Proč nedostal Stephen Hawking Nobelovu cenu za fyziku

25. 07. 2018 9:40:56
Stephen Hawking, geniální fyzik na vozíčku, je pro někoho symbolem inteligence a geniality, jako byl svého času Einstein. Pak by si ale přece zasloužil Nobelovu cenu, po které celý život toužil. Není nespravedlivé, že ji nedostal?

Nobelovský výbor se v minulosti párkrát pěkně zmýlil, proto začal volit opatrný postup a dává své ceny za vědu nyní zásadně za významné předpovědi, které ale byly experimentálně ověřeny. Příkladem je pan Higgs, který Nobelovu cenu dostal nedávno, a to za předpověď Higgsova bosonu, jehož existence byla po 50 letech ověřena v CERNu. A nebo se tato cena dává za hmatatelné praktické výsledky.

Tímto přístupem byl ovlivněn už i Albert Einstein, který nedostal Nobelovu cenu ani za speciální teorii relativity ani za obecnou teorii relativity, ale dostal ji v roce 1921 za kvantové vysvětlení fotoelektrického jevu, tedy něčeho jednotlivého a tak trochu přízemního ve srovnání s oběma teoriemi relativity. Teprve později se ukázalo, že vysvětlením fotoelektrického jevu vlastně poprvé na světě použil přístup, který se později rozvinul v kvantovou mechaniku. Teorie relativity se Nobelovskému výboru v té době zdály asi trochu podezřelé a příliš "v nebesích".

Stephen Hawking se právě, stejně jako Einstein, zabýval "nadpozemskými" tématy jako jsou černé díry či celý vesmír. Jako první dokázal v dílčím případu spojit kvantovou mechaniku a obecnou teorii relativity, a to ve svém modelu vypařování černých děr zářením, které teď nese jeho jméno. Jenže takové vypařování černých děr nebo cokoliv s nimi spojeného se opravdu těžko experimentálně či observačně ověřuje, neboť žádnou černou díru u Země nemáme.

Co tedy měl asi Hawking udělat, aby dostal Nobelovu cenu? Jeden tak trochu ad hoc případ Hawkingova záření k tomu evidentně nestačil, tedy to chtělo nějakou obecnou teorii, která by pokrývala mnoho jevů, jako to třeba činí obecná teorie relativity. Ideální tedy bylo udělat ucelenou teorii, nejlépe unitární teorii vesmíru, která by spojila právě kvantovou mechaniku s obecnou relativitou, a byla by tzv. kvantovou teorií gravitace. (Nepoužíváme pojem teorie všeho nebo finální teorie, protože se tento pojem zdá nesmyslný a zřejmě žádná definitivně konečná teorie nebude v dohledné době (nebo asi nikdy) objevena a tím ani teorie, která bude popisovat vše. Podrobnou argumentaci lze najít třeba v blogu "Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození".)

Taková ucelená koncepce jako právě obecná relativita by zahrnovala mnoho konkrétních jevů a některý z nich by byl jistě ověřitelný i v pozemských podmínkách. Koho by před Einsteinem napadlo, že se světlo může ohýbat kolem Slunce, což bylo experimentální ověření obecné teorie relativity a takové pozorování bylo dosažitelné už v roce 1919, tedy bez současné vyvinuté techniky. Nějaký dosažitelný a tím i ověřitelný nápad by velmi pravděpodobně vzešel i z kvantové gravitace. Pro přesvědčivost stačí stručný popis jevů plynoucích z obecné teorie relativity: gravitační čočky, zakřivování světla kolem hmotných objektů, rozpínání vesmíru, černé díry, gravitační vlny, atd. atd.

Proč tedy ale Hawking kvantovou gravitaci nevytvořil? Někteří tvrdí, že je to věc strašně těžká, neboť dnešní problémy fyziky jsou daleko složitější. Jenže zase máme daleko lepší nástroje, než měl Einstein, superpočítače, LIGO, úžasné teleskopy ve vesmíru, urychlovač v CERNu, daleko více peněz a fyziků. Obtížnost tak může být srovnatelná, ale jsou také dva jiné důvody. Jednak byl Einstein opravdu o třídu ne-li o dvě někde jinde, a měl Nobelových cen dostat několik, což jsme si objasnili v blogu "Byl Stephen Hawking tak geniální jako Albert Einstein?". A jednak byl Hawking poměrně slabý v obecném uvažování. Prohlásil například, že je filosofie mrtvá a vypadá to, že ona se mu za to pomstila. :-)

Einstein byl zcela výjimečný v tom, že uměl skloubit až filosofické uvažování, filosofii neustále studoval a tak měl nad fyzikou potřebný nadhled. Běžní lidé, když přijedou do neznámého města, použijí k základní orientaci "hrubou" mapu, která dává celkový přehled. Když pak třeba hledají konkrétní restauraci, potřebují k tomu zase mapu podrobnou. Einstein měl jak onen celkový přehled a obecné "fuzzy" uvažování, tak špičkové uvažování exaktního a přísně analytického typu.

Hawking ale tuto "hrubou" mapu postrádal a proto nevěděl, kterým směrem se vydat. Ztratil se v matematice a fyzice. Newton si jednou povzdechl, že vědci jsou jako horníci kutající v hlubokých šachtách poznání, ale měli by se někdy i vynořit. Právě tohle Hawking moc dobře neuměl, protože "čerstvým vzduchem" opovrhoval. Tak se holt ztratil někde v podzemním bludišti vědy. Některé jeho úvahy to jasně ilustrují svou překvapivou naivitou. Je to třeba jeho představa vzniku vesmíru z ničeho, která svým stylem připomíná uvažování osvícenců nebo Newtona. Je to představa, že vše jde vysvětlit mechanicky a za vesmírem už nic není, která připomíná dávné představy, že je jen Země, Slunce, Měsíc a "pár" světýlek na nočním nebi.

Samozřejmě, že obrovská většina fyziků nemusí nejobecnější uvažování či přímo filosofii ve své kariéře vůbec potřebovat. Ale jestliže jde o ty nejobecnější fyzikální problémy, co je to čas, co je to prostor, jak vznikl vesmír, apod., je filosofie zcela nezbytná. A Hawking se rád zabýval právě takovými obecnými problémy.

Určitě se najde někdo, kdo řekne, že nemám rád Hawkinga. Jenže to není osobní, jde o styl uvažování. Byl jsem nadšený z Hawkingova záření a z jeho některých PR nápadů. Hodnotím všechny podle uvažování a výsledků, ty vzbuzují mé sympatie či naopak. A říkat, že je filosofii mrtvá, znamená těžce poškozovat fyziku v jejich nejobecnějších polohách, které nakonec rozhodují o jejich zásadních změnách a objevech, znamená to blok v uvažování, což ilustruje i to, že jak obě teorie relativity, tak kvantová mechanika vzešly z velmi obecných až filosofických myšlenek. Pozitivistické zaměření jen na zcela přesné uvažování, které považuje obecný nadhled za nesmysl, likviduje kreativitu a nové obecné nápady. Dle mého je potlačení filosofie ve fyzice jednou z příčin současné krize fyziky, o které píše třeba Lee Smolin ve své knize "Fyzika v potížích". Argumentuje, že fyzika nepřišla už 50 let s žádnou zásadní novou koncepcí, která by pak byla ověřena. Ono to bez filosofie asi vůbec ani nejde.

A kdyby vám analýza špičkového fyzika Lee Smolina nestačila, zkuste si přečíst článek dalšího světoznámého fyzika, Carla Rovelliho v časopise Scientific American "Fyzika potřebuje filosofii / filosofie potřebuje fyziku". Tam říká o Hawkingovi zhruba to, co se na mém blogu objevuje již několik let. Vysvětluje tam, že Hawking odmítáním filosofie vlastně filosofii dělá, a to špatnou, filosofii osvícenství 17. a 18. století.

