Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsme mrchožrouti nekonečna

25. 07. 2017 9:07:10
Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

Uveďme si příklady tohoto odvážného tvrzení. Prvním příkladem je vznik speciální a posléze obecné teorie relativity. Newtonův absolutní prostor a absolutní čas nekladly rychlosti těles žádné překážky. Dá se říci, že právě díky jejich absolutnosti mohla být rychlost těles nekonečná, nelimitovaná.

Toto nekonečno rychlosti ale bylo zničeno vznikem speciální teorie relativity v roce 1905, která je založena na axiomu, že neexistuje rychlost vyšší než rychlost světla ve vakuu. To je podstata svázání prostoru a času a jejich relativity. Toto neexistující nekonečno rychlosti má sice jen pár, ale zajímavých praktických aplikací. Asi nejznámější z nich je GPS. Kdyby se měření času, na kterém je založen systém GPS, nekorigovalo na efekty speciální a obecné teorie relativity, vzrostla by nepřesnost GPS o několik kilometrů za den.

Dříve se mělo za to, že rychlost světla je nekonečná. Když rozsvítíte v obýváku, je světlo okamžitě všude. Až v roce 1675 změřil konečnou rychlost světla dánský astronom Olaf Christensen Romer na základě astronomických pozorování zákrytů Jupiterových měsíců Jupiterem. Konečná rychlost světla byla také v roce 1865 začleněna do Maxwellových rovnic elektromagnetického pole. Na těch stojí i naše používání elektřiny, podle nich se šíří vzduchem rozhlasový, televizní i mobilní signál.

article_photo

Vypadá to, že zabití nekonečné rychlosti se nám hodně vyplácí. Další příklad, že zabít nějaké to nekonečno a týt z jeho smrti je velmi užitečná věc, je kvantová mechanika. Ta totiž ve fyzice zničila představu dokonalé spojitosti, která je založena na představě nekonečně malého bodu, tedy bodu nulových rozměrů.

Max Planck byl v roce 1900 nucen připustit, že energie záření absolutně černého tělesa se neděje spojitě, tedy nekonečně malými porcemi energie, ale po určitých kvantech. To nakonec vedlo k rozvoji kvantové mechaniky a ta je nutná k výrobě chipů počítačů a mobilů, máme-li být současní, ale už dřív by bez ní nebyly možné televizní a rozhlasové přijímače.

Stejnou logiku má představa, že spojité kontinuum kapalin, plynů či pevných těles není složena z nekonečně malých bodů, ale z atomů s nenulovými rozměry. To umožnilo vznik termodynamiky, na které fungují všechny naše stroje, přeměňující druhy energií, třeba elektrárny nebo motory aut. Prostě Avogadrova konstanta není nekonečná, ale udává, že se do 12 gramů uhlíku C12 vejde asi 6 x 10^23 atomů.

Zdá se, že není lepší nápad, než zabít nějaké to nekonečno. I budoucnost vraždění nekonečen vypadá nadějně. Einstein formuloval svoji obecnou teorii relativity jako spojitou, tedy chápe prostoročas jako kontinuum složené z nekonečně malých bodů. Singularita uvnitř černé díry a singularita velkého třesku mají, podle něj, nulové rozměry. Jenže podstata unitární teorie, tohoto Einsteinova snu, který si klade za cíl popsat celý vesmír, leží v kvantování gravitace, tedy likvidaci zjednodušené představy nekonečně malých rozměrů těchto singularit. Kvantová gravitace tak bude zřejmě hrobař dalšího nekonečna.

Nekonečno, jak se to jeví, je pouze forma naší neznalosti, je to naivní zjednodušení, předcházející skutečnou znalost. Potkáte-li tedy nějaké nekonečno, zabijte ho. Posunete tak naši civilizaci vpřed. :-) Pokrok naší civilizace je založen na překonávání naší naivní představy, že může existovat něco nekonečně velkého či nekonečně malého nebo jinak nekonečného.

Autor: Jan Fikáček | úterý 25.7.2017 9:07 | karma článku: 36.17 | přečteno: 1188x

Další články blogera

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás Bůh? (videoblog 3 min)

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

17.10.2017 v 9:05 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 325 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Jan Fikáček

Mikrocestování v čase poprvé uskutečněno v Belgii

Cestování v čase je fascinující téma a jistě je daleko snažší tyto cesty začínat malými skoky v čase a to u malých objektů. Přesto se ale malý časový skok podařilo realizovat přímo u velkých objektů, konkrétně u člověka.

10.10.2017 v 9:15 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 565 | Diskuse

Jan Fikáček

Stvořil vesmír pro nás bůh?

Tzv. antropický princip říká, ve své silné verzi, že se vesmír nutně vyvinul tak, aby v něm mohl vzniknout inteligentní život. Mnoho lidí v tom vidí boží záměr, nebo alespoň záměr mimozemšťanů.

1.10.2017 v 17:21 | Karma článku: 35.81 | Přečteno: 1196 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.10 | Přečteno: 533 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 277 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 541 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 557 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 30.93 Průměrná čtenost 1755

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.