Proč je cestování v čase skokem mimo vesmír nebo skokem do nitra Země

6. 09. 2022 9:30:59
Představme si, že už umíme cestovat časem a můžeme si vybrat okamžik, kam skočíme. Je tu ale jeden "malý" problém. Pro naše úvahy zůstaneme poněkud sebestřední a budeme chtít skočit třeba do dne před ukřižování Krista.

Problém je, že je každý výpočet, v tomto případě výpočet času, do kterého chceme skočit, nepřesný. Konkrétně, empirické údaje do něj vložené nejsou absolutně přesné, takže výsledek je nutně trochu mimo. To může znamenat v našem případě za 2000 let nepřesnost třeba týden. To bychom dorazili např. po Kristově smrti. Nebude ale problém pak udělat druhý menší skok, a protože to bude skok na pár dní, už se trefíme dost přesně.

Daleko větší problém je ale v nepřesnosti prostorové. Tam může být i malá nepřesnost likvidační. Představte si, že přistaneme místo na povrchu Země 20 metrů pod povrch. Nebo 100 metrů nad něj. Můžeme sice uvažovat o tom, že bychom určili místo "dopadu" přesně, ale to bychom museli zapomenout na to, že Země rotuje nepravidelně, protože to není ideální těleso. Má tekuté jádro a vnitřek Země má poměrně složitou strukturu. Takže její rotace někdy zpomaluje a někdy zrychluje. A to neřešíme precesi zemské osy a další věci. Tyto náhodné nepravidelnosti do výpočtu prostě nedostaneme. To by pak ale mohlo znamenat, že se trefíme jen pár metrů či kilometrů vedle. Jenže tam může být dům, moře nebo hora.

A podobné nepřesnosti v gravitačním poli jsou i v případě Slunce a Měsíce, takže i oběh Země kolem Slunce má nepravidelnosti, takže bychom se při skoku mohli trefit také úplně mimo Zemi. Nepravidelnosti jsou i v rotaci Mléčné dráhy, atd. Mimochodem, při přistání bychom se museli přesně trefit i do rychlosti a směru rychlosti místa přistání, jinak by z nás mohl též být placek. A také do příslušného zrychlení.

Je tu ovšem ale ještě větší problém. Ten spočívá v tom, že cestování v čase je založeno na představě, že minulost, která už proběhla, stále existuje a nejen to, že se stále i vyvíjí tak, jak to tenkrát bylo. Je to nepodložená představa, že není jen přítomnost, ale že existuje téměř nekonečné množství přítomností současně, tedy celá minulost a všechny se "hýbou". Že existuje nekonečně mnoho kopií nás samých a to od početí do smrti, že jsme vlastně řada takových kopií, vlastně jakási člověko-trubice. Totéž má platit o budoucnosti, která už teď existuje. Této hypotéze se říká eternalismus nebo blokový vesmír, a je to představa, že minulost i budoucnost vždy existovaly a stále existují. A nejenže je vše zcela přesně determinováno, ale už též uskutečněno, včetně naší budoucnosti. Otázka ale je, proč pak vnímáme jen jednu současnost.

Tato představa vyplývá z chybného výkladu speciální teorie relativity, konkrétně z chybného pochopení tzv. paradoxu Andromedy. Při něm různě se pohybující pozorovatelé (na jednom místě) mohou současně "vidět" minulost, přítomnost i budoucnost třeba právě galaxie Andromedy. Ovšem lokálně, tedy namístě, na Zemi tento "trik" nefunguje. Tam pro pozorovatele existuje jen přítomnost. Takže představa, že Země existuje v tuto chvíli ve všech svých minulých a budoucích podobách, mizí a cestování časem je velmi ohroženo. Ono i to s tou vzdálenou Andromedou je to chyba Einsteinovy definice současnosti, kterou si zavedl jako pozorování fiktivní nekonečnou rychlostí. To ale odporuje limitní rychlosti světla, tohoto základu speciální teorie relativity. Nekonečně rychle nelze nic pozorovat, takže zmínění různě se pohybující pozorovatelé uvidí jen jedinou podobu Andromedy, a to tu, kterou pozorují světelnými paprsky, a to s určitým zpožděním. To je jediné možné fyzikální pozorování. Celý problém je blíže vysvětlen v textu Proč (ne)existuje čas - podstata problému, ale můžeme si vše přiblížit mnohem jednodušeji:

Z Minkowského prostoročasového modelu speciální teorie relativity plyne, že náš vesmír, tedy prostor, je "vlna" pohybující se časem. A když na vodní hladině vidíme vlnu, vidíme ji i na místě, kde byla předtím? Nevidíme. Je tam rovná hladina nebo když koukneme jen kousek za vlnu, jsou tam malý vlnky, dozvuk velké vlny. Rozhodně tam už není ona hlavní vlna, tedy v metafoře náš vesmír. Neboli minulost už není, co bývala. Možná tam je jakási minulost, ale jiná, než jaká byla, když jsme ji prožívali. To by řešilo do jisté míry i onen paradox, když zabijeme vlastního dědečka. S velkou pravděpodobností bychom ale skočili mimo náš vesmír, do multivesmíru, kde by bylo zcela jiné prostředí než známe a zcela jiné zákony. To by nás okamžitě stálo život.

Vesmír není nic statického, statické jsou jen naše vzpomínky na minulost, případě fotografie či filmy. Opravdu nás rodiče nečekají v minulosti, až je zase navštívíme.

Autor: Jan Fikáček | úterý 6.9.2022 9:30 | karma článku: 29.01 | přečteno: 1343x

Další články blogera

Jan Fikáček

Nahraďte svou ženu a děti umělou trpělivostí (inteligencí?)!

Tak jo, uznávám, že ženu a děti nelze umělou inteligencí nahradit ve většině případů, ale v jednom by to asi šlo, ne? :)

20.3.2024 v 9:07 | Karma článku: 21.34 | Přečteno: 600 | Diskuse

Jan Fikáček

Mašínové: Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina!

Film Bratři o skupině Mašínů dostal v sobotu cenu za nejlepší film roku na Českém lvu. Jeho tvůrce na večeru prohlásil, že to byli hrdinové. Tak se pojďme podívat na jejich činy.

11.3.2024 v 9:07 | Karma článku: 45.70 | Přečteno: 6276 | Diskuse

Jan Fikáček

Jak nás intuice vede na scestí v otázce, co je to realita

V hollywoodských filmech často nějaký hrdina, astronaut nebo detektiv, vyřeší problém intuicí. Když selže rozum a důkazy, intuice zaskočí. Jenže intuice není vždy spásné řešení, někdy tomu řešení naopak brání..

27.2.2024 v 9:07 | Karma článku: 30.21 | Přečteno: 2101 | Diskuse

Jan Fikáček

Dá se v padesáti naučit anglicky?

Mnohokrát jsem slyšel názor, že pokud se člověk nenaučí nějaký cizí jazyk do třiceti, už se ho nenaučí nikdy. A proto když jsme se přestěhovali s rodinou před tímto mým věkem do Belgie, ani jsem se nový jazyk naučit nesnažil.

13.2.2024 v 9:07 | Karma článku: 39.56 | Přečteno: 7005 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 21.73 | Přečteno: 502 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.85 | Přečteno: 179 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.08 | Přečteno: 283 | Diskuse
Počet článků 307 Celková karma 31.85 Průměrná čtenost 3138

Vystudoval chemii (SŠ), kybernetiku, řízení, ekonomii a teorii systémů (interdisciplinární studia - VŠ), je obecně uvažujícím člověkem někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Od září 2021 Ph.D. se zaměřením na filosofii fyziky a matematiky. Pracoval jako evropský expert pro "Future Technologies", 7 let pak v jedné z nejvyšších evropských pozic v počítačové bezpečnosti. Momentálně finanční expert na evropské úrovni. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR. Je členem světové vědecké Společnosti pro filosofii času. Absolvent Oxfordského kurzu Filosofie vědy. Více informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jfikacek@gmail.com
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Někdy je to jen divoká fantazie. Na druhé straně se snaží udržovat jistou vědeckou kvalitu, takže "esoterické" komentáře nejsou vítány. P.S.: Osobně útočné a odborně velmi nekvalitní komentáře, zejména velmi dlouhé, budou mazány.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...