Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Náboženský kolaps geniality

27. 09. 2016 9:08:00
Opakovaně jsem si všiml velice výrazného efektu, že někteří lidé, které považuju za geniální, totálně ztratí nejen svou genialitu, ale i elementární schopnost uvažovat, dojde-li na jejich víru v boha.

Aktivní ateismus mi přijde trochu podobný jako šíření "dobra a světla" věřícími. Proto nejsem v žádném z ateistických spolků a zaujímám vůči všem vírám jen obranný postoj. Nevšímám si jich, dokud mi nevlezou až "do domu". Jenže ony lezou. :-(

Tuhle oživil na Facebooku někdo stařičký článek geniálního Tomáše Sedláčka Ateismus jako náboženství. Něco tak hloupého od člověka se spoustou originálních nápadů opravdu velmi překvapí. Je přímo fascinující, jak může geniální rozum spadnout na úroveň dětského uvažování. Něco podobného lze najít třeba i u geniálního idealistického filosofa Hegela, který svoji úžasnou koncepci sebepoznání absolutního ducha zakončil přihlouplým sdělením, že ukončením tohoto procesu sebepoznání je tehdejší monarchie. Všiml jsem si tohoto fenoménu u některých svých v podstatě geniálních přátel.

Ale k článku pana Sedláčka. Vezměme třeba jeho myšlenku, že bůh je v ateismus nahrazen náhodou. Jak říká už zmíněný Hegel, náhoda je jen nepoznaná příčina, takže ateismu tady umožňuje další, principiálně nekonečné zkoumání a odhalení náhody jako zdání, která je poznáním nahrazena. Víra se tady ale definitivně zastaví a vše "vysvětlí" pojmem bůh. Poznání tím končí. Evidentně je tak bůh slovem pro lidskou ignoranci, jiným termínem pro slovo lidskou neznalost. Bůh = náhoda = neznalost. Lidská omezenost, která je soustředěna do slova bůh, se stává základním principem světa víry.

Kdyby někoho zajímalo trochu podrobněji, jak se to má s onou náhodou, může nahlédnout třeba do blogu sem Náhoda neexistuje a přesto se jí nelze zbavit.

Hloupá je taky úvaha, že ateismus je druh víry. Je totiž diametrální rozdíl věřit v něco, co nebylo nijak ověřeno (axiom Boha) nebo "věřit" v axiomy, které si lidé ověřovali tisíce let a každý si je může znova ověřit (že 1+1 jsou 2). Víra je pohádka pro děti, která není nijak ověřená, kdežto věda je něco, co se ověřuje dnes a denně, tisíce let miliardami pozorování, praxí a milióny experimentů.

Ateismus nemá problém souhlasit, že "svět je chytřejší než my". To je nakonec velmi hezká základní myšlenka materialismu. To naopak víra si hloupě myslí, že my, náš rozum, je to nejchytřejší v přírodě, a tak se tento náš chabý rozum snaží křečovitě přírodě vnutit v podobě rozumu boha. Příroda chabý rozum nepotřebuje. Sedláček nechápe, že rozum je vlastně slabost, protože znamená negaci vševědoucnosti, všemohoucnosti a všudypřítomnosti, kterou má příroda.

Ukazuje se, že každá víra je tak vlastně jen čisté rouhání, protože absolutnímu principu (nekonečné přírodě) se snaží implantovat všechny naše lidské nedokonalosti. Dělá z "boha" vlastně tak omezeného ubožáka jako je člověk. Dělá z "boha" gumovou kačenku pro děti. Víra nafukuje naše ego do podoby boha a bůh je tak jen lidskou sebestředností a ješitností.

(P.S.: Předpokládám, že nikdo jako protiargument nepoužije protoduché sdělení, že boha nelze vyvrátit ani dokázat. Ono totiž, co nejde vyvrátit ani dokázat, je nesmysl, pavěda. Můj výmysl, že v galaxii 10 miliard světlených let do nás žijou kilometrové červené kulaté žáby nejde taky ani vyvrátit ani dokázat.)

Autor: Jan Fikáček | úterý 27.9.2016 9:08 | karma článku: 37.48 | přečteno: 2134x

Další články blogera

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás Bůh? (videoblog 3 min)

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

17.10.2017 v 9:05 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jan Fikáček

Mikrocestování v čase poprvé uskutečněno v Belgii

Cestování v čase je fascinující téma a jistě je daleko snažší tyto cesty začínat malými skoky v čase a to u malých objektů. Přesto se ale malý časový skok podařilo realizovat přímo u velkých objektů, konkrétně u člověka.

10.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás bůh?

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

1.10.2017 v 17:21 | Karma článku: 35.81 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 533 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 277 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 557 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 30.93 Průměrná čtenost 1755

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.