Byl Stephen Hawking tak geniální jako Albert Einstein?

16. 05. 2018 9:02:54
Nedávno zemřel geniální fyzik na vozíčku, Stephen Hawking, snad nejznámější žijící vědec na světě. Někteří ho srovnávali s Albertem Einsteinem. Pojďme se ale na věc podívat ne z hlediska médií, ale z hlediska faktů.

Příběh Stephena Hawkinga je fascinující. Opravdu nezbývá než obdivovat jeho životní sílu, která mu život prodloužila z lékaři předpovídaných několika let ba dokonce měsíců na desítky let. Je obdivuhodné, že i jako vězeň svého těla byl schopen úžasných intelektuálních výkonů, i když zlí jazykové tvrdí, že právě to ho donutilo soustředit se jen na fyziku, což byla výrazná výhoda. Určitě znáte onu epizodu ze seriálu Teorie velkého třesku, kde Korejce Kima, geniálního konkurenta Sheldona, vykolejily ženy z jeho akademické kariéry. Nicméně Hawking ale rozhodně génius byl.

Svým zvláštním příběhem Stephen poutal pozornost médií, jak i sám přiznal. Ale zhodnoťme jeho vědecké výsledky fakticky. Nebudeme ho hodnotit jen z pohledu Nobelovy ceny, kterou nedostal, protože ta se dává za ověření významných předpovědí nebo za významné předpovědi, které ověří někdo jiný, viz nedávný Higgsův boson. Ale i to je jisté vodítko ve srovnání s Einsteinem, který Nobelovu cenu získal jaksi mimochodem a snadno.

Stephen Hawking byl vlastně první, kdo dokázal v jednom případě spojit kvantovou mechaniku s obecnou teorií relativity, když předpověděl zatím neověřené Hawkingovo záření černých děr. Kvantová gravitace, tedy právě spojuje kvantovou mechaniku s obecnou teorií relativity, tedy teorií gravitace, je vytouženým snem fyziků, o který se snaží už skoro sto let a vlastně to byl původně Einsteinův sen unitární teorie.

Přes své úspěchy Stephen nikdy nestvořil žádnou ucelenou fyzikální koncepci jako jsou třeba obě Einsteinovy teorie relativity, "Bohrova" a "Schrödingerova" kvantová mechanika, Feynmanova kvantová elektrodynamika nebo kvantová chromodynamika Gell-Manna nebo neověřená teorie super-strun. Nepřinesl žádnou myšlenku, která by změnila základy fyziky, jako se to povedlo desítkám jiných fyziků. Kromě již jmenovaných to pak byli Louis de Broglie, Max Planck, Marie Curie, David Bohm, Steven Weinberg, George Gamow, Ernest Rutherford, Paul Dirac, Wolfgang Pauli, Leonard Susskind, Edward Witten, Juan Maldacena, Enrico Fermi nebo William Unhruh a další). Jestli by se Hawking dostal mezi nejlepších 20 fyziků 20. století, pak jen stěží. To potvrzuje také anketa mezi fyziky, kteří ho zařadili právě na ono 20. místo.

A s Einsteinem, který byl o třídu lepší než kterýkoliv jiný fyzik od roku 1900, se už Hawking srovnávat nedá vůbec. Einstein byl tím, který v roce 1905 potvrdil existenci atomů svou prací o Brownově pohybu, jako první vědomě použil kvantovou mechaniku při řešení fotoelektrického jevu (opět 1905) a "přivedl na svět" fotony a taky za to dostal Nobelovu cenu. Mimochodem, napsal 4x více vlivných prací o kvantové mechanice než kterýkoliv z jejích dalších "otců" jako Niels Bohr, Werner Heisenberg nebo Erwin Schrödinger. A vše korunoval zcela originální obecnou teorií relativity, když už pomineme jeho speciální relativitu, která završila jeho rok zázraků 1905), kde předpověděl jevy, za které se dávají Nobelovy ceny ještě dnes (Kip Thorne, rok 2017 za ověření existence gravitačních vln). Kdyby se to bralo spravedlivě, měl by Einstein dostat nejméně 4 Nobelovy ceny. Ale on byl tak mimořádný, že Nobelova cena nebyla pro něj měřítko.

