Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chybička pana Tegmarka

7. 11. 2016 9:09:00
Právě vyšla kniha Maxe Tegmarka s názvem Matematický vesmír. Jednou z jejích hlavních myšlenek je, že podstatou reality je matematika, že realita je matematika. Je to možné nebo je to omyl?

Základní problém je v tom, že naše smysly nejsou schopny vidět nebo hmatat velmi malé objekty, jako jsou elementární částice, například elektron, proton, kvarky, neutrino, atd. Stejně naše smysly nejsou schopny vnímat celek vesmíru, protože na jeho konec nedohlédneme ani nejlepšími dalekohledy a taky se nemůžeme postavit mimo náš vesmír, abychom ho viděli celý. Našimi smysly neumíme vnímat ani multivesmír, který náš vesmír obsahuje.

Nemůžeme vidět to největší a to nejmenší (jak prostorově tak časově nejmenší a největší), a to je právě ve středu zájmu současné fyziky. Nemůžeme vidět šíleně rychlé pohyby částic a šíleně dlouhodobé rozpínání vesmíru. Jak je pak ale možné, že máme modely celého vesmíru a popis elemetárních částic a jejich chování? Je to proto, že máme jeden nástroj, který je jako jeden z našich smyslů, a ten "dohlédne" tam, kam nevidíme. Tím nástrojem je matematika, která je naší nejbystřejším "smyslem", protože používá logické vztahy a navíc je velmi přesná.

Moc matematiky si můžeme ukázat na prostém příkladu. Ve starověku se ke stavbě mostů používaly kmeny stromů. Most určité délky vyžadoval učitou minimální výšku stromu, řekněme třeba 30 metrů. Tak se kácely stromy, ale při přeměření pokáceného stromu se často zjišťovalo, že lidský odhad není moc spolehlivý a spousta pokácených stromů byla krátká. Jak ale zjistit výšku stromu, když ještě stojí?

Jak změřit výšku stromu matematikouJak změřit výšku stromu matematikou (Marek Valášek)

K tomu pomohlo měření délky stínu stromu, změření úhlu stínu ke spojnici špička stínu - špička stromu a matematický výpočet stran trojúhelníka. Názorný výklad Marka Valáška můžete najít ve videu zde. Najdete ho v čase 1:25. Samozřejmě naše dnešní matematika "vidí" ještě daleko "ostřeji" a daleko "dále".

Je ale možné říci, že matematický popis je realitou? Stačí prostý příměr. Když budeme v nočním pralese a uslyšíme podivné zvuky zvířat, která neznáme a nejsme je schopni podle zvuků identifikovat, začneme tvrdit, že ta zvířata jsou jen ty zvuky??? Asi těžko a to i tehdy, když do konce svého života nezjistíme, která zvířata ty podivné zvuky vydávala.

Stejné je to i s matematikou. To, že vnímáme něco matematikou, ještě neznamená, že je to jen matematický vzorec. Ostatně to snadno vidíme i na odkazovaném matematickém videu. Realitou je strom a jeho stín, nikoliv trojúhelník, který je popisuje.

Obecně bych moc nevěřil fyzikům, když řeší obecné až filosofické problémy a co je podstatou reality je filosofický problém. Špičkové exaktní uvažování totiž skoro nikdy neznamená špičkové obecné uvažování. Lidé, kteří jsou skvělými fyziky a zároveň skvělými filosofy, prakticky neexistují, neboť tyto dvě činnosti vyžadují diametrálně odlišný styl uvažování. Fyzika se dnes dotýká natolik obecných otázek, na jejichž řešení nemá patřičné nástroje.

P.S.: Co je a co není realita můžete nahlédnout v následujících blozích:

Je vesmír jen počítačovou simulací ?
Skutečnost jako přirozená virtuální realita
Je skutečnost jen iluze ?
Jsou nejhlubší podstatou reality matematické struktury ?

Autor: Jan Fikáček | pondělí 7.11.2016 9:09 | karma článku: 33.81 | přečteno: 1356x

Další články blogera

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás Bůh? (videoblog 3 min)

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

17.10.2017 v 9:05 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jan Fikáček

Mikrocestování v čase poprvé uskutečněno v Belgii

Cestování v čase je fascinující téma a jistě je daleko snažší tyto cesty začínat malými skoky v čase a to u malých objektů. Přesto se ale malý časový skok podařilo realizovat přímo u velkých objektů, konkrétně u člověka.

10.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás bůh?

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

1.10.2017 v 17:21 | Karma článku: 35.81 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 533 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 277 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 557 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 30.93 Průměrná čtenost 1755

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.