Chybička pana Einsteina aneb proč není současnost jen iluze

14. 05. 2015 10:37:01
Einstein v dopise rodině zesnulého přítele Bessa (z března 1955) napsal, že "...rozlišování mezi minulostí, přítomností a budoucností je pouze tvrdošíjně vzdorující iluze"(1). Vysvětlíme si, proč neměl pravdu.

Uvědomme si nejdříve, že tímto sdělením vlastně dával truchlící rodině naději, že Besso stále žije, pokud se na celou záležitost podíváme z inerciální soustavy (soustava bez zrychlení), která se pohybuje někde hodně daleko a to směrem od Země. Je fascinující, že když je to opravdu obrovská vzdálenost, stačí i rychlost chůze směrem od Země, aby se současnost posunula o mnoho let do minulosti.

Jde o tzv. paradox Andromedy, jak ho popsal Roger Penrose a můžeme ho názorně vidět na obrázku z pořadu Briana Greena na YouTube (2).

Současnost se na vzdálených objektech posunuje do minulosti, když se od nich pohybujeme byť jen malou rychlostí.Současnost se na vzdálených objektech posunuje do minulosti, když se od nich pohybujeme byť jen malou rychlostí. (Brian Greene)

Na obrázku ukazuje žlutý řez prostoročasem přítomnost, když se vůči pozorovanému objektu (muž na lavičce) pozorovatel nepohybuje. Červený řez ukazuje přítomnost, když se pozorovatel pohybuje od něj. Čas roste/teče ve směru od červeného řezu ke žlutému (tedy na obrázku z levého horního rohu do pravého dolního rohu). Když by se pozorovatel pohyboval směrem k Zemi, přítomnost by se posunula zase do budoucnosti.

Je to fascinující, je to přesně podle speciální teorie relativity a říká to, že minulost, současnost a budoucnost jaksi existují současně a záleží jen na našem pohybu, abychom měnili např. budoucnost v minulost či naopak.

Jenže je tady jedna zásadní chybička a to ta, že to co existuje současně, je vlastně něco, co existuje okamžitě, najednou všude v prostoru, což ovšem není to, co pozorujeme, protože vše vidíme jen se zpožděním, daným dobou letu paprsků světla od objektu k pozorovateli. Hvězdy vidíme vlastně v minulosti a jen té minulosti se týká teorie relativity. Milý Albert se nám tak ocitl mimo vlastní teorii relativity, aniž by si toho všiml. Prostě udělal "malou" chybičku.

Nebo to můžeme vyložit lidově: K čemu by rodině zesnulého byl fakt, že Besso žije, kdyby byla od něj miliardy kilometrů vzdálená a vlastně ho nemohla ani vidět, protože je světlo na to příliš pomalé. Zábavné je, že zpoždění světla by bylo vždy větší než posun do minulosti způsobeným pohybem pozorovatele, takže např. od okamžiku Bessovy smrti na vzdálené hvězdě, by byl časový úsek před jeho smrtí nepozorovatelný.

----------------------------------------

Zřejmě právě Einsteinova úvaha v perexu spoluzpůsobila názory, že čas vůbec neexistuje a tím pohyb také ne, že čas je pouhá iluze. Tento argument iluzornosti času jsme tedy vyvrátili a příště jej vyvrátíme jiným, ještě názornějším a jednodušším způsobem.

(1) http://en.wikipedia.org/wiki/Present
(2) https://www.youtube.com/watch?v=vrqmMoI0wks
Autor: Jan Fikáček | čtvrtek 14.5.2015 10:37 | karma článku: 38.77 | přečteno: 4263x

Další články blogera

Jan Fikáček

Padá pírko stejně rychle jako kus železa? Jak kde.

Když současně pustíme železnou kouli a pírko, dopadne koule dříve. Jeden nádherný a přímo geniálně prostý pokus odlišuje dva faktory, které tady působí. A může si jej vyzkoušet každý. Stačí mít doma dva skládací deštníky.

7.10.2019 v 9:07 | Karma článku: 33.78 | Přečteno: 1268 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč v matematice nekonečno existuje a v realitě nikoliv

Vyjde-li v nějaké fyzikální rovnici nekonečno, a​ť už jsou to nekonečně malé rozměry, nekonečné síly nebo cokoliv jiného, fyzici ví, že tam dotyčná rovnice už neplatí. V realitě nekonečno zřejmě neexistuje. Ale co v matematice?

1.10.2019 v 9:08 | Karma článku: 40.50 | Přečteno: 2160 | Diskuse

Jan Fikáček

Kam směřuje(me) čas?

Chceme-li znázornit běh času, časovou osu, jak to uděláme? Většina lidí nakreslí šipku zleva doprava, jiní ale znázorní běh času opačně, někteří šipkou shora dolů. Zní to dost tajemně, ale má to poměrně velmi logický důvod.

23.9.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.38 | Přečteno: 1954 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 41.78 | Přečteno: 2259 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 20.40 | Přečteno: 285 | Diskuse

Ladislav Jílek

Omyl nebo falzifikace? Olga Lepešinská

Vzpomínám si, že někdy v padesátých létech nám učitelka ve škole při hodině biologie říkala, že v Sovětském svazu se prý podařilo vyrobit živou hmotu.

13.10.2019 v 17:31 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 445 | Diskuse

Libor Čermák

Může mít prastarý symbol H archeoastronautický původ?

Zarazilo vás někdy, že v dávnověkých památkách se často objevuje symbol písmene "H"? Všiml jsem si totiž jistou souvislost s moderní kosmonautikou. Mohlo tady něco takového být už před tisíci lety?

13.10.2019 v 7:29 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 387 |

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 742 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: vítejte ve varieté

Vektorové prostory jsou pro vybudování pojmu dimenze optimálním prostředím, ale mají jednu nevýhodu. Zdaleka ne vše kolem nás je "rovné". Aby mohli matematici propašovat dimenzi do zakřivených prostranství, vymysleli si "varietu".

9.10.2019 v 9:09 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 363 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 41.28 Průměrná čtenost 2632

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz