Jak nezabít člověka při teleportaci

25. 01. 2018 9:35:23
V mnoha sci-fi filmech fungují teleporty, tyto prostředky úžasné a okamžité přepravy. Na první pohled to vypadá skvěle, ale když se jen malinko zamyslíte, uvědomíte si, že je při teleportaci nutné originál člověka zabít. :-(

Opravdu je to tak, neboť vlastně skenováním snad až na atomové úrovni vytvoříte kopii člověka, budete mít dva identické lidi a toho původního nutně musíte zavraždit. Že to uděláte těsně předtím, než jeho kopii "zhmotníte", jak je to třeba ve Star treku, je úplně jedno. Nepůjde o přenos fyzického člověka, který by byl přitom při vědomí. Fyzické tělo zmizí, bude rozloženo. Jedno vědomí zanikne a jiné, i když je to přesná kopie, vznikne. Není tu nepřerušená existence jednoho vědomí.

Utěšit nás může to, že takováto smrt vědomí a těla bude bezbolestná. Lidé, kteří se bojí smrti, se často bolí spíše bolesti než smrti samotné, takže alespoň pro ty teleport nebude problémem. Ostatně, když trochu zauvažujete nad spánkem, zjistíte, že své vědomí "teleportujete" každou noc. Usnutím totiž zanikne původní vědomý stav a nový vznikne při probuzení (když ve zjednodušení pomineme částečně vědomé sny). "Nové" vědomí sice vzniká na původní materiální struktuře našeho mozku, takže nové vědomí má staré vlastnosti, ale pořád to už není nepřetržitá existence našeho vědomí. Je to jako bychom vypnuli počítač a jeho obrazovka by zhasla, leč všechny informace se stále pamatují na pevném disku, u člověka v neurochemické struktuře jeho mozku. Tato neurální struktura při spánku ale stále pracuje (i když ve "sníženém" módu), takže "vypnutí" vědomí při usnutí lze spíše přirovnat k vypnutí monitoru stále běžícího počítače.

Možná jsme většinu lidí přesvědčili, že teleportace je něco jako usnutí a rychlé následné probuzení, ale pořád je to totální změna materiální struktury, tedy fyzická výměna například atomů, i když ne struktury mezi těmito atomy, neboť tam musí být stejná. Kdo by se bál i této formy "smrti" vědomí, i když se moc neliší od "smrti" vědomí usnutím, ten si může vybrat jinou formu teleportace. Původní člověk se nemusí ničit, ale jen se vytvoří jeho kopie. Vůbec není nutné kopírovat celého člověka, protože stačí jen kopie jeho mozku. Vlastně asi stačí dokonce zkopírovat jeho strukturu na vyšší úrovni, kterou asi bude možné vložit do jiné materiální struktury. S touto myšlenkou přišel třeba v roce 1956 Arthur C. Clarke.

To už je snesitelná představa, že původní člověk zůstane nedotčen a jeho dvojník, či kopie jeho vědomí v jiném těle či dokonce na jiném "substrátu" (třeba v počítači) si bude pochodovat světem a poznávat země či mluvit s lidmi. Dnes už existují velmi prosté způsoby vypnutí vědomí elektrickou stimulací mozku, takže je možné původní vědomí vypnout, když začne být aktivní jeho kopie a nebo také ne, což záleží jen na přání "uživatele". Pochopitelně takových kopií, "dvojníků" se může udělat více. Ti po návratu mohou být vypnuti a informace z mozku dvojníků mohou být nahrány do mozku původnímu člověku.

Dokonce mohou být takoví třeba robotičtí dvojníci použitelné střídavě pro různá vědomí a být pronajímáni, jako si dnes pronajímáme auto, byt nebo sál pro nějakou akci. Budou to takové cestovní nositelé vědomí člověka. Byl by tady ale problém se zodpovědností za tyto dvojníky. Kdyby třeba některý z nich někoho nechtě zabil při autohavárii, nesla by zodpovědnost tato kopie, která by mohla být druhý den vypnuta a nikdo by pak vlastně neměl zodpovědnost, nebo by nesl zodpovědnost původní člověk, který by na místě vůbec nebyl? Asi by se musel změnit celý koncept zodpovědnosti.

Ostatně ten se mění už teď, protože když uvážíme, že svobodná vůle je pouze iluze, což ukazují reálné možnosti, jak jiný člověk vyrobí vaši svobodnou vůli opět elektrickými pulsy. Pojem viny tak bude muset být hlouběji vysvětlen jen jako primitivní regulačního mechanismu ve společnosti, který má eliminovat pro společnost škodlivé chování. Najdou-li se efektivnější způsoby regulace takového nevhodného chování, bude lepší použít tyto. Jsou známy třeba případy vražedného chování u předtím mírumilovného člověk, které byly způsobeny nádory na mozku. Odstraněním nádoru je agresivní chování eliminovalo. V takových případech je jasné, že pojem viny je nepřiměřený. Zdá se, že se ve společnosti začíná měnit spousta věcí, které jsme dlouho považovali za stálé.

Autor: Jan Fikáček | čtvrtek 25.1.2018 9:35 | karma článku: 39.86 | přečteno: 2141x

Další články blogera

Jan Fikáček

Padá pírko stejně rychle jako kus železa? Jak kde.

Když současně pustíme železnou kouli a pírko, dopadne koule dříve. Jeden nádherný a přímo geniálně prostý pokus odlišuje dva faktory, které tady působí. A může si jej vyzkoušet každý. Stačí mít doma dva skládací deštníky.

7.10.2019 v 9:07 | Karma článku: 33.78 | Přečteno: 1268 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč v matematice nekonečno existuje a v realitě nikoliv

Vyjde-li v nějaké fyzikální rovnici nekonečno, a​ť už jsou to nekonečně malé rozměry, nekonečné síly nebo cokoliv jiného, fyzici ví, že tam dotyčná rovnice už neplatí. V realitě nekonečno zřejmě neexistuje. Ale co v matematice?

1.10.2019 v 9:08 | Karma článku: 40.50 | Přečteno: 2160 | Diskuse

Jan Fikáček

Kam směřuje(me) čas?

Chceme-li znázornit běh času, časovou osu, jak to uděláme? Většina lidí nakreslí šipku zleva doprava, jiní ale znázorní běh času opačně, někteří šipkou shora dolů. Zní to dost tajemně, ale má to poměrně velmi logický důvod.

23.9.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.38 | Přečteno: 1954 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 41.78 | Přečteno: 2259 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 20.40 | Přečteno: 285 | Diskuse

Ladislav Jílek

Omyl nebo falzifikace? Olga Lepešinská

Vzpomínám si, že někdy v padesátých létech nám učitelka ve škole při hodině biologie říkala, že v Sovětském svazu se prý podařilo vyrobit živou hmotu.

13.10.2019 v 17:31 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 445 | Diskuse

Libor Čermák

Může mít prastarý symbol H archeoastronautický původ?

Zarazilo vás někdy, že v dávnověkých památkách se často objevuje symbol písmene "H"? Všiml jsem si totiž jistou souvislost s moderní kosmonautikou. Mohlo tady něco takového být už před tisíci lety?

13.10.2019 v 7:29 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 387 |

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 742 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: vítejte ve varieté

Vektorové prostory jsou pro vybudování pojmu dimenze optimálním prostředím, ale mají jednu nevýhodu. Zdaleka ne vše kolem nás je "rovné". Aby mohli matematici propašovat dimenzi do zakřivených prostranství, vymysleli si "varietu".

9.10.2019 v 9:09 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 363 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 41.28 Průměrná čtenost 2632

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz