Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Morálka jako výsledek vyšších zákonitostí

20. 04. 2017 9:07:07
Morální a etické zákony jako by nám spadly z nebe. Prostě tady tak nějak jsou a my netušíme, odkud se vzaly. Opravdu přišly z nebe? Jaký mají původ? Rozhodně je nevymyslel člověk.

Už několikrát jsme se přesvědčili, že když vidíme finálním stav některých systémů, třeba vesmíru, života na Zemi, Země jako planety nebo lidských technologií či lidské civilizace, vedla k nim dlouhá, v danou chvíli pro nás neviditelná, cesta vývoje. Vesmír se vyvíjel od velkého třesku mnoha dnes přesně známými fyzikálními kroky a posléze kroky chemickými. Jsme například stvořeni z materiálu, který vyvrhly při své explozi novy a super-novy. Země samotná se postupně formovala miliardy let. Život na Zemi se zřejmě vyvíjel těch let asi miliardu a půl, o čemž svědčí paleontologické nálezy dokládající postupnou evoluci.

Má smysl si tedy myslet, že nám byla matematika nebo morálka dána bohem shůry, když u obou vidíme historický vývoj a morální a právní zákony se liší nejen civilizaci od civilizace, ale stát od státu i v současné době?

Máme tedy základní myšlenku, že se morálka nějak musela vyvíjet i nějak vzniknout. Můžeme úvahy začít od "atomů" morálního chování, tedy od lidí. Představme si tlupu lidí, v níž jeden například zabije nějaké dítě. Docela dobře pochopíme, jak asi bude reagovat otec onoho dítěte a že ta reakce dotyčnému vrahovi nebude moc milá. Možná ho i zabije. To se samozřejmě doví celá tlupa, a když někdo další bude chtít zabít další dítě, uvědomí si, že ho to může taky nakonec stát život. Už má tedy ve vědomí možné následky tohoto činu a nebude se chovat zcela "svobodně" a vraždit bez zábran.

Dovedeme si i představit, že nějaká tlupa má velmi agresivní muže, takže vznikne malá válka, na kterou zahyne v podstatě celá tlupa. Tím ovšem evoluce vyřadí chování této tlupy z dalšího předávání genů. A přežije spíše ta tlupa, které bude umět takové jednání regulovat. Dokonce, když ho bude regulovat málo, bude tlupa vraždami oslabena, když ho bude regulovat lépe, a vraždám zabrání, přežije celá tlupa a tedy zapojí do evoluce větší množství genů. Chování s regulací v tomto směru evoluce zdůrazní a nevhodné zlikviduje.

Je tedy evidentní, že se bude posilovat ten genetický fond, taková míra agresivity, která bude přiměřená k přežití (agrese je nutná i pro lov) a nebude obrácená směrem dovnitř tlupy (války tlup jsou méně riskantní, nebo ́t se členy jiných tlup nežije jednotlivec denně). Samozřejmě, člověk ale není jen biologický tvor a zkušenosti z chování může přenášet i kulturně. Umí učit své děti nějakým pravidlům, třeba právě pravidlu nezabiješ, ale i mnoha dalším.

Morálka tedy není nic jiného než produkt sociální "termodynamiky", který kontroluje biologická evoluce (nutnost přežití) a která se dědí nejen geneticky, ale zejména kulturně, třeba ve formě náboženství. Rozhodně morálku nevymyslel člověk, ale vytvořily ji lidské sociální interakce. Jako sociální fenomén je morálka relativně nezávislá na lidské vůli, chtění individua, ale synergicky vzniká ze skupin či společenství. Proto se nutně musí každému jednotlivci jevit jako nezávislá a člověku nadřazený, protože žádný jednotlivec ji nemůže kontrolovat. Samozřejmě je ale závislá na kultuře a materiálních podmínkách společnosti, protože ty formují charakter jednotlivých subjektů vstupujících do interakcí. Protože ale tyto interakce vytváří mnoho lidí, není morálka závislá na chtění jednotlivce, tedy pokud to není silný vůdce.

Morálka může mít i nenáboženskou formu. Náboženství je jen jedna z jejích historických forem, nikoliv forma nutná, jak lze na Zemi pozorovat. Jde spíše o prvotní formu morálky, kde se nezávislost morálky ještě naivně personalizuje v podobě boha.

Autor: Jan Fikáček | čtvrtek 20.4.2017 9:07 | karma článku: 33.27 | přečteno: 1086x

Další články blogera

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás Bůh? (videoblog 3 min)

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

17.10.2017 v 9:05 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jan Fikáček

Mikrocestování v čase poprvé uskutečněno v Belgii

Cestování v čase je fascinující téma a jistě je daleko snažší tyto cesty začínat malými skoky v čase a to u malých objektů. Přesto se ale malý časový skok podařilo realizovat přímo u velkých objektů, konkrétně u člověka.

10.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás bůh?

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

1.10.2017 v 17:21 | Karma článku: 35.81 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 533 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 277 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 557 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 30.93 Průměrná čtenost 1755

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.