Byl Stephen Hawking tak geniální jako Albert Einstein?

16. 05. 2018 9:02:54
Nedávno zemřel geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, snad nejznámější žijící vědec na světě. Někteří ho srovnávali s Albertem Einsteinem. Pojďme se ale na věc podívat ne z hlediska médií, ale z hlediska faktů.

Příběh Stephena Hawkinga je fascinující. Opravdu nezbývá než obdivovat jeho životní sílu, která mu život prodloužila z lékaři předpovídaných několika let ba dokonce měsíců na desítky let. Je obdivuhodné, že i jako vězeň svého těla byl schopen úžasných intelektuálních výkonů, i když zlí jazykové tvrdí, že právě to ho donutilo soustředit se jen na fyziku, což byla výrazná výhoda. Určitě znáte onu epizodu ze seriálu Teorie velkého třesku, kde Korejce Kima, geniálního konkurenta Sheldona, vykolejily ženy z jeho akademické kariéry. Nicméně Hawking ale rozhodně génius byl.

Svým zvláštním příběhem Stephen poutal pozornost médií, jak i sám přiznal. Ale zhodnoťme jeho vědecké výsledky fakticky. Nebudeme ho hodnotit jen z pohledu Nobelovy ceny, kterou nedostal, protože ta se dává za ověření významných předpovědí nebo za významné předpovědi, které ověří někdo jiný, viz nedávný Higgsův boson. Ale i to je jisté vodítko ve srovnání s Einsteinem, který Nobelovu cenu získal jaksi mimochodem a snadno.

Stephen Hawking byl vlastně první, kdo dokázal v jednom případě spojit kvantovou mechaniku s obecnou teorií relativity, když předpověděl zatím neověřené Hawkingovo záření černých děr. Kvantová gravitace, tedy právě spojuje kvantovou mechaniku s obecnou teorií relativity, tedy teorií gravitace, je vytouženým snem fyziků, o který se snaží už skoro sto let a vlastně to byl původně Einsteinův sen unitární teorie.

Přes své úspěchy Stephen nikdy nestvořil žádnou ucelenou fyzikální koncepci jako jsou třeba obě Einsteinovy teorie relativity, "Bohrova" a "Schrödingerova" kvantová mechanika, Feynmanova kvantová elektrodynamika nebo kvantová chromodynamika Gell-Manna nebo neověřená teorie super-strun. Nepřinesl žádnou myšlenku, která by změnila základy fyziky, jako se to povedlo desítkám jiných fyziků. Kromě již jmenovaných to pak byli Louis de Broglie, Max Planck, Marie Curie, David Bohm, Steven Weinberg, George Gamow, Ernest Rutherford, Paul Dirac, Wolfgang Pauli, Leonard Susskind, Edward Witten, Juan Maldacena, Enrico Fermi nebo William Unhruh a další). Jestli by se Hawking dostal mezi nejlepších 20 fyziků 20. století, pak jen stěží. To potvrzuje také anketa mezi fyziky, kteří ho zařadili právě na ono 20. místo.

A s Einsteinem, který byl o třídu lepší než kterýkoliv jiný fyzik od roku 1900, se už Hawking srovnávat nedá vůbec. Einstein byl tím, který v roce 1905 potvrdil existenci atomů svou prací o Brownově pohybu, jako první vědomě použil kvantovou mechaniku při řešení fotoelektrického jevu (opět 1905) a "přivedl na svět" fotony a taky za to dostal Nobelovu cenu. Mimochodem, napsal 4x více vlivných prací o kvantové mechanice než kterýkoliv z jejích dalších "otců" jako Niels Bohr, Werner Heisenberg nebo Erwin Schrödinger. A vše korunoval zcela originální obecnou teorií relativity, když už pomineme jeho speciální relativitu, která završila jeho rok zázraků 1905), kde předpověděl jevy, za které se dávají Nobelovy ceny ještě dnes (Kip Thorne, rok 2017 za ověření existence gravitačních vln). Kdyby se to bralo spravedlivě, měl by Einstein dostat nejméně 4 Nobelovy ceny. Ale on byl tak mimořádný, že Nobelova cena nebyla pro něj měřítko.

Einstein byl fyzik ne o třídu lepší než Hawking, ale nejméně o dvě třídy lepší. Hawkingovi oproti Einsteinovi chyběl nadhled, jeho uvažování bylo příliš mechanické a tím i limitované a nemohlo tak proniknout to nejhlubších základů fyziky. Byl tak trochu, jak říkají Slováci, "kockatá hlava", na rozdíl od Einsteina, který kromě velmi pokročilé matematiky zvládal správně i ty nejobecnější, už vlastně filosofické úvahy například o času a prostoru. Hawking byl nejednou ztracen v matematice a v exaktním uvažování, které sice skvěle ovládal, ale jako by měl jen podrobnou mapu města a neuměl se podívat na město jako celek a tím ani určit správný směr, kterým se má vydat, takže ve fyzice poněkud bloudil (viz třeba jeho stvoření vesmíru a času z ničeho).

