Myslím že je OK být strůjcem svého štěstí, a to se vám povedlo. Ale podporovat vraždění žen a dětí a požadovat solidaritu plus peníze od ostatních to mě nepřijde OK. To je hnus a sobectví od těch lidí na náměstí.

Po listopadu 1989 tu byla naděje že bude lépe . Naděje na víc možností pro každého a nejen pro ty co ovládají 4 řeči a mají IQ 140 a víc .

Systém ve kterém žijeme nahrává více spekulantům poctivý člověk který nemá mimořádné schopnosti, nezdědil majetek nebo známosti a dodržuje zákon je v podstatě bez šance. To v čem žijeme je spíše plutokracie a meritokracie než demokracie. Takže nejspíš jsme na začátku sociálních střetů. S Ukrajinskou válkou to má společného jenom to že vyvolává situace které přivádějí stále více lidí do beznaděje. Nejedná se o podporu Ruska jak

si někdo myslí , je to odpor proti k průměrným lidem ( střední vrstvě ) nepřátelskému systemu

který se k nám šíří z USA a západní Evropy .

Neexistují možnosti pro každého. Existují jen větší či menší možnosti pro zájemce a schopné-samozřejmě mám na mysli legální možnosti.

Takové zkušenosti jako měl pan Fikáček a i podstatně horších, mělo spoustu našich emigrantů po roce 1968 i později, patrně emigrantů v historii vůbec.I vysokoškoláci mnohdy z počátku dělali různé nekvalifikované manuální práce a jenom velmi pomalu se dostávali výše. U většiny pak ještě zásadní problém-jazyk.Ale obvykle se tím za pár let nějak protloukli.A paradoxně mnozí z nich měli mnohem větší problémy se v cizině uplatnit než středoškoláci a absolventi učňovských škol....Elektrikář, automechanik, kuchař , svařeč, atd....t. jsou žádáni furt a nemusí mít zrovna IQ 130. U cizích lékařů je nutná nostrifikace u inženýrů patrně také.Inu ejhle.....svět nefunguje jenom podle tak zvaně nejchytřejších.....

Až si mladá generace osvojí základy matematiky a dopočítají si, za kolik let práce si při vzrůstajících cenách jídla, energií, nájmů, atd., vydělají na králikárnu 2+1, tak jim takovýto malý protest přijde zcela bezvýznamný.

Plne souhlasim s tim, ze chapat a souhlasit jsou dve ruzne veci, ktere prave na tomto foru casto rozlisovany nejsou. Nicmene bych chtel zminit jeden zasadni rozdil mezi Vasi zkusenosti a radou tech, kteri se prisli na Vaclavak vyhulakat: Vy jste se z toho svrabu nakonec vyhrabal sam, zatimco zmineni vokalne zdatni jedinci maji pouze natazenou ruku a pozaduji, aby se o ne nekdo jiny - v tomto pripade stat - postaral. Ze by mohli zvednout zadky, zatnout zuby a maknout, to je bud vubec nenapadne a pokud ano, tak jsou z te myslenky tak deprimovani, ze to prvne musi jit probrat do putyky, aby po osmem pivu onu myslenku razantne potlacili a spolu s hejnem podobne smyslejicich kumpanu to sli vlade na Vaclavak pekne od plic vytmavit.

Na vysokých školách tehdy lidé anglicky docela uměli. Jak jste tam mohl bez toho fungovat?

Z Akademie věd tehdy nastal naprostý úprk. Kdo byl ve věku, jel na opožděného postdoka. Málokdo se vracel zpátky do akademické sféry. Kdo byl starší, často pracoval v modelu 1/2 roku v Chicagu a 1/2 roku odpočinku doma spojeného občas se sepisováním článků. Kursy cizích měn byly vysoké a ceny v ČR nízké. Nebo překládáním návodů s využitím služebních počítačů. Vše se tolerovalo, protože ředitelé byli rádi, že laboratoře nezejí prázdnotou. Kdo chtěl, ten z akademické sféry v letech 1990-2005 vyšel velmi slušně zabezpečen.

Tehle příběh se mi nezdá. Ale jeho étos je pravdivý. Nikdy v době existence lidstva nebyli lidé tak ponecháváni bez pomoci a bez kontaktu se společností. Nikdy nebydleli v tak velkých městech a nebyli nuceni se setkávat s tolika cizími lidmi. Nikdy nebyla klidná a spolehlivá práce v takovém opovržení.

