Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Důkaz neexistence boha

11. 10. 2016 9:27:00
Existuje mnoho tzv. důkazů existence boha a každý má v sobě elementární chybu. Bylo by časově náročně vyvracet všechny jeden po druhém. Proto zvolíme jinou cestu. Navrheme jasný důkaz boží neexistence.

To nejpodstatnější a zásadní na bohu je, že je absolutní. Vševědoucí, všemohoucí, všudypřítomný, apod. Má se za to, že je to jeho hlavní síla a přednost, je to něco, co vzbuzuje ohromení, úžas, víru. Jenže je tomu právě naopak. Je to právě největší slabina koncepce boha.

Stačí uvážit, že absolutní znamená zcela bez výjimky. Absolutně vše znamená úplně vše, výjimky se nepřipouštějí, jinak by to nebylo absolutně vše. Je-li bůh tedy skutečně absolutní, musí být absolutní ve všem, v každé vlastnosti, která nás napadne. Jinak absolutní nebude a tím pádem nebude bohem.

Jenže v tuto chvíli je jasné, že když nás napadne jako vlastnost nepoznatelnost, zcela nutně musí platit pro boha absolutně. Bůh je tedy absolutně nepoznatelný. Nelze ho poznat absolutně jakýmkoliv způsobem, tedy ani rozumem, ani srdcem nebo emocemi, ani vírou, nijak.

Co je pak ale nejen náboženství ale i jakákoliv věta popisující boha, či sdělující, co bůh chce či dělá? Pochopitelně to nemůže být nic jiného než "rouhání", protože to s absolutní jistotou nemůže být pravda. Je to sdělení jen a jen o nás a o našich vlastnostech. Není možné o bohu říci nic pravdivého, dokonce ani to, že existuje, je tedy zřejmé, že neexistuje. Důsledná negativní teologie znamená neexistenci boha.

Toto sdělení má stejnou jistotu jako věta René DesCarta "Myslím, tedy jsem."

Jestliže tedy v něco věříme, nemůže to být bůh, ale nanejvýš nějaký mimozemšťan, který je prostě daleko chytřejší než my. Jenže takový není v ničem absolutní a tedy nemůže být ani předmětem víry. Můžeme ho zkoumat jen vědecky a racionálně. Víru, jejíž předmět se nemusí a snad ani nesmí dokazovat, je tak nutné nahradit vědeckou hypotézou, která se prokazovat musí nebo může být vyvrácena.

Autor: Jan Fikáček | úterý 11.10.2016 9:27 | karma článku: 42.48 | přečteno: 4182x

Další články blogera

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás Bůh? (videoblog 3 min)

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

17.10.2017 v 9:05 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jan Fikáček

Mikrocestování v čase poprvé uskutečněno v Belgii

Cestování v čase je fascinující téma a jistě je daleko snažší tyto cesty začínat malými skoky v čase a to u malých objektů. Přesto se ale malý časový skok podařilo realizovat přímo u velkých objektů, konkrétně u člověka.

10.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás bůh?

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

1.10.2017 v 17:21 | Karma článku: 35.81 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 533 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 277 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 557 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 30.93 Průměrná čtenost 1755

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.