Moc dobře tomu nerozumím: "Byla tato informace pokryta hlavními médii i když v jiném duchu?"

Tedy pokud je něco v rozporu s kampaní v hlavních médiích, jedná se o fake news ?

Jestli se nějaká událost objeví ve všech médiích, je jisté, že se stala. Když se objeví jen v jednom médiu, je to divné. Věštinou, když se něco závažného stane, seběhnou se tam "všichni" žurnalisté a ne jen jeden. Je to statistické hodnocení.

Byly tam taky uváděny příklady, kdy se čísla z článku kontrolovaly vůči údajům z Wiki (počet obyvatel, HDP) nebo vůči údajům statistických úřadů, takže jde hodně o ověřování vůči faktům. Jestliže většina médií třeba tvrdí, že je v dané zemi určitou nemocí postiženo 5% nějakou nemocí a jediný článek tvrdí, že těch procent je 55%, zvyšuje to pravděpodobnost, že ten článek kecá.

Takže tomu moc dobře nerozumíš. :-)

dokázal byste nějak lidsky a v relativní krátkosti vysvětlit jak to dělá v praxi? jak spočítá procento pravděpodobnosti, že se jedná o fake news?...rád bych si to přečetl..

na čem to má založené, pár hlavních principů....díky......

No podobně, jako to ověřuje člověk:

1) Zkoumá se výrazivo - čím je hysteričtější, tím je třeba být opatrnější.

2) Zkoumá se, jestli podepsaný autor článku vůbec existuje.

3) Zkoumají se zdroje, na které článek odkazuje a odkazuje-li vůbec. Taky se zkoumá kvalita zdrojů, na které se odkazuje, vytváří se databáze kvality zdrojů jako základ pro takové hodnocení.

4) Parciální postupy - například rozpor mezi titulkem a obsahem článku, mix starých a nových údajů, není to jen ironie?, byla tato informace, i když v jiném vyznění, pokryta i hklavními médii?, atd.