Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa (fenomenologie)

Vypadá to tak, že si na některé zvuky, které jsou v noci v našem okolí zvykneme a tak při spánku nám je mozek podvědomě vyhodnotí jako neznamenající nebezpečí a my je proto ignorujeme a neprobudí nás.

Zase ta fenomenologie ! :-))) Aneb jevení se. Něco filtrujeme, něco přijmeme.

Přestěhoval jsem se do nového bytu a v noci mě vzbudil zvuk topení. I uvědomil jsem si, že mě podobný zvuk topení ve starém bytě neměl šanci vzbudit ani omylem. Bylo mi hned jasné, že lidský mozek funguje tak, že sice všechny zvuky sluchem přijímá, nicméně ty, které pro něj neznamenají důležitou informaci, například potenciální ohrožení, prostě odfiltruje a nepustí ani do vědomí.

Můžete se samozřejmě úmyslně na ty zvuky soustředit a uslyšíte je v plné parádě, nicméně za "běžného provozu", když se soustředíte na to, že s někým mluvíte nebo vaříte, nebo i když jste "zaměstnáni" spaním, se do vašeho vědomí nedostanou. Maximálně okrajově - člověk občas ty obvyklé zvuky na chviličku vnímá, než jim přestane věnovat pozornost.

Běžně je skoro nevnímáme a tvoří nudné pozadí, podobně jako domy ve vaší ulici, na kterou jste tak zvyklí, že ty domy prakticky ignorujete.

Zřejmě je to evoluční mechanismus, který prostě dal přežít těm, kteří věnovali plnou pozornost jen zvukům vyjadřujícím potenciální nebezpečí a u ostatních dovolil organismu odpočinek. Ti, kteří správně vyhodnotili blížící se nebezpečí a nezabývali se kravinami a tak byli i odpočatí, ti prostě přežili. Ti, co se neuměli soustředit jen na to podstatné, to měli s přežitím horší. :-)

To jsem si, já, panelákový synek, uvědomil, když jsem kdysi se svou první ženou vyrazil na pár dnů do hor. První noc jsme postavili stan v lese, ale vůbec jsme nemohli usnout, protože nás budily "hrůzné" zvuky lesa, které sice neznamenaly nebezpečí, ale naše mozky na ně nezvyklé, to neuměly vyhodnotit a vždy spustily poplach a probudily nás. Druhý den jsme už zase byli v tom bezpečném paneláku. :-)))

A takhle filtrujeme všechno, něco podle svých názorů nebo očima vnímáme pouze uzounký výsek elektromagnetického spektra. Náš svět je jen to, co chceme či můžeme vidět, vnímat. :-(