Sobota 15. května 2021, svátek má Žofie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 15. května 2021 Žofie

Kterak zařídit, aby zítra nevyšlo Slunce

12. 11. 2018 9:21:53
Že nepochybujete o tom, že zítra vyjde Slunce? Že je to naprostá jistota? Ano! Je dobré si uvědomit, že je to tak extrémně jisté, že o tom nikdo trochu při smyslech vůbec nebude pochybovat. Nicméně...

Nicméně toto tvrzení lze velmi snadno zpochybnit. Představte si, že si sednete do letadla, to letadlo poletí za Sluncem, tedy na Západ a to rychlostí, která vyrovná rychlost rotace Země blízko povrchu, což je zhruba 1670 km/h (pokud jsme na rovníku, blíže k pólu potřebná rychlost klesá). V této situaci bude pro vás poloha Slunce nad horizontem neustále stejná a Slunce pro vás nikdy nezapadne a tím ani nevyjde.

Samozřejmě to vyžaduje něco rychlejšího než nějaký obvyklý Boeing 737, který běžně nelétá rychleji než 1000 km/h. Chtělo by to asi nějakou stíhačku a to nadzvukovou, neboť se rychlost zvuku se pohybuje někde kolem 1200 km/h. A taky by to chtělo doplňování paliva za letu. Ale to jsou jen zvládnutelné technické záležitosti. V principu je takto možné "zrušit" západy a východy Slunce.

Je tedy jasné, že tvrzení, že zítra vyjde Slunce, je tvrzení podmíněné tím, že zůstáváme na povrchu Země a že se na něm významně nepohybujeme. Proto není tvrzení "Zítra jistě vyjde Slunce." tvrzením absolutním, ale pouze relativním. Fakt východu Slunce je platný pouze z hlediska povrchu Země (případně jiné rotující planety naší Sluneční soustavy) nebo z hlediska polohy ve vesmíru, kde nám např. Země kryje Slunce (viz obrázek).

Tady ale vidíme, že relativní tvrzení vůbec nemusí znamenat zničení jakékoliv jistoty, neboť podmínka východu Slunce, tedy setrvání na zemském povrchu, bude splněna s pravděpodobností prakticky rovnou jedné, nejste-li zrovna astronaut(ka) či letec stíhač. Ono se dnes tvrdí, že vše je relativní (což je pravda), ale lidé to chápou jako znejistění čehokoliv, nač jsme se kdy mohli spolehnout. Ale i relativní tvrzení může být téměř stoprocentně jisté.

Relativní tvrzení může být také algoritmicky jisté. Například když se od někoho vzdálíme, vidíme ho jako malého. Optická velikost je sice proměnná, ale je přesně závislá na vzdálenosti dotyčného a jeho velikosti změřené kontaktně metrem. (To za předpokladu neměnné ohniskové vzdálenosti oka.) Tedy relativní hodnota může být proměnná, pružná, přesto prakticky zcela jistá podle algoritmu perspektivy.

Je tedy velmi zavádějící dojem, že relativismus je zmatek a neplatnost jakéhokoliv tvrzení, jakékoliv teorie a jistoty.

A když jsem si to tak pěkně vysvětlili, "zrušme" si východy a západy Slunce ještě jiným způsobem. Představme si, že sledujeme obraz kamery třeba na sondě letící k Marsu. Z tohoto pohledu samozřejmě také žádné západy a východy neexistují (jestli tedy sonda zrovna nerotuje tak, že svým tělem kameře střídavě zakrývá a odkrývá Slunce). A pro pozemšťana je nejsnazší přemístit se za polární kruh, kde se východů a západů Slunce alespoň dočasně zbaví. :-)

P.S.: Tento blog vůbec nebyl o východu Slunce, ale o tom, že i relativní tvrzení mohou být velmi pevná a že relativismus tedy neznamená, že vše je hned jinak či svévolné. Mimochodem jsem se dodatečně dověděl, že východ Slunce v podobném duchu řešil už Bertrand Russell​.

