Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byl Stephen Hawking tak geniální jako Albert Einstein?

16. 05. 2018 9:02:54
Nedávno zemřel geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, snad nejznámější žijící vědec na světě. Někteří ho srovnávali s Albertem Einsteinem. Pojďme se ale na věc podívat ne z hlediska médií, ale z hlediska faktů.

Příběh Stephena Hawkinga je fascinující. Opravdu nezbývá než obdivovat jeho životní sílu, která mu život prodloužila z lékaři předpovídaných několika let ba dokonce měsíců na desítky let. Je obdivuhodné, že i jako vězeň svého těla byl schopen úžasných intelektuálních výkonů, i když zlí jazykové tvrdí, že právě to ho donutilo soustředit se jen na fyziku, což byla výrazná výhoda. Určitě znáte onu epizodu ze seriálu Teorie velkého třesku, kde Korejce Kima, geniálního konkurenta Sheldona, vykolejily ženy z jeho akademické kariéry. Nicméně Hawking ale rozhodně génius byl.

Svým zvláštním příběhem Stephen poutal pozornost médií, jak i sám přiznal. Ale zhodnoťme jeho vědecké výsledky fakticky. Nebudeme ho hodnotit jen z pohledu Nobelovy ceny, kterou nedostal, protože ta se dává za ověření významných předpovědí nebo za významné předpovědi, které ověří někdo jiný, viz nedávný Higgsův boson. Ale i to je jisté vodítko ve srovnání s Einsteinem, který Nobelovu cenu získal jaksi mimochodem a snadno.

Stephen Hawking byl vlastně první, kdo dokázal v jednom případě spojit kvantovou mechaniku s obecnou teorií relativity, když předpověděl zatím neověřené Hawkingovo záření černých děr. Kvantová gravitace, tedy právě spojuje kvantovou mechaniku s obecnou teorií relativity, tedy teorií gravitace, je vytouženým snem fyziků, o který se snaží už skoro sto let a vlastně to byl původně Einsteinův sen unitární teorie.

Přes své úspěchy Stephen nikdy nestvořil žádnou ucelenou fyzikální koncepci jako jsou třeba obě Einsteinovy teorie relativity, "Bohrova" a "Schrödingerova" kvantová mechanika, Feynmanova kvantová elektrodynamika nebo kvantová chromodynamika Gell-Manna nebo neověřená teorie super-strun. Nepřinesl žádnou myšlenku, která by změnila základy fyziky, jako se to povedlo desítkám jiných fyziků. Kromě již jmenovaných to pak byli Louis de Broglie, Max Planck, Marie Curie, David Bohm, Steven Weinberg, George Gamow, Ernest Rutherford, Paul Dirac, Wolfgang Pauli, Leonard Susskind, Edward Witten, Juan Maldacena, Enrico Fermi nebo William Unhruh a další). Jestli by se Hawking dostal mezi nejlepších 20 fyziků 20. století, pak jen stěží. To potvrzuje také anketa mezi fyziky, kteří ho zařadili právě na ono 20. místo.

A s Einsteinem, který byl o třídu lepší než kterýkoliv jiný fyzik od roku 1900, se už Hawking srovnávat nedá vůbec. Einstein byl tím, který v roce 1905 potvrdil existenci atomů svou prací o Brownově pohybu, jako první vědomě použil kvantovou mechaniku při řešení fotoelektrického jevu (opět 1905) a "přivedl na svět" fotony a taky za to dostal Nobelovu cenu. Mimochodem, napsal 4x více vlivných prací o kvantové mechanice než kterýkoliv z jejích dalších "otců" jako Niels Bohr, Werner Heisenberg nebo Erwin Schrödinger. A vše korunoval zcela originální obecnou teorií relativity, když už pomineme jeho speciální relativitu, která završila jeho rok zázraků 1905), kde předpověděl jevy, za které se dávají Nobelovy ceny ještě dnes (Kip Thorne, rok 2017 za ověření existence gravitačních vln). Kdyby se to bralo spravedlivě, měl by Einstein dostat nejméně 4 Nobelovy ceny. Ale on byl tak mimořádný, že Nobelova cena nebyla pro něj měřítko.

