Jednoduše to jak funguje naše mysl a vnímání reality. Tedy naše evoluční vlastně vymezení a omezení. Zde to je třeba v dualitě mozku na pohlaví, kde jsou dvě mozkové hemisféry, kde pravá inklinuje k vnímání celku, kde je cit pro celek, emoce, kreativita, láska, duchovnost a k ní inklinují ženy, pak levá která inklinuje k realitě, řádu, autoritě, je zde čas .., což odpovídá i našemu zraku a dvěma pracovním polohám, vnímání na blízko a soustředění, třeba na zprávu v mobilu, kdy přestaneme vnímat okolí, pak vnímání na dálku tak abychom třeba v davu našli blízkou osobu, podle hlasu či zraku. Právě puberta má dost tvrdý zásah do polarizace mozkových h., kde v dětském věku směřuje k prostorové orientaci, ale doping pohlavních hormonů ... Navíc ženy mají svůj cyklus a jeho vliv na psychiku a tělo. Pak tu jsou nulové inteligence vnímání plno časové reality, kde už my druhý den víme málo a za týden nic, kde je pak silná vliv dennodenních činností, jež vlastně nás zatrhávají do své gravitace a oddělení se od plno časové reality kontinuity, jinak řečeno je potřeba zaplatit složenky, dát děti do školy auto do servisu, tak že jsme vlastně v jednom kolotoči a Matrixu a k tomu nastává rozpor s plno -časovou realitou a naší, tak že nevnímáme vývoj a změny zde, což pak někdy drasticky vstoupí do našeho života a rozhodí jej ... S tím jak za sto let vzrostl informační tok a tlak na neuronovou síť, tak se i ona adaptuje a snaží se překonat pohlavní duální dělení reality či sklony vnímat určitou část důležitou pro dané pohlaví, a vlastně jde podobnou cestou jako náš zrak a sluch, jež jsou v páru a tím pádem vytvoří naše prostorové vnímání. To je pravděpodobná evoluce člověka jež si vytvoří vlastně prostorové vnímání a orientaci, kde to dnešní druh prostě nezvládá a tím pádem roste tlak ... Vznikne duševní projev tedy schopnost vnímat dění kolem nás v určitých úhlech či dimenzích, zde v kontinualitě vývoje, možnosti jaká má, odlišnosti atd.
