Jestliže smažete něčí příspěvek, nenechávejte pod ním svou odpověď – odpovídáte tak na slova, která jste umlčel; chováte se jako bolševický cenzor. Vedete nás k tomu, abychom odsuzovali Chartu, jejíž text jste nám nedovolil číst.

Jo, jsem si toho vědom, ale ty moje reakci mi prostě nešly smazat. :-(

A ty hysterický kydy o bolševických cenzorech bych si příště nechal od cesty. Právě takové extrémisty mažu, které vlastní téma nezajímá, ale tahaj do všeho politiku. Gender je sociologie a politologie, s filosofií, která se tady probírá, nemá nic společného.

Jiří Grygar na jedné přednášce zhruba řekl, že dřív bývala filosofie pro fyziku inspirací, ale v současnosti to tak není, což je škoda. Jeho pohled je bližší Vám než Hawkingovi.

No, ony se obě disciplíny od sebe vzdálily, což je jejich vývojem a specializací, ale myslím, že na to doplácejí obě. :-(

Hawking zřejmě stiskl omylem tlačítko dead na svém hlasovém syntetizéru, místo alive. V jistém kontextu má možná pravdu, ale asi nepůjde filosofii jako takovou, ale o tom, co ji předchází a nedostává se...

On asi myslel, že průměrná úroveň filosofie je určitě horší, než průměrná úroveň fyziky. Ale to je dána také tím, že filosofii se snaží dělat filosofičtí amatéři třeba právě jako Hawking :-), který na to fakt nemá buňky. Jeho "mechanické" uvažování je geniální, ale neměl by si věřit, že v jiných obor zvládne vše bez hlubokého studia, celoživotní snahy a patřičného stylu uvažování. :-)

Axiom neexistence nekonečna si v jistém smyslu protiřečí - pokud je náš vesmír konečný, a konečné jsou i všechny případné vesmíry, které tomu našemu vesmíru předcházely, a i počet těch předešlých vesmírů je konečný, logicky musí existovat nějaký první vesmír, který nevzniknul z žádného předešlého.

Z čeho tedy ten první vesmír vzniknul? Nemohl vzniknout z ničeho konečného, protože potom by tento kauzální řetězec šel "do nekonečna".

Správně. On to je totiž axiom neexistence nekonečna jen v našem světě, tedy v oblasti, kterou někdy poznáme. A protože všechno nepoznáme nikdy, vždy zůstaneme u nějakého n-tého vesmíru, nikoliv u toho nekonečného. Pořád tedy bude hranice, za níž řekneme "nevím".

"Fyzika v krize" je filozoficky termin, nie fyzikalny.

Za predpokladu, ak by existoval nejaky zakon, ktory by opisoval nieco ako "pocet podstatnych fyzikalnych objavov za jednotku casu" a fyzici by si za dobu od Einsteina tento pocet podstatnych objavov nesplnili, potom by bolo mozne tvrdit ako o "krize fyziky".

Bolo by mozne tvrdit, ze je Messner po 13. osemtisicovke v krize, lebo uz neda ako za mladych cias dve nove osemtisicovky rocne ?

Doporučuju přečíst si toho Smolina a ten můj článek.

A taky bych upozornil, že sebehodnocení většiny fyziků, tedy převládající názor, nelze brát vážně, protože každé sebehodnocení je degenerované. I Kájínek si třeba myslí, že je super člověk. :-)))

Co je to za nesmysl, prosím? :-( Ve filosofii není téma, které by mohla politická korektnost "napadnout". To je jako říkat, že politická korektnost omezuje teorii relativity.

velmi dobrý článek na obranu filozofie. Filozofie je umění myslet, je to umění logiky a to ve všech oborech lidského života a vnímání...........všechny jednotlivé vědy jen dávají filozofie materiál k dalšímu upřesnění filozofických výroků a k tvorbě nových systémů myšlení či směrů myšlení..........

Myšlení je základem , a tak filozofie byla základem všech věd a vědeckých metod. Celkové holistické pochopení dění kolem nás lze lépe chápat právě za pomocí nástrojů filozofie a všech ostatních vědeckých oborů, které do filozofického poznání přispívají.

Jako kdysi memetika například.

Na to aby jeden uměl myslet nepotřebuje žádného filozofa. Vědy dávají filozofii materiál, ale filozofové si ho nepřevezmou protože ho nepochopí. Filozofie byla základem věd, to ano. Byla.

Vzpomínám si, že když jsem slyšel v Meteoru poprvé o Hawkingovi a slyšel citovat jeho teorie, myšlenky ...., hodně mne to zaujalo, ale brzo mne to i dost rozkopalo. Ne na dlouho.