Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvuková černá díra

6. 12. 2016 9:09:00
Teorie relativity (ta obecná) nemá přece se zvukem nic společného, ne? Ta se týká gravitace, prostoru a času, nebo tedy prostoročasu. A černá díra "nepustí" ven ani elektromagnetické vlnění, tedy světlo, ne zvukové vlny.

Jenže co kdyby byl 4D prostoročas materiální médium svým způsobem podobné (nikoliv stejné) obvyklým fyzikálním 3D médiím jako jsou třeba vzduch nebo voda? To by pak bylo možné si představit zvukovou analogii černé díry. Ta by byla velmi podobná černé díře, jak si ji představuje třeba Kip Thorne ve své knize Černé díry a zborcený čas. Jako "vodopád", kde ale nepadá voda, ale prostor. A stejně jako při pádu prostoru rychlostí větší než je rychlost světla, se světlo pochopitelně nemůže dostat "vodopádem", vlastně prostoropádem nahoru, stejně by se nemohl zvuk dostat vodou nahoru, kdyby reálný vodopád padal rychlostí větší než rychlost zvuku ve vodě.

Z této myšlenky vyšli někteří fyzikové. V článku iDnes z roku 2009 s názvem Vědci vyrobili první akustickou černou díru, se můžeme dočíst:

"Protože sestrojit černou díru v laboratoři se zdá být holý nesmysl, experimentátoři se pokoušejí zkoumat systémy, které černé díry víceméně zdařile napodobují. O snahách vytvořit černé díry v optických vláknech pomocí laserových paprsků jsme již v minulosti psali, nyní byl ohlášen úspěšný pokus o vytvoření akustické černé díry."

Dále v článku Hawkingovo záření černé díry napodobeno v laboratoři z roku 2014 čteme:

"Pustil se do toho fyzik Jeff Steinhauer z Technionu – Izraelského technologického institutu v Haifě. Falešnou černou díru s falešnými černoděrovými efekty si vytvořil uvězněním zvukových vln v ultrachladné kapalině. Použil k tomu soubor atomů rubidia, vymražených na méně než miliardtinu stupně nad absolutní nulou, jinými slovy Bose-Einsteinův kondenzát. Působením laseru přinutil tuhle podivuhodnou látku s kvantovým chováním proudit rychleji než zvuk. Když pak do Bose-Einsteinova kondenzátu pustil zvukové vlny proti směru jeho proudění, zvukové vlny v něm uvízly jako plavci v silném proudu. Kvantový kondenzát se tím pádem stal náhražkou gravitačního horizontu událostí."

Zvuková černá díra

Nebo do třetice můžeme číst v článku ze ScienceMag.cz: "Druhým přístupem je černou díru nějak modelovat. To právě nejnověji provedl Jeff Steinhauer z Izraelského technologického institutu. Na laika následující popis působí až zkouřeně, ale práce byla publikována v Nature Physics. Přijměme tedy jako fakt, že Bill Unruh z University of British Columbia už v roce 1981 navrhl, že namísto černé díry by se dalo pracovat s jejím analogem, který namísto světla vězní zvukové vlny. Podobně jako foton neunikne z černé díry, nedokáže se z příslušné „zvukové pasti“ v podobě jakéhosi strhávajícího vodopádu pak dostat ani částice (kvazičástice?) zvuku, fonon." Původní vědecký článek je k mání zde. A článek v Nature tady.

Takže se nakonec podařilo onu zvukovou teorii relativity uskutečnit a to v laboratoři. Ne vždycky musí mít fyzik z Harvardu pravdu, když tvrdí, že je zvuková relativita nemožná. :-)

Autor: Jan Fikáček | úterý 6.12.2016 9:09 | karma článku: 33.14 | přečteno: 1275x

Další články blogera

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás Bůh? (videoblog 3 min)

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

17.10.2017 v 9:05 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jan Fikáček

Mikrocestování v čase poprvé uskutečněno v Belgii

Cestování v čase je fascinující téma a jistě je daleko snažší tyto cesty začínat malými skoky v čase a to u malých objektů. Přesto se ale malý časový skok podařilo realizovat přímo u velkých objektů, konkrétně u člověka.

10.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás bůh?

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

1.10.2017 v 17:21 | Karma článku: 35.81 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 533 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 277 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 557 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 30.93 Průměrná čtenost 1755

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.