Dejme tomu, že Velký třesk, fundamentální částice, síly a fyzikální zákony jsou dílem Náhody. Dohromady vedou k tomu, že se vytvořil stabilní vesmír, včetně kamenných planet a následně existence života.

Fyzikální zákony a síly mají konstanty, které to právě umožňují. Tvrdí se, že těch konstant je 34. Dovolil bych si uvést dva příklady. Základní kvarky u a d mají kromě silné interakce elektrický náboj o hodnotách -1/3 a +2/3, náboje elektronu. Jak může při náhodném gigantickém výbuchu něco takového vzniknout? Tyto elektromagnetické náboje jsou základem existence molekul ( základem existence protonů, neutronů, atomů je silná interakce)

Další věc je hodnota kosmologické konstanty 10^-120. Kdyby ta hodnota byla o řád nižší, nebo vyšší, nikdy by stabilní vesmír nevznikl. Pro srovnání, vědci odhadují počet atomů ve viditelném vesmíru na 10^80.

Multivesmíry jsou jen zoufalým pokusem jak toto neuvěřitelně jemné vyladění obejít. Nejsou to ani teorie, ani hypotézy, jsou bez jakéhokoliv důkazu, pouze výplody lidského mozku srovnatelné na př. s pohádkou o Šípkové Růžence.

Nechci někomu ovlivňovat jeho názor, pouze bych chtěl připomenout, že je to víra a to víra stejná jako třeba věřit v astrologii.

Opravuji : atomy a molekuly samozřejmě elektromagnetická interakce

Kontakt z formuláře: jirka.gs@seznam.cz

To, že jiné vyladění konstant znemožňuje vznik života lze dokázat. (např. nevzniknou elementární částice, nestačí se spojit do větších celků ...) IP:193.84.159.180

---------------

Nemyslím si, že je to až tak dobrý argument, i když je jeden z lepších. Předpokládejme, že známe materiál, ze kterého vznikají částice a který zůstává stejný, při různém nastavení konstant. Otázka zní: mají různé vesmíry stejný nebo různý materiál? Museli bychom znát prostředí, ze kterého vznikl vesmír a vlastnosti tohoto prostředí, abychom mohli soudit. To neznám, takže je antropický princip je povrchní nepodložený dojem a to i ve slabé verzi.

Antropický princip totiž hovoří o životu obecně, ale nelze zobecnit, známe-li jen jeden případ a nevíme-li, co je vlastně jiné v jiném vesmíru. Museli bychom vědět, co je společné pro vesmíry nebo pro možné vesmíry a to netušíme.

Víš, co se nemění od vesmíru k vesmíru? Tak povídej.

Antropický princip má dvě verze, slabou a silnou. Slabá verze je konstatování, že fyzikální konstanty jsou nastaveny tak, ŽE umožňují vznik inteligentního života. Silný princip tvrdí, že konstanty jsou nastaveny, ABY umožnily vznik života. Slabý princip kontroverze nevzbuzuje.

Větší část vyladění konstant zajišťuje rozumný věk vesmíru, možnost termonukleárních reakcí v nitru hvězd apod. Několik umožňuje organickou chemii na bázi uhlíku. Vaši úvahu tedy lze vztáhnout jen na část vyladěných konstant, ale jako celek slabý antropický princip v žádném případě nesmysl není. Navíc život na jiné bázi by nejspíš opět vyžadoval trochu jiné vyladění, ne libovolný poměr konstant.

Pane Sedmík, v té poslední větě sklouzáváte právě do toho "kritizovaného", tj že život na jiné bázi vyžaduje jiné vyladění, ne libovolný poměr konstant (parafráze). Neměl jste spíš na mysli, že libovolný poměr může být příčinou života na jiné bázi? Celá tato záležitost je jen filosofickou kratochvílí z nemožnosti konfrontace, přičemž polovina ani nepatří do filosofie, ale pavědy, která má posílit víru v pánbíčka.

Sice trochu mimo téma, ale nemáte zde odkaz na e-mail...

Zajímal by mě Váš názor na tzv. Philadelpský experiment.

Nevím nic validního o Philadelpském experimentu.

velmi trefné