Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

LEGO jako důkaz, že je antropický princip nesmysl

23. 08. 2017 9:07:20
Antropický princip se snaží vysvětlil, jak je možné, že základní fyzikální konstanty jsou velmi přesně vyladěny tak, aby vesmír umožňoval vznik inteligentního života. Jenže ony přesně vyladěny vůbec nejsou.

Abychom mohli prohlásit, že jsou konstanty vesmíru hrozně přesně naladěny tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život, a jakákoliv nepatrné změna, by život znemožnila, museli bychom prozkoumat odlišné případy vesmírů s odlišnými konstantami. Buď prozkoumat odlišné vesmíry skutečně, nebo je alespoň simulovat na počítači a to až do úrovně elementárních částic, abychom zjistili, jsou-li v nich možné odlišné typy života a inteligence než naše, založené na odlišných elementárních částicích a odlišné chemii.

To pochopitelně nikdo zatím neudělal a proto je předpoklad, že v takových vesmírech nemůže existovat inteligentní život, zcela nepodložený. Tato chybná úvaha vychází z naší omezené představy, že inteligentní život musí vypadat jedině tak, jak ho známe my, což vychází jen z naší sebestřednosti a omezených znalostí. Různých typů životů, postavených na různých elementárních částicích, odlišných od našich, může být spousta. Nevíme o tom zhola nic, proto omezovat život jen na ten typ, co známe, je nesmysl. (Náš stereotypní pohled na život už nabouraly extrémofily, tedy organismy, žijící v prostředích, kde bychom my nepřežili a živící se třeba sírou.)

Udělejme analogii a ono neuvěřitelně přesné nastavení fyzikálních zákonů zobrazme třeba jako neuvěřitelně přesné určení polohy červeného bodu na plánku metra, který si prohlížíme. Ono ať budeme v metru kdekoliv na různých místech, stále bude plánek obsahovat červený bod přesně určující naší polohu. Neznamená to, že musíme být v metru na jediném místě, aby červený bod odpovídal naší poloze, ale když někdo neznalý poprvé uvidí takovou mapu s označením polohy mapy třeba v metru, bude mít stejný dojem, který vyjadřuje antropický princip. Cestující v metru pochopí vše, když uvidí druhý takový plánek. Jenže do druhého vesmíru jsme se zatím nedostali, jak se můžeme klamat naivní představou o naší výjimečnosti.

Podobně bude platit pro každý vesmír, ve kterém bude inteligentní život, že malinkou změnou jeho konstant by v něm existující život zanikl. A to přesto, že různé typy vesmírů by měly velmi odlišné základní konstanty. A jestli si myslíte, že tato úvaha nutně vyžaduje neověřený předpoklad mnoha vesmírů, není tomu tak. Stačilo by, aby náš vesmír byl hodně jiný, byť by byl jediný, a stejně by v něm mohl existovat život, a to třeba i daleko častěji a daleko inteligentnější, než ten náš. Multivesmíru netřeba.

Můžeme si to připodobnit třeba na příkladu dětské stavebnic nebo materiálu na hraní. Když si představíme, že nějaké dítě nikdy nevidělo LEGO a pořád si mohlo hrát jen s pískem, taky si bude myslet, že pořádná stavba se dá postavit jen z písku. Podobně dítě, které nepřišlo do styku s ničím jiným než s LEGem, nebude mít představu, že je možné postavit hrad z písku, nebo nějakou stavbu ze stavebnice Merkur, když o existenci Merkuru nebo písku nebude mít ponětí. Přesto je možné postavit nějakou stavbu ze všech tří a z mnoha dalších.

My prostě známe jen jeden případ vesmíru a úplně svévolně a sebestředně si vymyslíme, že v jiném by nebyl možný, i když o tom víme kulový. Celý antropický princip je tedy založena na neověřeném výmyslu. Není to ani vědecká hypotéza, je to pavěda, neboť vědecká hypotéza by si vyžadovala alespoň nějakou exaktnější koncepci života ve vesmíru s jinými konstantami. A takovou koncepci antropický princip neobsahuje. Antropický princip tedy neříká nic o životě v různých vesmírech, jen je výrazem naší omezené představivosti a logicky chybného uvažování.

Autor: Jan Fikáček | středa 23.8.2017 9:07 | karma článku: 35.63 | přečteno: 1514x

Další články blogera

Jan Fikáček

Umělá inteligence hledá pravdu

Tohle je první dojem z evropské konference Média ve věku umělé inteligence, která proběhla včera (21.11.2017) a které se, mimo jiné, zúčastnili představitelé Googlu a Facebooku. Nejvíce mě zaujal ale někdo úplně jiný. :-)

22.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 14.77 | Přečteno: 265 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí geniální fyzik na vozíčku?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 27.23 | Přečteno: 728 | Diskuse

Jan Fikáček

Nekonečno jako mechanický bůh

Nekonečno si představíme jako mechanickou formu boha, jehož podstatou je nepochopení, že mechanické uvažování má své hranice a při jejich překročení z tohoto zjednodušeného, i když efektivního uvažování, vypadávají nelogičnosti.

9.11.2017 v 9:28 | Karma článku: 31.60 | Přečteno: 717 | Diskuse

Jan Fikáček

Bojíte se IQ svého psa? Jestli ne, nebojte se umělé inteligence, zatím.

Nedávno jsem byl na diskusi o umělé inteligenci, kde vystupoval Prof. Pinker z Harvardu, Miles Brundage z Oxfordu a další experti. Podle všeho, když se nebojíte chytrosti svého psa, nemusíte se do roku 2100 bát umělé inteligence.

6.11.2017 v 9:04 | Karma článku: 32.77 | Přečteno: 909 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Radioaktivní mrak nad Evropou

Obsah: Nečekaný objev – Co může být zdrojem? – Ruthenium v RTG bateriích – S čím máme tu čest, Ruthenium 106 – Škodlivost nedávného zamoření rutheniem (délka blogu 6 min.)

23.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 517 | Diskuse

Jan Fikáček

Umělá inteligence hledá pravdu

Tohle je první dojem z evropské konference Média ve věku umělé inteligence, která proběhla včera (21.11.2017) a které se, mimo jiné, zúčastnili představitelé Googlu a Facebooku. Nejvíce mě zaujal ale někdo úplně jiný. :-)

22.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 14.77 | Přečteno: 265 | Diskuse

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 14.54 | Přečteno: 352 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 1010 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.18 | Přečteno: 909 | Diskuse
Počet článků 68 Celková karma 32.15 Průměrná čtenost 1753

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.