https://iai.tv/video/time-is-running-out-for-supersymmetry-and-string-theory

mezitím ve světě částicové fyziky:

Teorie strun se po 30letech stále nikam nepohnula a Higgsův Boson je bilionkrát lehčí, než by měl být a nikdo neví jak dokáže zůstat tak lehký když jím zmítají kvantové fluktuace. Large Hadron Collider nesplnil očekávání a nevyprodukoval částice předpovězené teorií supersymetrie. Mladým fyzikům dávají rady ať jdou radši do neurověd, než se tohle někam pohne

Částečně souhlasím. Ale nevšiml jsem si, že je Higgs "bilionkrát lehčí než by měl být". Účelem LHC zdaleka nebylo jen najít supersymetrie, ale obecně zkoumat částice. Takže mi tohle hodnocení přijde dost za vlasy přitažené.

Myslim, ze na "Teorii vseho", jak se zabyval Steve Hawking, si jeste nejakou dobu pockame...

Teorie "všeho" stejně bude v multivesmíru zřejmě teorie "ničeho". Teorie "všeho" bude popisovat vše jen v našem vesmíru, což je strašně málo.

Zajímavé - pokusím se pochopit - a jdu na to ještě jednou. Zdravím

Samozřejmě, nikdo neví co je to síla. Dovolím si citovat našeho oblíbence Richarda Feynmana. V přednášce o gravitaci říká :" Vykládáte nám jak se věci hýbou, ale co je to gravitace? Bohužel, popsal jsem matematický zákon, ale neznám žádný klíč k jeho mechanismu. Nemáme dnes žádný lepší model gravitace než matematický vzorec." Tedy nic žádný konkrétní materiál, jen matematická rovnice. Když chci udržet psa, aby mi neutekl, mám vodítko, přes které ho kontroluji. Věda žádné takové vodítko nezná. Jistě platí, že hmota a energie zakřivují prostor a tělesa si "myslí" že letí rovně, ale přitom krouží. To ovšem nic nevysvětluje - čím, jak zakřivují prostor?

V dalším jiném textu se R. Feynman zabývá energetickou bilancí vesmíru, kdy elektromagnetická síla i celková energie je vyrovnaná, takže vesmír je neutrální, ale přečnívá zde hybnost vesmírných těles, a k tomu říká :"Důvod proč se planety a ostatní tělesa samy od sebe pohybují rovnoměrně přímočaře není znám. Původ principu setrvačnosti nebyl nalezen".

Samozřejmě všichni víme, co je to síla. Nenechal bych se zblbnout zábavnými citáty slavných, které poněkud esotericky vyjadřují touhu po lepším poznání toho, co je to síla.

Zvlášť u Feynmana je to dáno tím, že měl pozitivistické myšlení, které se projevovalo inženýrskou fyzikou místy bez pochopení, a pak tímto svým nepochopením poněkud trpěl. Prostě neměl k daným úkolům až tak extrémní talent syntetizovat, jako měl třeba Einstein.

Je to smutné, že nic nemůžeme znát dokonale, to ale vůbec neznamená, že to neznáme. A věda je limitovaná, a některé věci prostě zatím znát nemůže, jako setrvačnost, což je něco jiného než síla, fakt.

Že nevíme, co je čas nebo síla? Tak to je síla!

Podle Jiřího Grygara se z jakékoli problematiky lze dostat maximálně 10 (?) vhodně položenými dotazy dostat na hranice našeho poznání. S rozšiřujícím se poznáním roste také to, co víme, že nevíme - podobně jako s objemem koule roste její povrch. S nějakými pojmy pracujeme, dokážeme měřit jejich efekty, ale často je nedokážeme vysvětlit pojmy mimo ně.

Gravitační síla se vysvětluje zakřivením časoprostoru podle OTR, ale zároveň se jako hypotetické výměnné částice gravitační síly uvádějí gravitony. Platí jedno, druhé nebo oboje?