Proč by mělo být tvrzení, že bohy nelze vyvrátit ani dokázat?

Formuloval bych to tak, že většina v současné době propagovaných bohů je přímo tak konstruována.

.

Jinak je logické, že tvrzení, že žádný bůh neexistuje je také v rovině neprokazatelné hypotézy stejně jako hypotéza existence některého z navzájem si jinak konkurujících bohů.

Někdy se to označuje jako tzv. "silný" ateismus.

Něco odlišného je "slabý" ateismus a sice tvrzení, že neznáme žádný jev, který by nejen dokazoval ba ani nenaznačoval, že některý z bohů existuje.

Hypotéza boží existence tak je hypotézou nadbytečnou, přebytečnou nepotřebnou k popisu jakéhokoliv pozorovatelného jevu.

Existence Boží není hypotéza. To je axiom, který přijímáme nebo nepřijímáme.

Mladý muži! Váš projev je velmi mladistvý oproti Vašemu zjevu.Děkuji za odkaz na článek Tomáše Sedláčka, který je velmi srozumitelný apochopitelný. Vždy jsem vnímal ateismus jako víru v neexistenci Boha, alefakt je, že IQ jsem si neměřil. Vím jen, že vystudováním VŠ lze předpokládat IQnad 120. Dovolím si diskusi, i když nemám filosofické vzdělání.

Vy ve svém článku při porovnání axiomu Boha a axiomů matematickýchjste přesvědčen, že axiomy matematické si můžeme kdykoliv ověřit, ale axiomBoha si ověřit neumíte a proto neplatí. Boha axiomy matematickými vskutkuneověříme.

Text Tomáše Sedláčka je srozumitelnější než text Váš.Nepochopil jsem, jak můžete tvrdit, že víra považuje rozum člověka za tonejchytřejší v přírodě. Vy naopakvkládáte atributy Boží do přírody. S ničím takovým Tomáš Sedláčeknepracuje.

A spor, zda Bůh stvořil člověka nebo člověk stvořil Boha,řešíte opět ultimativně, že člověk stvořil Boha. Ano ten bůh stvořený člověkemse může jevit jako bezmocná gumová kačenka. Pokud však přistoupíte na možnostreality axiomu Boha, který stvořil tento svět, je po Vaší kačence.

A Vaše PS ve smyslu, co nejde dokázat ani vyvrátit jenesmysl, považuji za nerelevantní zjednodušení.

Tomáš Sedláček krásně píše, že ateista by měl vše považovatza shluk náhod, ale jakmile se začne ptát po smyslu, už tím prokazuje svojivíru, a tím zdůvodňuje proč i ateismus je víra. Ateismus se opírá o vědecképoznání, ale vědecké poznání není teleologické, neptá se po smyslu. Teleologieje vědě vzdálená, věda se neptá po příčině. A jakmile se začneme ptát popříčině je řešení buď teologické nebo ateistické. Obojí je prostá víra a záležína našem vztahu k axiomu existence Boha.

V odstavci „Pravděpodobnost nepravděpodobnosti“ však Tomáš Sedláček žongluje se slovy „svět je chytřejší než my“, protože InteligenciBoha Stvořitele potřebuje jako ateista do něčeho promítnout, a proto ji promítádo Přírody. Ale příroda není inteligentní, příroda se chová podle přírodníchzákonů. A jsme opět v koncích, budeme se ptát, kdo vložil ty přírodnízákony do přírody.

A tak je jasné, že i ateismus je vlastně jen víra. Je prosténepřijetí axiomu Boha. A dokud ateismus nebude řešit tyto teleologické otázky,a nejspíš i potom, bude ateismus rovnocenným partnerem víry člověka v Boha.

Dobře napsáno. Zejména za větu "Hloupá je taky úvaha, že ateismus je druh víry." máte u mne

"Jak říká už zmíněný Hegel, náhoda je jen nepoznaná příčina, takže ateismu tady umožňuje další, principiálně nekonečné zkoumání a odhalení náhody jako zdání, která je poznáním nahrazena. Víra se tady ale definitivně zastaví a vše "vysvětlí" pojmem bůh. Poznání tím končí."

