proud, ne to těleso, které ji od proudu teprve získá, až jej pustíme. Proto tedy celkovou energii tělesa určíme jako nulovou. Ovšem jak těleso padá, nabírá kinetickou energii a kvůli zachování energie, ji někde musí brát. Tam ale energie klesá, tedy se potenciální energie stává zápornou. Ona ve skutečnosti záporná není, je kladná a v gravitačním poli, ale protože vše počítáme z druhé strany, kde jsme si pro snadnost výpočtu definovali energii jako nulovou, dostáváme tu potenciální jako zápornou.

Nebo si to můžeme vysvětlit jinak, když uvážíme, že potenciální energii počítáme jaksi v opačném směru, z nekonečna, než bychom správně měli (viz obrázek výše). Určitě víme, že když máme dvě rychlosti proti sobě, jednu označujeme vůči druhé jako zápornou. Tady se nám tedy také vloudí záporné znaménko. Ale jak u rychlosti, tak u síly a také u energie je záporné znaménko jen technický trik, který nelze brát úplně vážně a ukazuje maximálně, že něco počítáme v opačném směru. Zejména záporná energie ale vůbec neexistuje.

Isaac Newton

Newton měl tedy problém s nekonečnou gravitační silou, z čehož posléze vyplynul problém s nekonečnou potenciální energií, neboť obě nekonečné hodnoty nedávají rozumný fyzikální smysl. Vlastně každá idealizace ve fyzice vyplodí nějaká nekonečna, a ta jsou v experimentální vědě nevědecká, protože nejsou empiricky testovat, ověřit nebo změřit. Jsou to totiž v realitě neexistující zjednodušení. V realitě nekonečno totiž vůbec neexistuje. Ostatně neexistuje ani v matematice, jak nakonec usoudil i Newton.

Vytvořil totiž kalkul, tedy diferenciální a integrální počet, kde se něco počítá po maličkých krocích, diferenciálech, třeba dx, jde-li o vzdálenost. Máme-li například křivku, nemůžeme ji jako úsečku změřit/spočítat najednou, ale musíme její délku sčítat po malých kousíčcích. (Integrál není nic jiného než součet.) Newton si zpočátku myslel, že jsou tyto malé kroky skutečně nulové. Jenže takové řešení se ukázalo jako logicky sporné a nesmyslné. Máte-li bod nulové délky, můžete jich sečíst, kolik chcete, a stále máte jako výsledek bod nulové délky. Nikam se nepohneme, nic nevytvoříme. Nakonec Newton pochopil, že tyto kroky nejsou nulové, ale tak extrémně malé, že je i výpočet (dané přesnosti) považuje prakticky za nulové. Přešel tak na d'Alembertův přístup limity, neboli epsilon delta okolí. Ten ponechává krok nenulový, ale tak libovolně malý, aby neovlivnil výsledek výpočtu. A to byla druhá Newtonova potíž s magií neexistujícího nekonečna. (Pro upřesnění, s představou limity začal Fermat (1601-1665), takže za Newtona (1642-1727) už byl znám. Hojně ho ale začal používat d'Alembert (1717-1783), čímž ho proslavil, takže se tento přístup nejednou označuje jako d'Alembert?ův. Ovšem zcela matematicky korektní podobu mu dal až Cauchy (1789-1857).)

Podobný problém s nesmyslem nekonečna má i zjednodušení zvané singularita černé díry, o čemž si můžete něco přečíst v textu Proč neexistuje singularita velkého třesku a černých děr. A že ani "objevitel" nekonečna v matematice Bernard Bolzano, vlastně vůbec o skutečném nekonečnu nemluvil, se můžete zase přesvědčit v textu Kterak Bolzano ukázal, že nekonečno neexistuje.

Autor: Jan Fikáček | úterý 28.6.2022 9:07 | karma článku: 27,92 | přečteno: 1426x
  • Další články autora

Jan Fikáček

Proč jsou izraelská média daleko méně proizraelská než česká?

A nejde jen o izraelská média. USA jsou přece dlouholetý a věrný spojenec Izraele, ale ani ony nestojí teď vždy na straně Izraele. Proč? Proč se snaží válečné tažení Izraele brzdit a volají po příměří?

16.4.2024 v 9:07 | Karma: 36,70 | Přečteno: 3315x | Diskuse| Politika

Jan Fikáček

Tak přece má foton hmotnost!?

Fyzika je úžasná věda, která proměnila celou naši civilizaci. Stačí vzpomenout třeba jen elektřinu bez níž by nebyly počítače, mobily, TV, osvětlení našich bytů atd. Ovšem výjimečně se v ní objeví i dost iracionální tvrzení.

9.4.2024 v 9:07 | Karma: 22,82 | Přečteno: 806x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Solvay institut - Einstein, Schrödinger, Planck, Heisenberg, Bohr atd.

Od roku 1911 se konají Solvayovské konference, kterých se ve dvacátých letech účastnili dnes nejslavnější fyzici jako Einstein, Planck, Bohr, Heisenberg. Tyto konference jsou známé hromadnými fotografiemi nejslavnějších fyziků.

2.4.2024 v 9:07 | Karma: 20,73 | Přečteno: 531x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Nahraďte svou ženu a děti umělou trpělivostí (inteligencí?)!

Tak jo, uznávám, že ženu a děti nelze umělou inteligencí nahradit ve většině případů, ale v jednom by to asi šlo, ne? :)

20.3.2024 v 9:07 | Karma: 24,49 | Přečteno: 874x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Mašínové: Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina!

Film Bratři o skupině Mašínů dostal v sobotu cenu za nejlepší film roku na Českém lvu. Jeho tvůrce na večeru prohlásil, že to byli hrdinové. Tak se pojďme podívat na jejich činy.

11.3.2024 v 9:07 | Karma: 45,75 | Přečteno: 6432x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině

25. dubna 2024  23:07

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...

Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie

25. dubna 2024  21:23

Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...

Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně

25. dubna 2024  11:36,  aktualizováno  21:15

Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...

Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy

25. dubna 2024  19:09,  aktualizováno  21:06

Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...

  • Počet článků 310
  • Celková karma 30,45
  • Průměrná čtenost 3149x
Vystudoval chemii (SŠ), kybernetiku, řízení, ekonomii a teorii systémů (interdisciplinární studia - VŠ), je obecně uvažujícím člověkem někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Od září 2021 Ph.D. se zaměřením na filosofii fyziky a matematiky. Pracoval jako evropský expert pro "Future Technologies", 7 let pak v jedné z nejvyšších evropských pozic v počítačové bezpečnosti. Momentálně finanční expert na evropské úrovni. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR. Je členem světové vědecké Společnosti pro filosofii času. Absolvent Oxfordského kurzu Filosofie vědy. Více informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jfikacek@gmail.com
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Někdy je to jen divoká fantazie. Na druhé straně se snaží udržovat jistou vědeckou kvalitu, takže "esoterické" komentáře nejsou vítány. P.S.: Osobně útočné a odborně velmi nekvalitní komentáře, zejména velmi dlouhé, budou mazány.