Einstein byl fyzik ne o třídu lepší než Hawking, ale nejméně o dvě třídy lepší. Hawkingovi oproti Einsteinovi chyběl nadhled, jeho uvažování bylo příliš mechanické a tím i limitované a nemohlo tak proniknout to nejhlubších základů fyziky. Byl tak trochu, jak říkají Slováci, "kockatá hlava", na rozdíl od Einsteina, který kromě velmi pokročilé matematiky zvládal správně i ty nejobecnější, už vlastně filosofické úvahy například o času a prostoru. Hawking byl nejednou ztracen v matematice a v exaktním uvažování, které sice skvěle ovládal, ale jako by měl jen podrobnou mapu města a neuměl se podívat na město jako celek a tím ani určit správný směr, kterým se má vydat, takže ve fyzice poněkud bloudil (viz třeba jeho stvoření vesmíru a času z ničeho).

Einstein zcela změnil základní charakter fyziky, na níž pak Hawking jen "vyleštil" pár míst. Hawking měl šanci dosáhnout druhého významného výsledku v případě informační paradox černých děr, kdyby jeho koncepce nebyla chybná a neprohrála v následující, desítky let trvající diskusi. Možná měl Hawking podobně silný mediální obraz jako Einstein, ale se ani zdaleka nepřibližoval jeho myšlenkové síle a kvalitě.

Autor: Jan Fikáček | středa 16.5.2018 9:02 | karma článku: 43.48 | přečteno: 2879x

Další články blogera

Jan Fikáček

Padá pírko stejně rychle jako kus železa? Jak kde.

Když současně pustíme železnou kouli a pírko, dopadne koule dříve. Jeden nádherný a přímo geniálně prostý pokus odlišuje dva faktory, které tady působí. A může si jej vyzkoušet každý. Stačí mít doma dva skládací deštníky.

7.10.2019 v 9:07 | Karma článku: 33.85 | Přečteno: 1278 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč v matematice nekonečno existuje a v realitě nikoliv

Vyjde-li v nějaké fyzikální rovnici nekonečno, a​ť už jsou to nekonečně malé rozměry, nekonečné síly nebo cokoliv jiného, fyzici ví, že tam dotyčná rovnice už neplatí. V realitě nekonečno zřejmě neexistuje. Ale co v matematice?

1.10.2019 v 9:08 | Karma článku: 40.52 | Přečteno: 2161 | Diskuse

Jan Fikáček

Kam směřuje(me) čas?

Chceme-li znázornit běh času, časovou osu, jak to uděláme? Většina lidí nakreslí šipku zleva doprava, jiní ale znázorní běh času opačně, někteří šipkou shora dolů. Zní to dost tajemně, ale má to poměrně velmi logický důvod.

23.9.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.40 | Přečteno: 1955 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 41.78 | Přečteno: 2259 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Ábelovský

O uměřenosti a zdravé míře, a to právě dnes (dvojblog)

... neb se mi zdá, že právě ta je dnes a denně překračována; mnohdy však spíše rozdupávána a taky zašlapávána do země. Budu se zřejmě opakovat, přestože jsem zjistil a tedy už vím, že opakování není vždy jen matkou moudrosti.

14.10.2019 v 13:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 11 |

Irena Materna

Tak nám zastřeli Karla aneb Gottománie

Vstávání brzy ráno. Hodiny ve frontě kvůli položení kytičky. Slzy dojetí, vzpomínky tak růžové, že se až nechce věřit, že by takový člověk existoval. Davy. Svíčky a květiny. Vyhledávání slov „vdova Ivana“ na internetu.

14.10.2019 v 12:43 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 327 | Diskuse

Emilia Miluše Baco

Agrese

Téma agresivních psů se stále více zmiňuje, ale kdy je pes opravdu agresivní, jak se mu to stalo, kdo za to může, a hlavně co s tím?

14.10.2019 v 11:22 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 232 | Diskuse

Jiří Turner

Srdečné blahopřání prezidentu republiky k historickému vítězství u obvodního soudu

Je mi velkou ctí poblahopřát hlavě státu a jeho právníkům k úspěšnému absolvování soudního procesu,přestože je to vítězství předvídatelné a také dílčí. Žalující strana se jistě drze odvolá, ale to nevadí. Pane prezidente, vydržte!

14.10.2019 v 10:53 | Karma článku: 18.58 | Přečteno: 521 | Diskuse

Kateřina Friedlová

Hanba Vám, aneb pravdivé hlášení z pohřbu pana Karla Gotta

Tak si sedím v práci, zrovna jsem otevřela internet a v tom mi volá nejlepší kamarádka ze Švýcarska. Prosím tě, nezemřel Karel Gott, tady to říkají v rádiu. Kliknu na blesk a čtu zemřel Karel Gott, v tu chvíli mi padla sáňka.

14.10.2019 v 10:18 | Karma článku: 34.03 | Přečteno: 1347 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 41.29 Průměrná čtenost 2633

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz