Středa 26. února 2020, svátek má Dorota
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 26. února 2020 Dorota

Proč je matematika hmotná a váží miliony tun

26. 03. 2018 9:05:10
Řeknete si: Co je to za pitomost? Matematika je přece, jak všichni vědí, abstraktní, nehmotná disciplína. Dokonce neexistuje ani v čase. Je úplně mimo náš svět přece.

V podstatě ano, ale....

Začněme tím, že tak úplně mimo svět být nemůže, protože bychom ji asi vůbec neznali. Nepoužívali bychom ji k tomu, abychom si spočetli, kolik máme peněz na účtu, pokladní by ji nepoužívali v sámoškách, architekti, konstruktéři aut a raket by ji nepoužívali k výpočtům chování svých výrobků. Je téměř všudypřítomná. Funguje evidentně v realitě, což jasně znamená, že ji dobře (a přesně) popisuje, neboli že je v realitě "zadrátovaná".

Když se podíváme do historie, pochopíme, že její úžasný úspěch byl už od začátku založen na jejím efektivním používání v praxi, na tom, že skutečnost věrně zobrazuje a popisuje. Kdyby toho nebylo, matematika by možná ani nevznikla nebo nanejvýš by byla doménou pár učenců.

Praktický základ matematiky pochopíme do důsledku, když si třeba uvědomíme, že např. axiomy Euklidovy geometrie byly odpozorovány z reality a nejsou ničím jiným, než popisem reality: 1) Dvěma body lze vést přímku. 2) Přímku lze neomezeně prodlužovat. 3) Ze zadaného středu lze opsat kružnici se zadaným poloměrem. 4) Všechny pravé úhly jsou stejné. 5) Dvě rovnoběžky jsou vzájemně všude stejně vzdáleny.

Velká část matematiky se tak nachází v reálných objektech. Matematika funguje proto, že struktura materiálních objektů odpovídá struktuře matematiky či spíše obráceně. Matematika má tak tedy i fyzickou podobu v reálných objektech. Jestli má smysl číslo 3, je to proto, že v realitě existují 3 slepice, 3 cihly, 3 knihy, atd. Bez všech těchto trojic by ani číslo 3 nemělo smysl a neznali bychom jej. Primární jsou tedy všechny tyto trojice objektů, ne číslo samo, které je ale úžasně efektivní zkratkou, která je přenositelná na libovolnou trojici.

Dalo by se proti tomu argumentovat, že matematika popisuje i struktury, které v realitě nejsou. Některé její oblasti jsou tak, zdá se, úplně mimo realitu. K tomu lze ale říci, že i když máme před sebou 3 cihly, můžeme matematicky dopočítat, že jich může být 10. Ty sice v realitě nenacházíme, ale je snadné si představit, že jsou realizovatelné, že existujíc jako možnost.

U složitých matematických struktur je taková možnost třeba hodně vzdálená našim představám, ale jako možnost existuje. Je to sice mnohem složitější než představa možnosti 10 cihel, ale princip je to stejný. Mnohokrát už se například stalo, že matematické struktury byly nalezeny a jejich fyzická realizace se objevila až následně, ale objevila. Jde třeba o Lobačevského a Riemanovu zakřivenou geometrii, které byly nejdříve matematikou zformulovány, ale pak nalezeny jako deformovaný časoprostor obecné teorie relativity.

Ale zásadní je fakt, že každá informace, tedy i matematická abstrakce nebo poezie, může existovat jen a pouze na materiálním nosiči. Pythagorova věta musí být napsána v knize, v sešitě, realizována v počítači nebo myšlenka v hlavě člověka. V knize je ve formě tiskařské černi na papíře, třeba v magnetickém záznamu na disku je v počítači, či je neuronovou strukturou mozku, vystavěnou z molekul. Všechny tyto nosiče informací jsou složeny z atomů, které mají hmotnost. Každý matematický pojem je tak nutně jen tvarem hmotné struktury a každá jeho realizace má hmotnost.

Zjednodušená představa, že matematická struktura není nikde a že je mimo realitu, jen skrývá fakt, že je všude ve vyjmenovaných materiálních nosičích současně a může se mezi nimi přesouvat, mnohdy mazat. Kdyby matematika či její část zmizela najednou na všech těchto materiálních místech, neexistovala by už vůbec. Vlastně existovala, jako tvar hmotných objektů, které popisuje, třeba těch 3 cihel.

