Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak na multivesmíry

11. 09. 2017 9:07:00
Velmi populární je představa Huga Everetta, že v případě otevření krabice se Schrodingerovou kočkou, dojde při jejím spatření místo kolapsu vlnové funkce k objevení se 2. vesmíru. Jeden je s mrtvou a druhý s živou kočkou.

Ještě doplňme k té Schrodingerově kočce, že my zůstaneme v jednom z těchto vesmírů, v tom našem, a vznikne jen ten druhý, který nevidíme. A nemůžeme ovlivnit, v kterém.

"Malý" problém této interpretace je v tom, že ten druhý vesmír, ve kterém se neocitneme, vlastně vznikne najednou ve zlomku okamžiku. To je ale prakticky nemožné, protože našemu vesmíru trvalo 13,7 miliardy let než se vyvinul, ale jeho druhá (maličko změněná) kopie má vzniknout jako mávnutím kouzelného proutku. ihned. To je fyzikální nesmysl.

Druhý zásadní problém je, kde se najednou vezme energie na vznik celého dalšího vesmíru. V podstatě najednou se má kdesi vzít obrovská energie, což je taktéž nemožné. Je to o to horší, že podobných vesmírů mají vznikat ve zlomku vteřiny miliardy i z malého kousíčku hmoty, protože kolaps vlnové funkce tam probíhá miliardkrát za okamžik. K tomuto kolapsu podle stařičké Kodaňské interpretace kvantové mechaniky totiž nedochází jen při pozorování člověkem, ale i při "pozorování" jakýmkoliv fotonem (či jinou částicí), který žádný pozorovatel nepřijme. Pozorování tedy není nutné, stačí jakákoliv interakce libovolné částice s kvantovým systémem. A takových interakcí probíhají v kousíčku hmoty miliardy v mžiku.

V celém vesmíru by tedy v každém okamžiku mělo vznikat neskutečné množství paralelních vesmírů, které potřebují neskutečné množství energii a tu nemají odkud brát. Je to zcela šílená představa, která je navíc zcela zbytečné k vysvětlení kvantové mechaniky. Takže mnohasvětová Everettova interpretace kvantové mechaniky je jen nemožná pohádka, dobrá akorát tak pro populární média.

A jak je to asi doopravdy? K žádnému kolapsu vlnové funkce vůbec nedochází a tedy nedochází ani k žádnému štěpení vesmíru, který kolaps nahrazuje, protože vlnová funkce nepopisuje realitu, ale pouze pravděpodobné chování částice, bez přesné znalosti vícerozměrné pilotní vlny, která s částicí interaguje. Dojem mnoha světů vytváří právě vícerozměrnost pilotní vlny, neboť část kauzality probíhá mimo náš 3D vesmír, ale to pouze velmi lokálně, ne v celém vesmíru. To je tak asi vše.

Autor: Jan Fikáček | pondělí 11.9.2017 9:07 | karma článku: 36.59 | přečteno: 1027x

Další články blogera

Jan Fikáček

Umělá inteligence hledá pravdu

Tohle je první dojem z evropské konference Média ve věku umělé inteligence, která proběhla včera (21.11.2017) a které se, mimo jiné, zúčastnili představitelé Googlu a Facebooku. Nejvíce mě zaujal ale někdo úplně jiný. :-)

22.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 14.77 | Přečteno: 265 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí geniální fyzik na vozíčku?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 27.23 | Přečteno: 728 | Diskuse

Jan Fikáček

Nekonečno jako mechanický bůh

Nekonečno si představíme jako mechanickou formu boha, jehož podstatou je nepochopení, že mechanické uvažování má své hranice a při jejich překročení z tohoto zjednodušeného, i když efektivního uvažování, vypadávají nelogičnosti.

9.11.2017 v 9:28 | Karma článku: 31.60 | Přečteno: 717 | Diskuse

Jan Fikáček

Bojíte se IQ svého psa? Jestli ne, nebojte se umělé inteligence, zatím.

Nedávno jsem byl na diskusi o umělé inteligenci, kde vystupoval Prof. Pinker z Harvardu, Miles Brundage z Oxfordu a další experti. Podle všeho, když se nebojíte chytrosti svého psa, nemusíte se do roku 2100 bát umělé inteligence.

6.11.2017 v 9:04 | Karma článku: 32.77 | Přečteno: 909 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Radioaktivní mrak nad Evropou

Obsah: Nečekaný objev – Co může být zdrojem? – Ruthenium v RTG bateriích – S čím máme tu čest, Ruthenium 106 – Škodlivost nedávného zamoření rutheniem (délka blogu 6 min.)

23.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 517 | Diskuse

Jan Fikáček

Umělá inteligence hledá pravdu

Tohle je první dojem z evropské konference Média ve věku umělé inteligence, která proběhla včera (21.11.2017) a které se, mimo jiné, zúčastnili představitelé Googlu a Facebooku. Nejvíce mě zaujal ale někdo úplně jiný. :-)

22.11.2017 v 9:06 | Karma článku: 14.77 | Přečteno: 265 | Diskuse

Jakub Tenčl

Jak myšlenky ovlivňují tělo?

Otázka, která se může zdát jasná, avšak jaké jsou konkrétní chemické procesy vyvolané myšlenkou? Pokud je pravda, že myšlenka má moc ovlivnit systém chemické přeměny, pak další otázkou je...

21.11.2017 v 18:13 | Karma článku: 14.54 | Přečteno: 352 |

Michal Češek

Onemocnění, které mladé kulturistce obrátilo život naruby

Příběh Zoey Wright z britského Cornwallu může být velkou inspirací pro mnohé z těch, které postihla vážná nemoc, ale také pro ty, kteří se zajímají o oblast fitness a kulturistiky.

20.11.2017 v 20:32 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 1010 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak vznikl vesmír? A co bylo předtím?

Co způsobilo vznik vesmíru? Mohl vzniknout náhodně nebo je dílem božím? Na obě otázky umí dnes fyzika dát komplikovanou a zatím samozřejmě neověřenou odpověď.

20.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.18 | Přečteno: 909 | Diskuse
Počet článků 68 Celková karma 32.15 Průměrná čtenost 1753

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). Více informací zde.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.