Autor: Jan Fikáček | pondělí 12.11.2018 9:21 | karma článku: 42.37 | přečteno: 2124x

Další články blogera

Jan Fikáček

Kdy neplatí Heisenbergovy relace neurčitosti kvantové mechaniky

Většina lidí si myslí, že experimentálně ověřené Heisenbergovy relace neurčitosti, jsou absolutně nepřekročitelnou hranicí, za kterou je už jen náhoda. Zkusme trochu prozkoumat, je-li to pravda. (5 minut čtení)

12.5.2021 v 9:06 | Karma článku: 14.87 | Přečteno: 539 | Diskuse

Jan Fikáček

Měl Einstein pravdu, že je kvantová mechanika špatně?

Mezi lidmi běhá klišé, že Einstein nerozuměl kvantové mechanice, že ji popíral atd. Chcete vědět, jak to skutečně bylo?

5.5.2021 v 9:05 | Karma článku: 20.02 | Přečteno: 1233 | Diskuse

Jan Fikáček

Je vědomí kvantové? Existuje kvantové léčení?

Kvantové léčitelství je v Česku docela rozjetý byznys. A toto téma rezonuje i uvnitř profesionálních medicínských kruhů. Nedávný nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose má zase za to, že podstata vědomí je kvantová.

28.4.2021 v 9:07 | Karma článku: 18.74 | Přečteno: 1032 | Diskuse

Jan Fikáček

Je fotosyntéza rostlin skutečně kvantová?

Když v Googlu hledáte informace o kvantové mechanice, vypadnou na vás i takové termíny jako je kvantové léčení, kvantová psychologie, kvantové vědomí nebo kvantová fotosyntéza. Můžeme tyto "obory" brát vážně?

20.4.2021 v 9:07 | Karma článku: 20.00 | Přečteno: 749 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Proč vlastně nedostal Mendělejev Nobelovu cenu?

Dnes zná Mendělejeva a tabulku chemických prvků prakticky každý z nás. Přesto byl Mendělejev jedním z vědců, kteří nikdy nedostali Nobelovu cenu. (délka blogu 5 min.)

13.5.2021 v 8:00 | Karma článku: 31.62 | Přečteno: 738 | Diskuse

Jan Fikáček

Kdy neplatí Heisenbergovy relace neurčitosti kvantové mechaniky

Většina lidí si myslí, že experimentálně ověřené Heisenbergovy relace neurčitosti, jsou absolutně nepřekročitelnou hranicí, za kterou je už jen náhoda. Zkusme trochu prozkoumat, je-li to pravda. (5 minut čtení)

12.5.2021 v 9:06 | Karma článku: 14.87 | Přečteno: 539 | Diskuse

Jan Tomášek

Jak se přihlásit k internetu 7 - internetové bankovnictví a nákupy

Další pokračování v příspěvcích administrativního charakteru - především se zaměřením na internetovou administraci - nejen pro internetové bankovnictví - ale i další webová rozhraní - jako například Facebook - i jiné.

10.5.2021 v 21:44 | Karma článku: 5.14 | Přečteno: 328 | Diskuse

Dana Tenzler

Planeta ze zlata

Existuje ve vesmíru planeta, která je celá ze zlata? Nebo ji tento vzácný kov alespoň tvoří z velké části? (délka blogu 5 min.)

10.5.2021 v 8:00 | Karma článku: 26.26 | Přečteno: 538 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: kruhová inverze - brána do hyperbolické geometrie

Jedním z klasických geometrických zobrazení je kruhová inverze. Moderní počítačová technika ji sice pomalu vytlačuje ze školních osnov, ale pro studium hyperbolické geometrie má stále zásadní význam. Zejména v komplexní rovině.

9.5.2021 v 9:09 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 313 | Diskuse
Počet článků 212 Celková karma 18.41 Průměrná čtenost 3098

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR. Je členem světové vědecké Společnosti pro filosofii časuVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi. P.S.: Osobní nevěcné komentáře budou mazány.

Najdete na iDNES.cz