Abstraktní existence matematiky je tak zcela závislá na její materiální realizaci a tím i existenci. Když sečteme váhu všech materiálních nosičů, na kterých se v současnosti vyskytuje třeba Pythagorova věta, dostaneme nejméně tisíce tun, možná milióny. Když uvážíme veškerou matematiku ve všech knihách na světě, ve všech mobilech a počítačích a ve všech lidských hlavách, dostaneme milióny, možná miliardy tun. Tak je těžká reálná matematika. :-)

Nicméně zjednodušení, že je matematika nehmotná, je v praxi efektivní, neboť to, nač upíráme svou pozornost u matematiky, není její nosič. Do důsledku ale vzato je matematika jen hmotnou strukturou rozšířenou ve velkém množství hmotných objektů.

Autor: Jan Fikáček | pondělí 26.3.2018 9:05 | karma článku: 42.27 | přečteno: 2062x

Další články blogera

Jan Fikáček

Je možný warpový pohon ze StarTreku? Je možné překonat rychlost světla?

StarTrek používal termín warpový pohon dávno předtím, než tento pohon jeho autor, Miguel Alcubierre, v roce 1994 vymyslel. Dokonce Miguel použil pro svůj pohon slovo warp proto, aby uctil tento seriál. Ale je warp vůbec možný?

25.2.2020 v 9:07 | Karma článku: 31.17 | Přečteno: 1175 | Diskuse

Jan Fikáček

Co bylo před multivesmírem, před multi-multivesmírem, před multi-multi-multivesmírem......

Řešíme-li otázku, co bylo před velkým třeskem, dojdeme asi k názoru, že to byl bůh nebo multivesmír. Hned se pak ale musíme zeptat, co bylo před nimi! A mohli bychom v řadě "před" asi pokračovat do nekonečna. Opravdu mohli?

18.2.2020 v 9:15 | Karma článku: 35.15 | Přečteno: 1405 | Diskuse

Jan Fikáček

Co bylo před velkým třeskem. Nic?

Bonmot tvrdí, že na všechny složité otázky existuje jednoduchá odpověď... pochopitelně špatná. Jednou z takových je, že žádné předtím u velkého třesku nebylo, neboť nebyl čas. Prostých mylných odpovědí je u této otázky víc.

11.2.2020 v 10:05 | Karma článku: 42.73 | Přečteno: 2973 | Diskuse

Jan Fikáček

Je kvantová psychologie (pa)věda? Je neurčitost při hodu mincí kvantová?

Byl jsem pozván na jednu lékařskou konferenci, abych se pokusil dát argumenty pro či proti kvantové psychologii a kvantové medicíně. Začal jsem proto číst články na toto téma a občas tu budu informovat o svých poznatcích.

2.2.2020 v 18:20 | Karma článku: 44.54 | Přečteno: 2950 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Je možný warpový pohon ze StarTreku? Je možné překonat rychlost světla?

StarTrek používal termín warpový pohon dávno předtím, než tento pohon jeho autor, Miguel Alcubierre, v roce 1994 vymyslel. Dokonce Miguel použil pro svůj pohon slovo warp proto, aby uctil tento seriál. Ale je warp vůbec možný?

25.2.2020 v 9:07 | Karma článku: 31.17 | Přečteno: 1175 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v kuchyni - jaký olej používat na smažení?

Je lepší řepkový nebo olivový olej? Proč má přepálený olej štiplavý zápach a co má společného se svíčkou? (délka blogu 3 min.)

24.2.2020 v 8:00 | Karma článku: 31.81 | Přečteno: 1421 | Diskuse

Jan Tomášek

Cesty elektrické energie 4

Z poslední transformátorovny či rozvodny elektřiny následuje už jen cesta ke spotřebiteli. Tím například může být například přímo občan - respektive bydliště - občanská vybavenost či služby, nebo výroba.

22.2.2020 v 16:37 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 405 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Objev, který stojí za pozornost

Archeologickým hitem těchto dnů je informace o nalezení starověkého kananejského chrámu v lokalitě Lakíš (též Lachiš, v kralické Bibli Lachis). Jak právě naznačeno, zmíněno je toto město v Bibli. Ale nejen tam.

20.2.2020 v 8:00 | Karma článku: 18.98 | Přečteno: 513 | Diskuse

Dana Tenzler

Falkirk Wheel - Archimedův zákon v prax

Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno vztlakovou silou rovnající se tíze kapaliny tělesem vytlačené. Nudné? Ve skotském městě Falkirk ani náhodou. (délka blogu 5 min.)

20.2.2020 v 8:00 | Karma článku: 31.26 | Přečteno: 1018 | Diskuse
Počet článků 175 Celková karma 41.34 Průměrná čtenost 2827

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz