myslím, že už titulek článku je logický nesmyl. Důkaz můžete předkládat pouze o existenci něčeho.

V matematice se běžně používá důkaz sporem, který vyloučí "existenci" něčeho. Takže běžte vysvětlit matematikům, že kus jejich matematiky mají blbě. Třeba je ukecáte. :-)))))

"To nejpodstatnější a zásadní na bohu je, že je absolutní. Vševědoucí, všemohoucí, všudypřítomný, apod."

Bůh je takový, jaký je, bez ohledu na to, jak ho lidé definují. Tato "vaše" definice je nepřesná, nelze tedy pomocí ní logicky boha dokazovat, ani vyvracet.

"Je-li bůh tedy skutečně absolutní, musí být absolutní ve všem, v každé vlastnosti, která nás napadne."

Bůh je absolutní jen v rámci principů, které vytvořil. Nás mohou napadnout všelijaké pojmy, které mohou být i ve vzájemném protikladu.

"Jenže v tuto chvíli je jasné, že když nás napadne jako vlastnost nepoznatelnost, zcela nutně musí platit pro boha absolutně"

1. Proč by měl být bůh absolutně nepopsatelný? Nevidím důvod, je mnoho způsobů, jak boha popsat. Nepopsatelný je jen v té míře, ve které ho neznáme. Zrovna tak věda popisuje materiální svět pouze částečně.

2. Pokud je nepopsatelný, nesmíte o něm ani říct, že je nepopsatelný, protože to tedy nemůže být pravda.

Ale to není moje "definice". To je definice, kterou jsem vypozroval od věřících.

Navíc, jestli bůh není absolutní, není to bůh a tím je to hotovo, jak říkám v závěru. Má smysl třeba věřit v to, že existuje můj pes? :-) V tom není třeba věřit, to vidím. Víra je jistota v něco, co nemůžu ověřit.

Je-li bůh absolutní "jen v rácmi principů, které vytvořil", není bůh,a le mimozemšťan. Víra v něj je tedy nesmysl. :-)

Stačí si přečíst blog ještě jednou a respektovat logiku a pak netřeba psát nesmyslné komentáře. Je to jen hezký důkaz jak víra likviduje to nejlepší, co z člověka dělá člověka - rozum. :-)

Pokud je nepopsatelný, můžu právě o něm říci jen to, ale nic víc. :-)

Jeden středověký důkaz boha (myslím sv. Anselm) říká: "bůh existuje, protože na něho mohu myslet jako na bytost, která je obdařena všemi dokonalostmi včetně existence. Za tisíc let se na tom nic nezměnilo, zaměňuje se existence myšlená s existencí skutečnou.

To není žádný důkaz, ale pouhé tvrzení. A právě jsem ve svém blogu převedl, že je to se 100%ní jistotou mylné tvrzení. :-)

Logika je v tom sice noetřesitelná, jenže kampak na víru s logikou.

:-))))))))))))))))))))) ..... :-(

Jenže, pane Jene, nepochybně víte sám, že s absolutní jistotou nevíme vůbec nic. Jestliže se Einstein vysmál Newtonovi, za pár let přijdou kvantové počítače a jeden neznámý učenec se pro změnu vysměje Einsteinovi. Jak za těchto nejistých podmínek chcete dokázat to či ono ? Věda se dnes přiklání k názoru, že svět se více než čemukoliv jinému podobá jediné veliké mysli. Sub specie těchto skutečností bych si na konečné soudy ještě hodně dlouho počkal.

S takovým přístupem by žádná věda neexistovala a bylo by úplně zbytečné bádat.