Einstein zcela změnil základní charakter fyziky, na níž pak Hawking jen "vyleštil" pár míst. Hawking měl šanci dosáhnout druhého významného výsledku v případě informační paradox černých děr, kdyby jeho koncepce nebyla chybná a neprohrála v následující, desítky let trvající diskusi. Možná měl Hawking podobně silný mediální obraz jako Einstein, ale se ani zdaleka nepřibližoval jeho myšlenkové síle a kvalitě.

Autor: Jan Fikáček | středa 16.5.2018 9:02 | karma článku: 43.41 | přečteno: 2643x


Další články blogera

Jan Fikáček

Proč neexistuje prostoročas

Prostoročas je základní pojem Einsteinovy speciální teorie relativity, který poprvé výslovně formuloval v roce 1908 Einsteinův učitel matematiky Hermann Minkowski. Odmítnutím prostoročasu by se měla teorie relativity zhroutit, ne?

8.10.2018 v 9:09 | Karma článku: 37.31 | Přečteno: 1610 | Diskuse

Jan Fikáček

Řeší kapka vody Zenonovy paradoxy letícího šípu a želvy, aneb je pohyb jen iluze?

Skoro každý asi zná Zenonův paradox želvy, který popisuje, že rychlý běžec nikdy nemůže dohodit pomalou želvu, neboť když běžec doběhne na místo, kde byla před chvílí želva, želva už je o kus dál, a to se opakuje do nekonečna.

1.10.2018 v 9:06 | Karma článku: 40.87 | Přečteno: 1546 | Diskuse

Jan Fikáček

Má exaktní věda dokonalé pravdy a dogmata?

Lidské uvažování dneška je charakterizováno relativizací pevných pravd, které se dříve zdály býti "nehybnými skalami" poznání. Této relativizace je ale až příliš a tak se někteří vědci snaží pravdy opět fortifikovat, zpevňovat.

24.9.2018 v 10:44 | Karma článku: 43.21 | Přečteno: 2114 | Diskuse

Jan Fikáček

Byla Hawkingova mysl svobodná?

Geniální fyzik na vozíčku, světoznámý Stephen Hawking, který nedávno zemřel, o sobě rád prohlašoval, že byl sice omezen svým tělem, ale jeho mysl byla svobodná. Obávám se ale, že jeho mysl byla uvězněna, i když ne jeho tělem.

10.9.2018 v 9:48 | Karma článku: 42.19 | Přečteno: 1707 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Trizuljak

Stopa komunistických zrůdností, která se neztratila

Archivní materiály z Panenských Břežan. Zprávu o nálezu beden s dokumentací o procesu se Slánským ve staré továrně v jsem zaslechl na jaře letošního roku. 15. října 2018 vysílali na ČT krátký, velmi výstižný sestřih.

16.10.2018 v 0:32 | Karma článku: 25.89 | Přečteno: 666 | Diskuse

Miroslav Semecký

Miloš Zeman a jeho zběsilý taneček na senátním hrobě.

Miloš Zeman by rád viděl Senát v troskách. Kdo jsou oni voliči současného prezidenta a co mají společného?

15.10.2018 v 23:07 | Karma článku: 37.63 | Přečteno: 2251 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

"The UK 1940s Radio Station" vás uchvátí svou atmosférou a vtáhne do historie

Před pár dny jsem si naladila rádio. Bylo pondělí 6. srpna roku 1945. Napjatě jsem poslouchala projev 33. prezidenta USA Harry S. Trumana. Pak přišel úžasný jazz a swing, filmy a letecké sirény. To je „The UK 1940s Radio Station".

15.10.2018 v 22:59 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 200 | Diskuse

Pavel Szturc

Totální rozpad osobnosti prezidenta republiky v přímém přenosu...

Dnešní rozhovor s prezidentem republiky v přímém přenosu byl opět výživný. Moderátor pořadu Dvacet minut radiožurnálu Jan Pokorný se marně pokoušel mírnit hlavu státu. Takže "ku*da" z minulého vystoupení nahradil výraz "zm*d".

15.10.2018 v 18:46 | Karma článku: 37.26 | Přečteno: 2404 | Diskuse

Jan Ziegler

Zabití Palestinky jsou plná média, o vraždách Izraelců se mlčí

Bezdůvodné násilí vůči druhému člověku je neomluvitelné. Ano, je hnusné, že nějací násilníci házeli kameny po palestinském autu, ve kterém v sobotu zabili matku osmi dětí. Věřím však, že izraelská policie zatkne pachatele.

15.10.2018 v 18:14 | Karma článku: 36.03 | Přečteno: 1397 | Diskuse
Počet článků 112 Celková karma 41.93 Průměrná čtenost 2251

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia). Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky na FF UP Olomouc. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies", především v oblasti virtuální reality, rozšířené a smíšené reality. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)), zakladatelem a předsedou Einsteinovy společnosti (IQ nad 180). IQ 196 testem Raven matrix II (certifikát Mensy ČR). Více informací zde.
 
(Upozornění pro vědce. Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy, prosím jako dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s expresivním vyjadřováním, které k popularizaci patří.)

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne obsah blogu, budou bez varování smazány. :-)





Najdete na iDNES.cz