Ovšem za to nemůže Putin, ani trošku ne.

No opravdu jsem v té době nebyl nejprůbojnější a spíš mě zajímala věda, než osobní výhody. A změnil jsem se později jen trochu, jen jsem udělal nutné, abych přežil. Ale na katedře bylo takových "neprůbojných" většina. Někdo je holt "podnikatel", někdo vědec.

Já bych Vám, pane Fikáčku, rád připomenul něco, co si určitě dávno nebudete pamatovat, ale mně to dodnes leží v žaludku. V době, kdy jste byl předsedou české Mensy, jsem Vás upozornil na dva velmi nechutné příspěvky v diskusním fóru na stránkách Mensy, kdy se jejich autoři naváželi do lidí mentálně hendikepovaných, jak užírají peníze, které by se prý měly raději investovat do vzdělání těch nadaných, že je to odpad, který společnosti nic nedává, jen spotřebovává. Odpověděl jste mi, že vyznáváte svobodu slova a nehodláte cenzurovat názory členů Mensy. Natolik mi to hnulo žlučí, že jsem se rozhodl nadále nebýt členem. Jsou hodnoty, kterých si cením více než výše IQ.

Stejně jako Vy jsem z akademické sféry zamířil do soukromého sektoru, i když z jiných důvodů. A můj nejzásadnější dojem z této změny byl hluboký obdiv ke kolegům, kteří třeba i bez vysokoškolského vzdělání rozuměli perfektně své práci. Poznal jsem jich dost. A na druhé straně jsem poznal předtím na akademické půdě i takové, kterých přes jejich tituly zepředu zezadu nebylo proč si vážit.

Nezlobte se, ale z toho, co jste napsal, čiší ukřivděnost - vždyť já jsem vystudoval VŠ, pak na VŠ sám učil, předsedal Mense, a takhle se mi společnost odvděčila? Jenomže na to se, pane Fikáčku, nehraje. Kdo předpoklady má (a Vy je máte), nemá právo skuhrat a stěžovat si. Jsou lidé, kteří jsou na tom mnohonásobně hůř, lidé, kteří pomoc opravdu potřebují, protože si sami pomoci neumí a nemohou. Proto Vám nikdy neodpustím, že jste se tenkrát nezastal těch hendikepovaných. Vy s Vaším vzděláním a inteligencí se o sebe musíte umět postarat sám bez těch vlčích nářků, oni Vám Vaše možnosti mohou jen závidět.

Fakt si nepamatuju, co se dělo před 30 lety. Ale má údajné reakce se mi zdá poněkud nepravděpodobná, protože v jednom ročníku (tuším 1998) Miss Internet byla druhá holka na vozíčku, což mě dost nadchlo a hodně jsem to tlačil do médií.

Co se týče té ukřivděnosti, tak jsem se v té situaci skutečně cítil ukřivděně, což mi ale teď dává pochopení dnešního chování některých lidí. To je podstata tohoto blogu. Ale je to opravdu už přes 20 let a všechny tehdejší problémy jsem už vyřešil, takže jsem v pohodě. Ale děkuju za tu zkušenost. Každým průserem se člověku více otevírají oči.

Napsal jste to hezky, ale kde se stala chyba? Uvedu dva příklady mých známých. Spolužák Jéňa se vyznačoval tím, že téměř propadl z němčiny. Ale po r. 68 prchl do SRN (!) a dokázal tam založit špeditérskou firmu. Kamarád Vláďa, který také neměl německy špitnout, se přeemigroval také do SRN. Za 3 měsíce jazyk zvládl tak, že dokázal jako nejlepší ze třídy absolvovat jakousi počítačovou průmyslovku, nastoupil u firmy a udělal tam kariéru.

Já zůstal sedět doma, i když jsem uměl slušně německy a anglicky. Když v r. 90 padl podnik, kam jsem si chodil pro skrovnou výplatu, nezbylo mi, než s kolegou založit malou firmičku a já se v 50 letech naučil programovat (Linux a C) větší projekty, včetně návrhu hardwaru a realizace.

Problém je v zaměření, technik si vždycky práci najde, já navíc umím pracovat na různých obráběcích strojích.

A vy jste se dokázal z nejhoršího vyhrabat velkou pílí - a to je příklad pro všechny, co tu dnes brečí a natahují ruku.

Celkem vzácné obnažení, velmi svědčící tvrzení o pochopení KARMA.

Jak souvisí strach o existenci s mučením dětí?