Proč si Einstein myslel, že "je Země placatá"?

6. 01. 2019 11:01:49
Pokud si dnes někdo myslí, že je Země placatá, bývá právem považován za totálního ignoranta. Jenže takovým ignorantem je každý z nás v mnoha směrech, aniž to tuší, i když už nejde o tvar Země.

Ono to ale opravdu přesvědčivě vypadá, že je Země plochá, posuzujeme-li to z hlediska každodenní zkušenosti. Můžeme jít pěšky či jet autem například z Francie přes celou Asii až na Čukotku, a stále nám nic nebude naznačovat, že se nepohybujeme po ploché rovině. Tedy na této "rovině" jsou sice hory a údolí, ale nic nenaznačuje z tohoto omezeného pohledu, že je Země kulatá. Názor, že je Zem plochá, je tedy přirozený a z něho celkem pochopitelně plyne představa konce světa.

Možná když byl člověk námořníkem, mohl mít člověk problém s tím, že lodě v dáli mizí za horizontem, ale kdo by si všímal takové nepodstatné podivnosti, že. Většina lidí to ignorovala. Že je Země placatá, je dobré zjednodušení pro běžný život a upřímně řečeno, každá naše věta či teorie je zjednodušení, tak co. Proč se nespolehnout na mnohokráte opakovanou zkušenost, že Zem je plochá, ne? Teprve uvažování v celoplanetárním měřítku nebo třeba pohled z vesmíru nám ujasní, že je Zem "kulatá". Musíme ale přitom opustit přirozený lidský svět a s tím také opustit jistá myšlenková omezení.

Stejně tak tisíciletá zkušenost lidstva svědčila o tom, že jsou kontinenty pevné. Ony sice nejsou, ale pohybují se tak pomaličku, že to z hlediska délky lidského života není vůbec patrné. Stejně jako se zemský povrch z hlediska velikosti člověka zakřivuje tak nepatrně, že to nejde postřehnout. Podobně se to má v hvězdnou oblohou. Tisíce let přesných měření nenaznačují ani v nejmenším, že se vesmír hýbe, mění, pomineme-li planety, komety a pár asteroidů či meteoritů. Prostě, vesmír se nehýbe a tím také nerozpíná, alespoň to tak vypadá.

A do této pasti se chytil i největší génius, Albert Einstein v roce 1917, když mu sice rovnice jeho obecné teorie relativity ukazovaly, že se vesmír musí buď rozpínat nebo smršťovat, ale přece u něj zvítězila zakořeněná představa statického vesmíru. Byl tedy Einstein hlupák? Nikoliv. Jen to ukazuje, že se lidské uvažování, a to uvažování i těch největších géniů, opírá o skryté předpoklady, které si nikdo ani neuvědomuje. Tyto skryté předpoklady jsou součástí tzv. paradigmatu myšlení, jakési základní kostry stylu uvažování, kterou nemá smysl po staletí či tisíciletí zpochybňovat. Tato kostra uvažování totiž spolehlivě funguje po stovky někdy tisíce let.

Jako výrazný příklad takového paradigmatu si můžeme ukázat mechanické uvažování, které je hodně spojeno s Newtonovou fyzikou a je základem průmyslové revoluce, která stvořila naši současnou civilizaci. Mechanické uvažování odpovídá na každou otázkou jednoznačně ANO nebo NE, nic není mezi, žádná odpověď není relativní. Toto mechanické paradigma nahlodal poprvé významně svou teorií relativity právě Albert Einstein. Ovšem v případě rozpínání vesmíru (a tím i velkého třesku) v něm uvízl a zavedl tzv. kosmologickou konstantu, jakousi rozpínající sílu, která měla držet vesmír ve statickém stavu. Je vtipné demonstrovat sílu utkvělé představy, paradigmatu na tom, že ani zavedení této konstanty nepřineslo statické řešení Einsteinových rovnic, přesto ji tam Einstein vmáčknul.

Na této situaci je drásající, že podobným skrytých myšlenkových předpokladů, jako že je vesmír statický, existuje velké množství, vlastně potenciálně nekonečné množství. Zároveň o nic vůbec nevíme, takže je velmi těžké je překonávat. Nicméně právě tudy vede cesta k zásadním skokům v lidském poznání.

Jedním z takových mylných intuitivních předpokladů je, že čas je jediný a je to něco abstraktního. Že tomu tak není se můžeme dovědět v textu Kde neexistuje čas a teplota, jak to spolu souvisí a proč tomu skoro nikdo nerozumí a v navazujícím textu Potřebujeme čas? A existuje vůbec?. To ale vede k jinému pochopení speciální teorie relativity, viz Proč čas není čtvrtá dimenze a Proč neexistuje prostoročas nebo Co skutečně znamená rovnice E=mc^2.

P.S.: A Einstein si samozřejmě nikdy nemyslel, že je Zem placatá. Nicméně jeho představa statického vesmíru byla stejného naivně přirozeného druhu jako představa ploché Země.

Autor: Jan Fikáček | neděle 6.1.2019 11:01 | karma článku: 41.28 | přečteno: 2765x

Další články blogera

Jan Fikáček

Padá pírko stejně rychle jako kus železa? Jak kde.

Když současně pustíme železnou kouli a pírko, dopadne koule dříve. Jeden nádherný a přímo geniálně prostý pokus odlišuje dva faktory, které tady působí. A může si jej vyzkoušet každý. Stačí mít doma dva skládací deštníky.

7.10.2019 v 9:07 | Karma článku: 33.78 | Přečteno: 1268 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč v matematice nekonečno existuje a v realitě nikoliv

Vyjde-li v nějaké fyzikální rovnici nekonečno, a​ť už jsou to nekonečně malé rozměry, nekonečné síly nebo cokoliv jiného, fyzici ví, že tam dotyčná rovnice už neplatí. V realitě nekonečno zřejmě neexistuje. Ale co v matematice?

1.10.2019 v 9:08 | Karma článku: 40.50 | Přečteno: 2160 | Diskuse

Jan Fikáček

Kam směřuje(me) čas?

Chceme-li znázornit běh času, časovou osu, jak to uděláme? Většina lidí nakreslí šipku zleva doprava, jiní ale znázorní běh času opačně, někteří šipkou shora dolů. Zní to dost tajemně, ale má to poměrně velmi logický důvod.

23.9.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.38 | Přečteno: 1954 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 41.78 | Přečteno: 2259 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 20.40 | Přečteno: 285 | Diskuse

Ladislav Jílek

Omyl nebo falzifikace? Olga Lepešinská

Vzpomínám si, že někdy v padesátých létech nám učitelka ve škole při hodině biologie říkala, že v Sovětském svazu se prý podařilo vyrobit živou hmotu.

13.10.2019 v 17:31 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 445 | Diskuse

Libor Čermák

Může mít prastarý symbol H archeoastronautický původ?

Zarazilo vás někdy, že v dávnověkých památkách se často objevuje symbol písmene "H"? Všiml jsem si totiž jistou souvislost s moderní kosmonautikou. Mohlo tady něco takového být už před tisíci lety?

13.10.2019 v 7:29 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 387 |

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 742 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: vítejte ve varieté

Vektorové prostory jsou pro vybudování pojmu dimenze optimálním prostředím, ale mají jednu nevýhodu. Zdaleka ne vše kolem nás je "rovné". Aby mohli matematici propašovat dimenzi do zakřivených prostranství, vymysleli si "varietu".

9.10.2019 v 9:09 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 363 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 41.28 Průměrná čtenost 2632

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz