Fanatikové byli tenkrát a jsou i dnes - a to jak na vládní, která údajně zastává Evropské hodnoty, tak i na protivládní straně, která má s některými těmito hodnotami, určitý problém.

Taky jsem skládala státnice v r. 1981, z marxismu. My měli u státnic kovanou soudružku. Tehdy těsně před státnicemi byly jakési volby a ona ze mě páčila, koho že jsem volila do Národního shromáždění. Já že do toho jsem nikoho nevolila. Tak zpět, Národní shromáždění se skládá ze Sněmovny lidu, do toho jste volila, že? Ano, do toho jsem volila. A ještě ze Sněmovny národů, do té jste taky volila? Jistě, do té jsem taky volila. No vidíte, takže jste volila do Národního shromáždění. Ne, do toho jsem nevolila. Protože Národní shromáždění ukončilo svou činnost dne 31.12.1968 a od 1.1.1969 máme Shromáždění federální. A ano, do toho jsem volila. V ten okamžik předseda komise debatu uťal s tím, že to tedy stačí, a když jsem za sebou zavírala dveře, obrátil se na milou soudružku se slovy, aby se příště neptala na věci, které sama nezná. Já z toho měla docela vítr, protože soudruhům se neoponovalo, oni byli neomylní. Ale státnice mi dali a mohla jsem studium VŠ ukončit. Neb vyletět od státnic z marxismu znamenalo třeba vůbec VŠ nedostudovat.

A ještě dodatek: když jsem viděla, že VŠ odborníka by se dalo vychovat za polovinu času, bylo mi z toho nanic. Protože třeba u nás (humanitní VŠ) celou polovinu studia zabralo studium marxismu-leninismu. Počínaje dějinami dělnického hnutí. dále politické ekonomie kapitalismu, politické ekonomie socialismu a konče vědeckým komunismem. Ty nesmysly se nedaly ani naučit, protože to, co bylo v učebnici na str. 78, bylo na str. 236 totálně popřeno s tím, že to je nesmysl, pravicový oportunismus, revizionismus nebo trockismus. na str. 78 to byla pravda, na str. 236 nesmysl, ale přitom to byla přesně jedna a tatáž věta. Taky byly tyto státnice nejobávanějšími zkouškami z celé vysoké školy.

V mládí jsem měl slušnou paměť, takže mi nedělalo velký problém zopakovat nějaké ideologické povídání, třebaže místy nedávalo žádný smysl. V nejlepším případě jsem byl schopen někdy zohlednit i osobní názory zkoušejícího, když jsme ho měli dlouho. Ale když chtěli u státnic kritiku, tak jsem opakovací mód vypnul a logicky myslel. Velká chyba.

Chtěl jsem taky za minulého režimu vystudovat druhou VŠ, fyziku na MFF UK v Praze. Naivně jsem si myslel, že třeba státnice z marxismu mi uznaj, a taky že mi uznají většinu zkoušek z programování, kterých jsem měl 5. Ovšem když jsem zjistil, že mi např. 2 udělané zkoušky z nějakého jazyka z minulé VŠ nenahradí ani zápočet z tohoto programovacího jazyka na MFF, a k tomu bych musel opakovat celý marxismus, tak jsem to vzdal. Kdyby mi to uznali, tak by mi v marxismus a IT odpadla půlka studia a moh jsem se soustředit na to, co mě zajímalo.

Možná to bylo v té Ostravě tím nehumanitním oborem, ale zas tolik marxismu jsme na VŠ neměli. A dokonce jsem byl překvapen, že opravdu podrobný rozbor prvního dílu Marxova Kapitálu dával smysl. Je to v podstatě ekonomicko-filosofický rozbor a ideologie se do toho moc ještě nemíchala, nebo šla odmyslet. A přednášel nám to člověk, který té ekonomii opravdu špičkově rozumněl, což tedy bylo šokující v rámci Ústavu marxismus-leninismu. Ten byl ale velkou výjimkou. Jindy jsem chtěl totiž s mladými komunistkami z tohoto ústavu probrat subjektivnost okolního světa. Třeba v tom smyslu, že tvar papíru je subjektivní alespoň tak, že ho můžu na přání svého subjektu zmačkat. Vůbec ani nepochopily na co se ptám.

Pěkné a výstižné, taky se tradovalo, že když přijel do Prahy tuším Michail Šolochov, v době výstavby Stalinova pomníku, tak poznamenal, že místo toho mělo být postaveno raději univerzitní městečko.