Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaké IQ má Bůh a jaké vesmír

23. 04. 2017 17:07:29
Bůh je často považován za nejvyšší inteligenci. Jeho vědomí musí mít pak ale nekonečné IQ, ne?. Rozhodně musí myslet a mít proto vědomí. Je to jeho superiorní přednost, stejně jako je to velká lidská přednost. Opravdu?

Pochybuje někdo, kdo bere boha v klasickém pojetí vážně, že má bůh vědomí? Asi ne, bůh přece na nás myslí, chrání nás? Kromě absolutní lásky musí mít pak také absolutní vědomí.

Podívejme se trochu na to, co je to vědomí. Nepotřebujeme jej přesně definovat, i když zhruba si jej určit můžeme. Je to vlastně nejpřesnější obraz okolního světa v naší hlavě. Obraz nejostřejší. Vědomí si můžeme v metafoře představit třeba takto: Představme si, že máme nějaké ty dioptrie do dálky a nemáme brýle a koukáme kolem sebe. Na blízko vidíme v pohodě a reagujeme dobře, ale nemůžeme reagovat dostatečně z předstihem, když se k nám něco blíží. Chybí nám trochu větší přehled. Chybí nám ostrý obraz s dostatečným množstvím informací, je to jako naše podvědomí.

Tenhle příměr bychom si mohli ještě lépe převést do roviny času. V prostoru může i myš vidět do dálky a tak předpovídat útok kočky třeba 50 metrů vzdálené, ale horší je to s jejím viděním do budoucnosti. Past, která je kousek od ní, nepochopí, nevidí budoucnost. Nevidí, co se stane. Ale člověk, který tu past nastražil, dokáže onu budoucnost vidět do velké dálky a dokonce i měnit. Kdyby toho nebyl schopen, neudělal by tu past, nepředstavil by si, když ještě není vymyšlená, jak bude v budoucnu fungovat. Tohle ostré vidění, třeba právě do budoucnosti, je metafora našeho vědomí.

Tady ale vidíme, že náš mozek dělá vlastně modely okolního světa a s těmito modely umí ve vědomí provádět jasné myšlenkové operace a proto umí v určitých omezených obrysech předpovídat budoucnost. Nepředpoví sice osud jednotlivce, do kterého zasahuje obrovské množství různých faktorů, jež jsou pro nás nepostihnutelné, ale třeba to, že když budeme pořád kouřit, že dostaneme rakovinu, odhadneme docela slušně.

Podstatou vědomí a celého mozku jsou tedy modely okolního světa, ve vědomí pak nejjasnější. Zvířata mají také takové modely, ale ne tak věrné, ne natolik propracované, ne tak rozsáhlé, ne vidící do vzdálenější budoucnosti, ne vidící více souvislostí.

Jenže jde-li o představy o okolním světě, o jeho modely, musí být tyto modely daleko, daleko jednodušší než okolní svět. Svět, který známe, tu už byl miliardy let a my z něho poznali jen kousíček a to ještě plytce. Musíme dlouho zkoumat okolní svět, ze kterého musíme přenést množství dat (představte si třeba složitost modelů předpovídajících počasí), než vytvoříme v poměru k přírodě velmi plytký model. Na obrovské množství dat naše vědomí nestačí a musí si pomáhat počítači.... které vědomí nemají. Přesto jsou počítače schopny "chápat" souvislosti jako člověk a daleko lépe než člověk. Viz třeba počítač Watson firmy IBM. Ono naše vědomí se umí najednou zaměřit jen na maličký kousíček reality, jen na pár věci v jednom okamžiku. To tisíce procesorů superpočítačů má daleko větší záběr než náš procesor jeden, naše úžina vědomí.

Jenže pořád jak člověk, tak jeho počítače mají jen nepatrný zlomek informací o okolním světě. Pořád objevujeme nové a nové věci a tento pokrok v získávání informací navíc exponenciálně roste. A pořád je co poznávat, což také dokumentuje naši obrovskou neznalost. Naše znalosti jsou stále jen zrnko písku na břehu oceánu. Porovnejme třeba naši ubohou znalost vesmíru se skutečností. Existují stovky miliard galaxií a v každé stovky miliard planet, o nichž nevíme naprosto nic.

Problém je v tom, že jak člověk, tak počítače jsou lokální, omezení na jedno malé místo, maličký bod ve vesmíru, Zemi. Podobně jsou omezeni i v čase. Člověk by musel být všudypřítomný a přítomný v každém okamžiku času, aby měl dokonalé informace a mohl předpovídat všechny procesy ve vesmíru. Počítač by svými procesory musel zastavět celý svět a být věčný a odedávna.

Jenže jeho lokální způsob zpracování informací, včetně lidského vědomí, jsou tím blokem, tou slabinou, která brání v vševědoucnosti. Ano, vědomí je to, co nám dalo převahu nad zvířaty, ale je to zároveň naše nepřekonatelná slabost tváří v tvář vesmíru, stejně jako naše časově omezená existence (pár miliónů let). Vesmír má například daleko větší fantazii než my, už proto, že stvořil a stále tvoří neuvěřitelné vesmírné objekty, před 200 miliard galaxií, život atd. Jenže vesmír není onen model, není onen odraz vesmíru, tedy nemá vědomí, neboť je samotným vesmírem.

Můžeme si všudypřítomnost představit tak, že ony procesory počítačů pokryjí celý vesmír..... a pak to bude dokonalá vševědoucnost. Jenže to už se stalo. Atomy nebo spíše elementární částice jsou ty "procesory", které jsou všude. Musíme k tomu přidat ještě super-struny, které kvantovou provázaností vytvářejí náš prostor a čas. Ano, je to příroda, která je všudypřítomná, tedy i vševědoucí, jen nemá vědomí, protože každé vědomí je konec vševědoucnosti, konec všudypřítomnosti. Každý přenos informace, pokud se přenáší do něčeho lokálního, nevšudypřítomného, je totiž ztráta informací, jejich deformace a zpoždění, jak nám říkají zákony kybernetiky.

Bůh těžko bude tak omezený, aby měl vědomí, emoce, lásku, která je v lidském světě vlastně tou největší diskriminací, protože si vyberme jednoho partnera a ostatní ignorujeme. Jenže bůh bez vědomí a lásky vůbec není bůh. Bůh je mrtev. Vědomí je přece stále to naše nejlepší, protože emoce mají i ta nejhloupější zvířata. "Bůh" má opravdu úžasné "IQ", ví všechno, vše, co se děje ovládá, jen to už není bůh, ale je to vesmír. Až budeme vědět trochu víc, a uvidíme, že náš vesmír je jen zrnko, budeme ono "vše" nazývat třeba multi-vesmírem. Stále je to ale ona hmota, která je vševědoucí, díky tomu, že vědomí nemá, proto může být vším a být všude, být všemohoucí, protože vše stvořila.

Samozřejmě otázku věřících, co bylo třeba před velkým třeskem, vznikem vesmíru, můžeme hodit do koše. To není žádný argument proti velkému třesku, protože stejnou otázku lze položit i o bohu. Co bylo před bohem? Když se odpoví, že bůh je věčný (asi jako V.I.Lenin), stejně lze odpovědět, že multivesmír je věčný.

Vypadá to, že vesmír má to nejvyšší IQ, pak jsme my (po řadě asi miliónů druhů mimozemšťanů) a nakonec naivní představa boha, jež má IQ nižší než člověk, protože existuje jen uvnitř lidských hlav, uvnitř lidského IQ a bere si z něj jen kousek. Bůh je něco jako avatar v počítačové hře našeho vědomí.

Autor: Jan Fikáček | neděle 23.4.2017 17:07 | karma článku: 35.23 | přečteno: 1583x

Další články blogera

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás Bůh? (videoblog 3 min)

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

17.10.2017 v 9:05 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jan Fikáček

Mikrocestování v čase poprvé uskutečněno v Belgii

Cestování v čase je fascinující téma a jistě je daleko snažší tyto cesty začínat malými skoky v čase a to u malých objektů. Přesto se ale malý časový skok podařilo realizovat přímo u velkých objektů, konkrétně u člověka.

10.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás bůh?

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

1.10.2017 v 17:21 | Karma článku: 35.81 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 533 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 277 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 557 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 30.93 Průměrná čtenost 1755

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.