Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Je to všechno hezká poezie. Jak to říká Niels Bohr: Niels Bohr, when he said:

There is no quantum world. There is only an abstract quantum physical description. It is wrong to think that the task of physics is to find out how nature is. Physics concerns what we can say about nature.

Understanding physics means understanding the limits of language, a subject that centrally concerned the philosopher Wittgenstein (who actually trained in aeronautical engineering and nuclear physics in Manchester before the First World War.) His famous Tractatus concluded by saying: “What we cannot speak about, we must pass over in silence. The End.”

Bohr went further, saying something that will probably be sneered at by many physicists of today:

We must be clear that when it comes to atoms, language can be used only as in poetry. The poet, too, is not nearly so concerned with describing facts as with creating images and establishing mental connections.

0 1
možnosti
Foto

Jo, na tom je krásně vidět, jak špatný byl Bohr filosof. Udělal pokroucenou interpretaci kvantovky, která byla sice lepší než žádná, ale protože je zpola nesmyslná, zablokovala pokrok fyziky na desítky let. Třeba s jazykem nemá chápání kvantovky společného tak 1%. Jak poznamenal John Bell, tedy ten, který dokázat kvantovou provázanost, Bohr a další vymyli fyzikům mozky svou pravděpodobnostní interpretací. Bohr je dnes už ta největší žába na prameni, co se týče kvantovky. A ve filosofii plácá jako malé děcko. :-)

https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=734840

0 0
možnosti

Pod takovým nadpisem bych spíš čekal vysvětlení co to vlastně na fotce vidíme, když černá díra má být černá?

0 1
možnosti

R^ U fotografie je důležitý poměr mezi rychlostí pohybu těles a dobou expozice, jak uvádíte. Třeba se fotí vodopád s šedým filtrem a dlouhou expozicí, aby se pohyb vody "vyhladil".

U černé díry v M87 byla doba expozice kratší než rychlost změn - doba oběhu tělesa v blízkosti ČD je řádově týden, u mnohem menší ČD v centru naší galaxie to jsou minuty. U M87 se podařilo kvalitněji zachytit vcelku stabilní stav, zatímco u Sgr A* je to zprůměrovaný rychlý pohyb a jasné fleky jsou údajně artefakty digitalizace.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-veda-co-vidime-na-nove-fotce-cerne-diry-je-tam-i-jedno-prekvapeni-rika-astronom-202567

.

Ještě mne napadlo k diskuzi o nekonečnu: Doba pádu tělesa pod horizont černé díry je z hlediska tohoto tělesa konečná, ale pro vzdáleného pozorovatele vychází z OTR nekonečně dlouhá doba. Nemůžeme tak vlastně ani vidět vznik černé díry, materiál pro nás těsně nad horizontem událostí "zamrzne" díky dilataci času.

Je zde ovšem problém součinnosti OTR a kvantové mechaniky; přesný fyzikální popis v blízkosti gravitačního poloměru nemáme, jen dílčí odhady jako vypařování černých děr. Fyzikové se neshodnou, zda je u gravitačního poloměru neprostupná ohnivá stěna nebo ne. Přesný fyzikální model může zrušit i tento nekonečný čas, možná by k tomu stačil i tunelový jev.

2 0
možnosti
Foto

Díky za upřesnění ohledně fotek černých děr.

Nicméně co se týče nekonečného trvání, tedy zamrznutí pádu tělesa na černou díry, je problém v tom, že černé díry neexistují nekonečně dlouhou dobu. Vznikly po velkém třesku a i kdyby vesmír nezanikl, jakože zanikne, bude černá díra existovat nekonečně dlouho až po nekonečném čase neboli nikdy. :-)

A to ještě vynecháváme fakt, že na těleso padá další hmota a černá díra se tím zvětšuje. Tím se těleso, které sledujeme, zřejmě dostane pod horizont. A kdyby se díra jen kvantově vypařovala, zase se horizont zmenšuje, a musel bych hodně přemýšlet nad tím, co se děje s tělesem, které zamrzlo. Klasický informační paradox. Nehledě na to, že pokud není černá díra obří, těleso je už dávno zničeno. Myslím, že nekonečno opět nemá ani tu nejmenší šanci. :-) On totiž výpočet OTR ohledně pádu na černou díru je jen idealizace.

1 0
možnosti
  • Počet článků 310
  • Celková karma 30,45
  • Průměrná čtenost 3149x
Vystudoval chemii (SŠ), kybernetiku, řízení, ekonomii a teorii systémů (interdisciplinární studia - VŠ), je obecně uvažujícím člověkem někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Od září 2021 Ph.D. se zaměřením na filosofii fyziky a matematiky. Pracoval jako evropský expert pro "Future Technologies", 7 let pak v jedné z nejvyšších evropských pozic v počítačové bezpečnosti. Momentálně finanční expert na evropské úrovni. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR. Je členem světové vědecké Společnosti pro filosofii času. Absolvent Oxfordského kurzu Filosofie vědy. Více informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jfikacek@gmail.com
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Někdy je to jen divoká fantazie. Na druhé straně se snaží udržovat jistou vědeckou kvalitu, takže "esoterické" komentáře nejsou vítány. P.S.: Osobně útočné a odborně velmi nekvalitní komentáře, zejména velmi dlouhé, budou mazány.