Einstein byl fyzik ne o třídu lepší než Hawking, ale nejméně o dvě třídy lepší. Hawkingovi oproti Einsteinovi chyběl nadhled, jeho uvažování bylo příliš mechanické a tím i limitované a nemohlo tak proniknout to nejhlubších základů fyziky. Byl tak trochu, jak říkají Slováci, "kockatá hlava", na rozdíl od Einsteina, který kromě velmi pokročilé matematiky zvládal správně i ty nejobecnější, už vlastně filosofické úvahy například o času a prostoru. Hawking byl nejednou ztracen v matematice a v exaktním uvažování, které sice skvěle ovládal, ale jako by měl jen podrobnou mapu města a neuměl se podívat na město jako celek a tím ani určit správný směr, kterým se má vydat, takže ve fyzice poněkud bloudil (viz třeba jeho stvoření vesmíru a času z ničeho).

Einstein zcela změnil základní charakter fyziky, na níž pak Hawking jen "vyleštil" pár míst. Hawking měl šanci dosáhnout druhého významného výsledku v případě informační paradox černých děr, kdyby jeho koncepce nebyla chybná a neprohrála v následující, desítky let trvající diskusi. Možná měl Hawking podobně silný mediální obraz jako Einstein, ale se ani zdaleka nepřibližoval jeho myšlenkové síle a kvalitě.

Autor: Jan Fikáček | středa 16.5.2018 9:02 | karma článku: 36.64 | přečteno: 1942x


Další články blogera

Jan Fikáček

Zastrč ten svůj růžový nesmysl!

Bylo to dávno, už to ani pravda není. Byl jsem už skoro rok sám, jaro v plném proudu, učil jsem v Loučeni spoustu mladých holek rezervační systém Českých drah. Každý týden se našla nějaká, kterou bavilo provokovat. :-)

21.5.2018 v 9:07 | Karma článku: 30.08 | Přečteno: 1766 | Diskuse

Jan Fikáček

Chcete mít geniální dítě?

Když jsem ještě bydlel v Praze na Barrandově, obcházela jednou kolem pískoviště, kde jsem si hrál se svým synkem, jedna postarší paní. Dost divně koukala. A pak to z ní vypadlo. Dala mi neslušnou nabídku. :-)

9.5.2018 v 9:07 | Karma článku: 40.73 | Přečteno: 2429 | Diskuse

Jan Fikáček

Kterak snadno pochopit Franze Kafku

Jeden diskutující na FaceBook napsal, že následující myšlenka Franze Kafky je nesmysl: "Jsou otázky, které bychom nepřekonali, kdybychom od nich nebyli už od přírody osvobozeni." Obávám se ale, že dotyčný jen Franze nepochopil.

2.5.2018 v 9:03 | Karma článku: 41.69 | Přečteno: 1546 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Roman Roun

O MH 17 a amerických koncentrácích

Tak se nám zase vyrojily „zaručené“ zprávy o tom, že MH 17 (Malaysia Airlines 17) sestřelilo Rusko systémem BUK. Zprávu vydala komise tvořená zeměmi, které schválily Spojenými státy doporučené embargo proti Rusku.

25.5.2018 v 15:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 |

Jiří Turner

Nejlepší formou demokracie je diktatura

A socialismus je morálnější systém, než jakým je kapitalismus se svým tržním hospodářstvím. Ze všeho nejlepší je pak komunismus v prostředí konstituční monarchie s prvky anarchismu, fašismu a environmentalismu.

25.5.2018 v 14:42 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jan Pražák

Vychoval z nás komunistický režim národ zlodějů?

„Kdo krade, okrádá stát, kdo nekrade, okrádá rodinu. “ Někteří lidé se za komunizmu tímto heslem řídili navzdory tomu, že tresty za okradení státu byly podstatně vyšší než za okradení spoluobčana.

25.5.2018 v 14:02 | Karma článku: 15.39 | Přečteno: 548 | Diskuse

Vladimír Kroupa

To je tajný!!!

Od dnešního dne mohou být všichni muži tajemní, jako hrad v Karpatech a všechny ženy záhadné, jako Mata Hari, a to pěkně prosím přímo z moci úřední. No nebude to krása...?

25.5.2018 v 12:26 | Karma článku: 21.37 | Přečteno: 632 | Diskuse

Libuše Havlíková

Veto -zakazuji

V době kolektivního posuzování událostí a při existenci OSN, která má zajistit mír a spolupráci mezi národy, je tento názor zastaralý. Zvlášť odpuzující je u velmoci, jejíž prezident se považuje za světovládce, a také tak jedná.

25.5.2018 v 10:01 | Karma článku: 9.04 | Přečteno: 348 |
Počet článků 94 Celková karma 41.13 Průměrná čtenost 2081

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky na FF UP Olomouc. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). IQ 196. Více informací zde.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.