Proč si Einstein myslel, že "je Země placatá"?

6. 01. 2019 11:01:49
Pokud si dnes někdo myslí, že je Země placatá, bývá právem považován za totálního ignoranta. Jenže takovým ignorantem je každý z nás v mnoha směrech, aniž to tuší, i když už nejde o tvar Země.

Ono to ale opravdu přesvědčivě vypadá, že je Země plochá, posuzujeme-li to z hlediska každodenní zkušenosti. Můžeme jít pěšky či jet autem například z Francie přes celou Asii až na Čukotku, a stále nám nic nebude naznačovat, že se nepohybujeme po ploché rovině. Tedy na této "rovině" jsou sice hory a údolí, ale nic nenaznačuje z tohoto omezeného pohledu, že je Země kulatá. Názor, že je Zem plochá, je tedy přirozený a z něho celkem pochopitelně plyne představa konce světa.

Možná když byl člověk námořníkem, mohl mít člověk problém s tím, že lodě v dáli mizí za horizontem, ale kdo by si všímal takové nepodstatné podivnosti, že. Většina lidí to ignorovala. Že je Země placatá, je dobré zjednodušení pro běžný život a upřímně řečeno, každá naše věta či teorie je zjednodušení, tak co. Proč se nespolehnout na mnohokráte opakovanou zkušenost, že Zem je plochá, ne? Teprve uvažování v celoplanetárním měřítku nebo třeba pohled z vesmíru nám ujasní, že je Zem "kulatá". Musíme ale přitom opustit přirozený lidský svět a s tím také opustit jistá myšlenková omezení.

Stejně tak tisíciletá zkušenost lidstva svědčila o tom, že jsou kontinenty pevné. Ony sice nejsou, ale pohybují se tak pomaličku, že to z hlediska délky lidského života není vůbec patrné. Stejně jako se zemský povrch z hlediska velikosti člověka zakřivuje tak nepatrně, že to nejde postřehnout. Podobně se to má v hvězdnou oblohou. Tisíce let přesných měření nenaznačují ani v nejmenším, že se vesmír hýbe, mění, pomineme-li planety, komety a pár asteroidů či meteoritů. Prostě, vesmír se nehýbe a tím také nerozpíná, alespoň to tak vypadá.

A do této pasti se chytil i největší génius, Albert Einstein v roce 1917, když mu sice rovnice jeho obecné teorie relativity ukazovaly, že se vesmír musí buď rozpínat nebo smršťovat, ale přece u něj zvítězila zakořeněná představa statického vesmíru. Byl tedy Einstein hlupák? Nikoliv. Jen to ukazuje, že se lidské uvažování, a to uvažování i těch největších géniů, opírá o skryté předpoklady, které si nikdo ani neuvědomuje. Tyto skryté předpoklady jsou součástí tzv. paradigmatu myšlení, jakési základní kostry stylu uvažování, kterou nemá smysl po staletí či tisíciletí zpochybňovat. Tato kostra uvažování totiž spolehlivě funguje po stovky někdy tisíce let.

Jako výrazný příklad takového paradigmatu si můžeme ukázat mechanické uvažování, které je hodně spojeno s Newtonovou fyzikou a je základem průmyslové revoluce, která stvořila naši současnou civilizaci. Mechanické uvažování odpovídá na každou otázkou jednoznačně ANO nebo NE, nic není mezi, žádná odpověď není relativní. Toto mechanické paradigma nahlodal poprvé významně svou teorií relativity právě Albert Einstein. Ovšem v případě rozpínání vesmíru (a tím i velkého třesku) v něm uvízl a zavedl tzv. kosmologickou konstantu, jakousi rozpínající sílu, která měla držet vesmír ve statickém stavu. Je vtipné demonstrovat sílu utkvělé představy, paradigmatu na tom, že ani zavedení této konstanty nepřineslo statické řešení Einsteinových rovnic, přesto ji tam Einstein vmáčknul.

Na této situaci je drásající, že podobným skrytých myšlenkových předpokladů, jako že je vesmír statický, existuje velké množství, vlastně potenciálně nekonečné množství. Zároveň o nic vůbec nevíme, takže je velmi těžké je překonávat. Nicméně právě tudy vede cesta k zásadním skokům v lidském poznání.

Jedním z takových mylných intuitivních předpokladů je, že čas je jediný a je to něco abstraktního. Že tomu tak není se můžeme dovědět v textu Kde neexistuje čas a teplota, jak to spolu souvisí a proč tomu skoro nikdo nerozumí a v navazujícím textu Potřebujeme čas? A existuje vůbec?. To ale vede k jinému pochopení speciální teorie relativity, viz Proč čas není čtvrtá dimenze a Proč neexistuje prostoročas nebo Co skutečně znamená rovnice E=mc^2.

P.S.: A Einstein si samozřejmě nikdy nemyslel, že je Zem placatá. Nicméně jeho představa statického vesmíru byla stejného naivně přirozeného druhu jako představa ploché Země.

Autor: Jan Fikáček | neděle 6.1.2019 11:01 | karma článku: 39.66 | přečteno: 2281x

Další články blogera

Jan Fikáček

Teorie relativity extrémně názorně

Byly pro vás všechny výklady speciální teorie relativity příliš nepochopitelné a složité? Tak zkuste ještě přístupnější výklad, který vám relativitu přiblíží paralelami s důvěrně známými jevy jako jsou stín nebo déšť.

14.1.2019 v 9:17 | Karma článku: 28.70 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Jan Fikáček

Rozděluje společnost Zeman nebo lepšolidi?

Zemanovi se často vytýká, že rozděluje společnost svým populismem. To asi přiznávají i jeho voliči. Ono se ale snadno (více) rozděluje něco, co už rozdělené je, neboť pak stačí konstatovat, jak se věci mají.

31.12.2018 v 10:01 | Karma článku: 40.27 | Přečteno: 2475 | Diskuse

Jan Fikáček

Technologie výroby svobodné vůle

Nejdříve si řekněme, co to je svobodná vůle. Tu máme, když nám do našeho rozhodování a do toho, co děláme, nikdo (a nic) "nekecá". Rozhodujeme se jen my a nic nás nenutí. Jen my sami jsme zdrojem všechny svých skutků a rozhodnutí.

25.12.2018 v 9:34 | Karma článku: 40.49 | Přečteno: 2525 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Švadlenka

Regulovaná buněčná smrt II. - Apoptóza

Další část série článků týkajících se regulované buněčné smrti je věnována apoptóze, komplexnímu ději sloužícímu k odstraňování nepotřebných či nebezpečných buněk a recyklaci jejich materiálu.

15.1.2019 v 15:20 | Karma článku: 7.46 | Přečteno: 151 | Diskuse

Libor Čermák

Zvláštnost podobných hor na jednom poledníku

K tomu, jak si příroda umí někdy zašpásovat, mne přivedl obrázek chilského pohoří Torres del Paine. Všimněte si, že obrázek se velmi podobá hoře Huyana Picchu v Peru, tyčící se nad slavnou Machu Picchu.

15.1.2019 v 6:04 | Karma článku: 10.13 | Přečteno: 364 |

Jan Fikáček

Teorie relativity extrémně názorně

Byly pro vás všechny výklady speciální teorie relativity příliš nepochopitelné a složité? Tak zkuste ještě přístupnější výklad, který vám relativitu přiblíží paralelami s důvěrně známými jevy jako jsou stín nebo déšť.

14.1.2019 v 9:17 | Karma článku: 28.70 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie v garáži - jednorázová sádra a její recyklace

Proč se dá sádra použít jen jednou? Jak funguje tvrdnutí sádry? Dá se urychlit nebo zpomalit? Jak udělat ze sádry zajímavou hračku pro malé dětské výzkumníky. (délka blogu 5 min.)

14.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 26.43 | Přečteno: 586 | Diskuse

Libor Čermák

Kdo všechno v dávnověku věděl o všech kontinentech?

Když jsem shlédl nejnovější díl Vetřelců dávnověku o Antarktidě, začal jsem si dávat dohromady, kdo vlastně všechno v dávných dobách věděl o všech pozemských kontinentech. Že by to skutečně nebyly jen novověké objevy?

13.1.2019 v 6:26 | Karma článku: 27.49 | Přečteno: 1365 |
Počet článků 126 Celková karma 39.91 Průměrná čtenost 2393

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za generalistu neboli obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies", především v oblasti virtuální reality, rozšířené a smíšené reality. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR (lidé s IQ nad 148 (US norma)). IQ 196 testem Raven matrix II (certifikát Mensy ČR). Více informací zde.
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy, prosím jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit (i) autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) Autorovi jde o myšlenky a osobní pošťuchování považuje za ztrátu času.

Najdete na iDNES.cz