Toto evidentne nie je pravda. Záleží od formy tej viery. Prečo sa Lemaitre (katolícky kňaz) nezastavil pri knihe Genesis, ale prišiel s teóriou Veľkého tresku? Prečo naopak katolícka církev uznala evolučnú teóriu? To nevyzerá na zastavenie.

"Nekonečná príroda"... čo ak je konečná? Ak človek, ktorý je súčasťou prírody, má nedokonalosti, je to dôkaz, že príroda má nedokonalosti. :-)

Na prírode je nejnepochopiteľnejšie asi to, že je pochopiteľná. Že funguje podľa nejakých zákonov. Môžu existovať iné vesmíry, kde platia iné zákony...

Viera a veda sú dve rôzne veci, takže to, že géniovia veria a zároveň nemajú problém byť úspešnými vedcami nie je problém. Nepochopiteľné je to pre ľudí, ktorí na všetko potrebujú dôkaz... lenže život zďaleka nie je len veda. :-)

Kedysi bola "neomylnou" církev. Ateisti ju nahradili vedou a veria, že je neomylná. :-)

“The fanatical atheists are like slaves who are still feeling the weight of their chains which they have thrown off after hard struggle. They are creatures who—in their grudge against traditional religion as the "opium of the masses"—cannot hear the music of the spheres.”

je možné se dopátrat vzniku náboženské víry. Je zásadní rozdíl mezi vírou a věřením. Věření je evolučně nutné, víra není nutná. Ale pomáhá vládnoucím vrstvám ovládat své poddané. Pomocí manipulativního působení a pomocí vyšší autority...."řekl to bůh", bůh vás potrestá a tak podobně.....

Věření je evolučně nutné, každé mládě věří své matce..když mu říká nehraj si s tím jedovatým hadem.....když neposlechne a nebude matce věřit, byla to asi poslední možnost matce nevěřit...další nebude.

Člověk si vždy přál mít všechny jevy kolem sebe nějak vysvětlené. A když si je nedokázal vysvětlit vědecky tak si vymyslel boha, který ten daný jev provedl...a později bylo bohů spousty desítky ba stovky a možná bychom se dopočítali i několika tisíc bohů.

A někdo chytrý spojil bohy jako aktéry a autory nějakých jevů s lidskou evoluční nutností věřit...a z toho máme pak náboženskou víru.......a konstrukt boha je tak perfektní, že do něj nejde logikou rýpnout, nejde prokázat , že bůh neexistuje.....a tak tedy ateisté mají nevýhodu, lépe jsou na tom agnostici, ale možná je nutné být militantním agnostickým ateistou...a všem okolo vysvětlovat , že podstata náboženské víry je jen evoluční omyl, který ale civilizoval primitivní obyvatelstvo a dal vládcům do ruky vyšší autoritu...

vyšší autorita jako pojem a konstrukt funguje spolehlivě do dneška...když něco tvrdíte, je velmi dobré se odvolat na jiné zdroje, které tvrdí totéž....a když nemáte deset publikací, tak si můžete říkat pravdu jak moc chcete, lidé vám stejně věřit nebudou a platí i opak, když ty publikace máte, tak můžete tvrdit naprosté nesmysly, ale čtenáři vám budou věřit........

příklady takových autorů máme u nás dostatek

Obávam sa, že dopátrať sa vzniku viery nie je možné. Bohužiaľ vznikala zrejme v časoch z ktorých sa nedochovali písomné záznamy. To manipulatívne pôsobenie sa týkalo všetkých, aj vládcov... Zvrhli vládcu a zabili ho (nejaký boh si to rozmyslel a potrestal ho odopretím svojej priazne...). Aj vládcovia a kňazi boli totiž veriaci. S pomáhaním k ovládaniu spoločnosti máte pravdu, pretože náboženstvo dalo základ nejakému poriadku v nej a máme z histórie aj príklady, kedy vládcom skôr išlo o náboženskú jednotu, zatiaľčo napr. národnostná im bola ukradnutá.

Teorii strun také nejde dokázat nebo vyvrátit? Proč se obrovská kvanta fyziků věnují něčemu, co je hloupost?

Ale autor to tvrdí jen o tom, o čem je rozhodnuto, že nejde vyvrátit ani dokázat (například existence Boha). O teorii strun, či velkém třesku to ještě rozhodnuto není a proto je správné se tím zaobírat.

"Ono totiž, co nejde vyvrátit ani dokázat, je nesmysl, pavěda"

Přesně tak. Proto víra nemá co dělat v empirickém světě (kde je k jeho zkoumání nutný metodologický ateismus), naopak věda nemůže mluvit, pokud se nechce zpronevěřit svým zásadám, k transcendentním záležitostem (třeba jestli ne/existuje karmický princip). S tímhle nemá žádný poctivý věřící či vědec (nebo věřící vědec) problém...

Věda tu může operovat s Occamovou břitvou - co si jen tak vymyslíte, jenom protože se vám to líbí je pravděpodobně špatně. Dá se říci, že je to jedno z pravidel kritického myšlení. Věřící vědec musí při své víře kritické myšlení vypnout.

Někteří "vědci" zneužívají svých vědeckých úspěchů k tomu, aby poučovali veřejnost ve věcech, ve kterých jsou oni sami úplnými idioty.

Richard A. Posner

příklad, prosím

Taky vedec, ktery lpi na sve teorii navzdory zjistenym faktum, je "spatny vedec", zatimco verici, ktery cini totez, je "dobry verici". Ono verit a pripoustet jsou zcela rozdilne veci. Taky me fascinuje, jak "neverit" je mnohymi nabozenstvimi povazovano za hrich. Principialne to prece hrich byt nemuze (je to dusledek spojeni logiky a dosud ziskanych znalosti a ani to nikomu neublizuje). Proc by to mel byt hrich? Mozna odpoved je, ze nabozenstvi bylo vyvinuto jako nastroj pro ovladani davu. A "kdo neveri" je zrejme hure manipulovatelny, tudiz nebezpecny, nepatri mezi nas a je treba ho eliminovat. Kdyz prirovnam viru v existenci Boha k tipovani viteze zapasu dvou neznamych tymu, tak nabozenstvi se svymi pravidly a ritualy je jako mit na tiketu vsazeno na tisice (nebo treba miliardy) zapasu neznamych tymu. Proste i kdyby Buh byl, nejspise po nikom nebude chtit, aby se modlil, drzel pust, prinasel obeti atd. Anebo bude, ale je to nepravdepodobne. Kazdopadne nabozenstvi by nemelo mit ve spolecnosti zadnou specialni ochranu, zadne vyjimky a nemelo by se nad nic nadrazovat.

To je jednoduché. Súčasťou náboženských pravidiel sa stávali aj bežné praktické veci. Ľudia v podstate nemuseli poznať dôvod, prečo je to tak, ale ich nedodržiavanie mohlo byť nebezpečné pre celú komunitu. Dokonca to mohlo privodiť až existenčné problémy. Keďže ani odpadlík nemal prostriedky, aby dokázal, že niečo nie je z vôle bohov, tak bol potrestaný... poruší hlavný zákon, prečo by neporušil ostatné?

Neveriacich (teda aj príslušníkov iného náboženstva) z iných komunít miestne náboženské a (často zároveň) svetské obvykle neriešili, ale museli do istej miery dodržiavať lokálne pravidlá.

Koniec koncov náboženstvo bolo zárodkom vedy, kňazi boli jej nositeľmi, aj práva.

Zajímavá úvaha, díky. Jdu zrovna psát na téma "náhoda", tedy takový konkrétní sled dějů, kde bych ráda pochopila souvislosti, ale na to prostě nemám. Kvantum zapojených informací je obrovské. Přesto se o to můžeme pokoušet.