Citujme z Rovelliho článku (volný překlad): "Ale zpět k názorům Aristotela: Filozofie poskytuje návod, jak musí být prováděn výzkum, říká. Filozofie nemůže nabídnout definitivně správnou metodologii vědy (na rozdíl od filozofických představ Weinberga a Hawkinga). Vědci, kteří popírají roli filozofie ve vývoji vědy, si myslí, že již našli finální metodiku, že již vyčerpali a odpověděli na všechny metodologické otázky. V důsledku toho jsou méně otevření koncepční flexibilitě, které je třeba dosáhnout. Jsou to lidé uvězněni v ideologii své doby."

Zdá se, že si Hawking podřezal filosofickou větev, na které měl sedět, aby dostal Nobelovu cenu při svém obecném zaměření.

P.S.: Jestli vás toto téma zajímá, můžete si o něm něco více přečíst ve starších blozích:

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí geniální fyzik na vozíčku?
Teorie Všeho jako filosofie mrtvá už při narození
Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Autor: Jan Fikáček | středa 25.7.2018 9:40 | karma článku: 44.24 | přečteno: 3746x

Další články blogera

Jan Fikáček

Padá pírko stejně rychle jako kus železa? Jak kde.

Když současně pustíme železnou kouli a pírko, dopadne koule dříve. Jeden nádherný a přímo geniálně prostý pokus odlišuje dva faktory, které tady působí. A může si jej vyzkoušet každý. Stačí mít doma dva skládací deštníky.

7.10.2019 v 9:07 | Karma článku: 33.85 | Přečteno: 1271 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč v matematice nekonečno existuje a v realitě nikoliv

Vyjde-li v nějaké fyzikální rovnici nekonečno, a​ť už jsou to nekonečně malé rozměry, nekonečné síly nebo cokoliv jiného, fyzici ví, že tam dotyčná rovnice už neplatí. V realitě nekonečno zřejmě neexistuje. Ale co v matematice?

1.10.2019 v 9:08 | Karma článku: 40.52 | Přečteno: 2161 | Diskuse

Jan Fikáček

Kam směřuje(me) čas?

Chceme-li znázornit běh času, časovou osu, jak to uděláme? Většina lidí nakreslí šipku zleva doprava, jiní ale znázorní běh času opačně, někteří šipkou shora dolů. Zní to dost tajemně, ale má to poměrně velmi logický důvod.

23.9.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.40 | Přečteno: 1955 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 41.78 | Přečteno: 2259 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 20.40 | Přečteno: 288 | Diskuse

Ladislav Jílek

Omyl nebo falzifikace? Olga Lepešinská

Vzpomínám si, že někdy v padesátých létech nám učitelka ve škole při hodině biologie říkala, že v Sovětském svazu se prý podařilo vyrobit živou hmotu.

13.10.2019 v 17:31 | Karma článku: 19.09 | Přečteno: 447 | Diskuse

Libor Čermák

Může mít prastarý symbol H archeoastronautický původ?

Zarazilo vás někdy, že v dávnověkých památkách se často objevuje symbol písmene "H"? Všiml jsem si totiž jistou souvislost s moderní kosmonautikou. Mohlo tady něco takového být už před tisíci lety?

13.10.2019 v 7:29 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 389 |

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 744 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: vítejte ve varieté

Vektorové prostory jsou pro vybudování pojmu dimenze optimálním prostředím, ale mají jednu nevýhodu. Zdaleka ne vše kolem nás je "rovné". Aby mohli matematici propašovat dimenzi do zakřivených prostranství, vymysleli si "varietu".

9.10.2019 v 9:09 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 363 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 41.28 Průměrná čtenost 2632

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz