Kterak zařídit, aby zítra nevyšlo Slunce

12. 11. 2018 9:21:53
Že nepochybujete o tom, že zítra vyjde Slunce? Že je to naprostá jistota? Ano! Je dobré si uvědomit, že je to tak extrémně jisté, že o tom nikdo trochu při smyslech vůbec nebude pochybovat. Nicméně...

Nicméně toto tvrzení lze velmi snadno zpochybnit. Představte si, že si sednete do letadla, to letadlo poletí za Sluncem, tedy na Západ a to rychlostí, která vyrovná rychlost rotace Země blízko povrchu, což je zhruba 1670 km/h (pokud jsme na rovníku, blíže k pólu potřebná rychlost klesá). V této situaci bude pro vás poloha Slunce nad horizontem neustále stejná a Slunce pro vás nikdy nezapadne a tím ani nevyjde.

Samozřejmě to vyžaduje něco rychlejšího než nějaký obvyklý Boeing 737, který běžně nelétá rychleji než 1000 km/h. Chtělo by to asi nějakou stíhačku a to nadzvukovou, neboť se rychlost zvuku se pohybuje někde kolem 1200 km/h. A taky by to chtělo doplňování paliva za letu. Ale to jsou jen zvládnutelné technické záležitosti. V principu je takto možné "zrušit" západy a východy Slunce.

Je tedy jasné, že tvrzení, že zítra vyjde Slunce, je tvrzení podmíněné tím, že zůstáváme na povrchu Země a že se na něm významně nepohybujeme. Proto není tvrzení "Zítra jistě vyjde Slunce." tvrzením absolutním, ale pouze relativním. Fakt východu Slunce je platný pouze z hlediska povrchu Země (případně jiné rotující planety naší Sluneční soustavy) nebo z hlediska polohy ve vesmíru, kde nám např. Země kryje Slunce (viz obrázek).

Tady ale vidíme, že relativní tvrzení vůbec nemusí znamenat zničení jakékoliv jistoty, neboť podmínka východu Slunce, tedy setrvání na zemském povrchu, bude splněna s pravděpodobností prakticky rovnou jedné, nejste-li zrovna astronaut(ka) či letec stíhač. Ono se dnes tvrdí, že vše je relativní (což je pravda), ale lidé to chápou jako znejistění čehokoliv, nač jsme se kdy mohli spolehnout. Ale i relativní tvrzení může být téměř stoprocentně jisté.

Relativní tvrzení může být také algoritmicky jisté. Například když se od někoho vzdálíme, vidíme ho jako malého. Optická velikost je sice proměnná, ale je přesně závislá na vzdálenosti dotyčného a jeho velikosti změřené kontaktně metrem. (To za předpokladu neměnné ohniskové vzdálenosti oka.) Tedy relativní hodnota může být proměnná, pružná, přesto prakticky zcela jistá podle algoritmu perspektivy.

Je tedy velmi zavádějící dojem, že relativismus je zmatek a neplatnost jakéhokoliv tvrzení, jakékoliv teorie a jistoty.

A když jsem si to tak pěkně vysvětlili, "zrušme" si východy a západy Slunce ještě jiným způsobem. Představme si, že sledujeme obraz kamery třeba na sondě letící k Marsu. Z tohoto pohledu samozřejmě také žádné západy a východy neexistují (jestli tedy sonda zrovna nerotuje tak, že svým tělem kameře střídavě zakrývá a odkrývá Slunce). A pro pozemšťana je nejsnazší přemístit se za polární kruh, kde se východů a západů Slunce alespoň dočasně zbaví. :-)

P.S.: Tento blog vůbec nebyl o východu Slunce, ale o tom, že i relativní tvrzení mohou být velmi pevná a že relativismus tedy neznamená, že vše je hned jinak či svévolné. Mimochodem jsem se dodatečně dověděl, že východ Slunce v podobném duchu řešil už Bertrand Russell​.

Autor: Jan Fikáček | pondělí 12.11.2018 9:21 | karma článku: 42.37 | přečteno: 2044x

Další články blogera

Jan Fikáček

Padá pírko stejně rychle jako kus železa? Jak kde.

Když současně pustíme železnou kouli a pírko, dopadne koule dříve. Jeden nádherný a přímo geniálně prostý pokus odlišuje dva faktory, které tady působí. A může si jej vyzkoušet každý. Stačí mít doma dva skládací deštníky.

7.10.2019 v 9:07 | Karma článku: 33.85 | Přečteno: 1271 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč v matematice nekonečno existuje a v realitě nikoliv

Vyjde-li v nějaké fyzikální rovnici nekonečno, a​ť už jsou to nekonečně malé rozměry, nekonečné síly nebo cokoliv jiného, fyzici ví, že tam dotyčná rovnice už neplatí. V realitě nekonečno zřejmě neexistuje. Ale co v matematice?

1.10.2019 v 9:08 | Karma článku: 40.52 | Přečteno: 2161 | Diskuse

Jan Fikáček

Kam směřuje(me) čas?

Chceme-li znázornit běh času, časovou osu, jak to uděláme? Většina lidí nakreslí šipku zleva doprava, jiní ale znázorní běh času opačně, někteří šipkou shora dolů. Zní to dost tajemně, ale má to poměrně velmi logický důvod.

23.9.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.40 | Přečteno: 1955 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 41.78 | Přečteno: 2259 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 20.40 | Přečteno: 292 | Diskuse

Ladislav Jílek

Omyl nebo falzifikace? Olga Lepešinská

Vzpomínám si, že někdy v padesátých létech nám učitelka ve škole při hodině biologie říkala, že v Sovětském svazu se prý podařilo vyrobit živou hmotu.

13.10.2019 v 17:31 | Karma článku: 19.09 | Přečteno: 451 | Diskuse

Libor Čermák

Může mít prastarý symbol H archeoastronautický původ?

Zarazilo vás někdy, že v dávnověkých památkách se často objevuje symbol písmene "H"? Všiml jsem si totiž jistou souvislost s moderní kosmonautikou. Mohlo tady něco takového být už před tisíci lety?

13.10.2019 v 7:29 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 389 |

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 744 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: vítejte ve varieté

Vektorové prostory jsou pro vybudování pojmu dimenze optimálním prostředím, ale mají jednu nevýhodu. Zdaleka ne vše kolem nás je "rovné". Aby mohli matematici propašovat dimenzi do zakřivených prostranství, vymysleli si "varietu".

9.10.2019 v 9:09 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 364 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 41.28 Průměrná čtenost 2632

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz