Pane Fikáčku,

jako vždy v tom máte trochu zmatek. Třeba když tvrdíte :"A poslední argument je, že i hmotnost musí být falsifikovatelná, tedy pak existují objekty, které nemají to, co dnes chápeme jako hmotnost."

Plete si pojmy s dojmy. Hmotnost nemůžete falsifikovat, hmotnost je objektivní realita, existuje, doufám, že ani vy osobně o tom nepochybujete. Co můžete falsifikovat jsou lidské představy, hypotézy, teorie o hmotě. Těch je, co vědec, včetně vás, pane Fikáčku to jiná hypotéza, jiná teorie co hmota je. A to můžete falzifikovat, anebo verifikovat. Je vám to už jasné?

Pro jednou ty povrchní a naivní nesmysly nesmažu. Ale jestli reakce bude stejně "kvalitní", tak už tu nebude.

Nic, co známe, není zcela objektivní. Protože vše jsou jen naše zjednodušené představy. Před Galileem si lidé mysleli, že Měsíc je jednotvárná dokonalá koule bez struktury. On uviděl svým dalekohledem, že má hory a údolí. To byla první falsifikace. Další byla třeba ta, že jsme objevili v chemii prvky a sloučeniny, takže se představa o Měsíci rozšířila o ty. Třetí překonání zjednodušení bylo poznání, že prvky a sloučeniny se skládají z atomů. Tedy i Měsíc. Čtvrtou bylo poznání existence jádra a elektronů kolem nich. Pátá poznání struktury jader atomů, šestá poznání složení struktury nukleonů.

Další falsifikace, upřesnění našich jednoduchých představ pocházelo ze zkoumání vzorků z Měsíce. Zpřesnění našich znalostí o Měsíci byly spíše stovky a tisíce, na mnohem více. Každá nová informace o Měsíci je falsifikace těch starých, částečné popření. Nová představa je totiž jiná než stará.

Totéž proběhlo s hmotností. Původně to vlastně byla vlastnost, vyjadřující množství hmoty ve smyslu tíhy na Zemi. Tomu se říkalo tíhová hmotnost. Newton přidal hmotnost setrvačnou (postupně to dělali jeho předchůdci, ale Newton tuto představu exaktně završil). Einstein založil obecnou teorii relativity na představě, že tíhová a setrvačná hmotnost jsou stejné, že je to totéž. Vidíme, že tedy hmotnost byla dvakrát falsifikovaná. To vyvrací vaši představu, že není falsifikovatelný. Váš názor je tedy mylný. Teď se rýsuje další falsifikace, která naznačuje, že hmotnost může být mírou pohyby kolmého na náš prostor. A v kvantové gravitaci zřejmě na úrovni "atomů" prostoročasu vznikají všechny základní vlastnosti jako čas, prostor a hmotnost. To rozšíří naši představu o hmotnost, neboli význam pojmu hmotnost.

Mimochodem, ve speciální teorii relativity se hmotnost mění s rychlostí, s jakou se vůči tělesu pohybujeme. Hmotnost je tedy očividně dost subjektivní.

Jak to myslel Lenin?

tady si to můžete přečíst...

https://www.marxists.org/archive/lenin/works/1908/mec/index.htm

Díky. Našel jsem tu citaci v podkapitole 5.2.: “Matter Has Disappeared” - link: https://www.marxists.org/archive/lenin/works/1908/mec/five2.htm#v14pp72h-258

Konkrétně se tam píše: "The electron is as inexhaustible as the atom, nature is infinite, but it infinitely exists."

Ale obecně se vyhýbám analýzám toho, jak myšlenku ten který člověk napsal či myslel. To odvádí pozornost od filosofie k pouhé historii. Zajímá mě správné řešení problému a názory předchůdců jen potud, pokud pomohou ke správnému řešení. Spíše nad těmi názory uvažuju a koriguju je, než abych je přibíral, minimálně beze změny. :)

Stejný argument o svázanosti informace s hmotností použil prof. Kulhánek na jaře v přednášce Díra sem, díra tam; jen jsem si před časem v diskuzním příspěvku nevzpomněl na podstatu. Nestaví to jako dogma, ale jako pravděpodobnou hypotézu, že zatím nevíme o informaci, která by nebyla nějak s hmotou svázána.

Na Váš protiargument, že gravitační pole nebo kvantová provázanost nemají hmotnost, lze myslím opáčit, že jsou nedělitelně spjaty s objekty, které hmotnost (hmotností ekvivalent energie) mají.

"Informace je vázaná na látku a do jejího konkrétního množství lze zaspat jen nějaké konečné maximum informace." Praktické nekonečno se sem vejde, ale ne teoretické. Já to vidím spíš na argumentační převahu Kulhánka; je taky o 100 let dál a aktivní v oboru.

Myslím si, že když se omezí princip spojení informace a hmotnosti na ty formy hmoty, které mají hmotnost, funguje to dobře. Ovšem pojmout to obecně je elementárně chybné. Čistým argumentem tu je třeba, že hmotnost vznikla ve velkém třesku, je jasné, že něco třesk muselo způsobit, a to něco muselo mít strukturu, tedy nést informaci. Tedy tu máme informaci bez hmotnosti, takže Kulhánkovo pojetí je evidentně nesprávné.

Jasně, Kulhánek má mnohem lepší znalost fyziky, ale výše uvedený argument jasně ukazuje, že tato jeho koncepce není správná. Ostatně ve vědě neexistuje kritérium pravdivosti jako "někdo něco dělá hodně dlouho a věnuje tomu hodně čas". Jediná kritéria jsou racionální posouzení a empirická ověřenost. Proto se třeba posuzují vědecké články anonymně. Tento argument je tedy nesprávný a nevědecký.

Dále je chybný argument "gravitační pole nebo kvantová provázanost nemají hmotnost, lze myslím opáčit, že jsou nedělitelně spjaty s objekty, které hmotnost (hmotností ekvivalent energie) mají." To je jako tvrdit, že když má jabko červenou barvu, pak je vítr, který s ním pohne, taky červený.

Technická poznámka - ten odkaz na třetí blog v závěru nefunguje (za https chybí dvojtečka).

https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=480503

Díky, opraveno.

Zajimavy prispevek. (Vcera na YouTube, Robert Green se pokousel vysvetlit Ludwiga Boltzmanna Theory of Brain, nerozumel jsem tomu, ale rad to posloucham.)