Věřil Einstein v boha?

4. 03. 2019 9:19:34
V diskusích o existenci či neexistenci boha se často argumentuje autoritami, velmi často právě Albertem Einsteinem, protože on je symbolem inteligence, ba geniality. Ale génia je těžko zařadit do nějaké škatulky.

Tak jak to bylo vlastně s jeho vírou? Mnohokrát se k tématu boha sám vyjadřoval, ale jeho vyjádření jsou často rozmanitá až protichůdná. Obecně lze leckdy geniální lidi v jejich názorech těžko někam zařadit, neboť jsou originální a nemají tak primitivní řešení jako my ostatní. Nemají tak jednoduchá řešení, která by se jako v případě víry či boha dala shrnout do prostého ANO nebo NE. Je to přesně v duchu úsloví, že na každou složitou otázku, existuje jednoduchá odpověď,.... pochopitelně špatná. :-)

A také jako se mění názory každého člověka, neboť malé dítě nemá vlastně skoro žádné názory, měli bychom se podívat na Einsteinovy názory spíše na boha na sklonku jeho života, když už je měl "odladěné". Začneme ale s jeho přístupem ke klasickému bohu Bible, čili bohu, který se stará o (některé) lidi, k humánnímu bohu. Jaký měl názor na boha tohoto typu se dá dobře poznat z jeho dopisu z 3.ledna 1954 (Einstein zemřel 18.4.1955). V onom dopise doslova napsal: "Slovo bůh pro mne není nic víc než označení výtvoru lidské slabosti. Bible je sbírka legend, které jsou sice úctyhodné, ale přesto velice primitivní. Žádná její interpretace, byť by byla sebelepší, nemůže (podle mého názoru) tento fakt změnit."

Je tedy celkem zřejmé, že Einstein žádného osobního boha nevyznával. Stejně se ale odvolával na "vědeckého" boha, tedy boha, který stvořil svět a Albert si pak sám kladl za úkol poznat, jak to bůh udělal. Einstein velmi uznával Spinozovu filosofii a jeho vztah k bohu a taky se v tomto směru o Spinozovi opakovaně vyjádřil. Spinoza byl ale panteista, tedy ztotožnil boha s přírodou, vesmírem. V podstatě byl ale panteismus ve Spinozově době považován za ateismus, neboť hlásat otevřený ateismus by byla společenská sebevražda. Spinoza byl tedy svého druhu ateista.

Určitě měl Einstein "kosmický náboženský pocit", který osobně považoval za nejvyšší stupeň náboženství. Byl to jak emoční tak racionální postoj, obdivující fakt, že vesmír je pro lidi vůbec pochopitelný. Sám pro sebe byl tedy věřící, i když jeho víra nebyla příliš orientována na člověka, morálku, lidskost apod. Když se podíváme na dějiny bohů v historii, zcela jasně vidíme, že lidé své bohy stále více a více "odlišťují". Pojetí boha se vyvíjí z jeho dětské, humano-centristické podoby, kdy si lidé dělají z boha svého služebníka až po zcela odosobněnou podobu. To je dnes završováno v Evropě vlnou ateismus.

Osobně si nemyslím, jako Einstein, že tento svět nebo vesmír stvořil bůh, neboť je to logický nesmysl, který je jasný po otázce "A kdo stvořil boha?". Jestliže věřící odpoví, že bůh tady byl pořád, dává tím jen zbraň do ruky ateistovi, který opáčí, proč by tím věčným nemohla být příroda. Bůh je podle Occamovy břitvy pak jen zbytečný, věc komplikující a nic nevysvětlující předpoklad, proto je vhodné jej odmítnout.

Nicméně v pojmu bohu je obsažena i logicky správná snaha o nalezení absolutního počátku všeho. Když jsme se dověděli, jak vznikl vesmír a že k tomu nebylo potřeba boha, ale nejspíš jen multivesmíru, vznikne hned otázka, jak vznikl multivesmír a tato otázka se může do "nekonečna" opakovat. Řešením logicky musí být nějaký absolutní princip. Nemá ale smysl pro tento absolutní princip či absolutní svět používat bůh, protože to je termín velmi mnohoznačný, jak říkal i sám Einstein, a nebylo by jasné, o jakém bohu se mluví. Navíc je to pojem právě všemi těmito výklady značně zdiskreditovaný. Proto když se požije termín bůh, bude to z historických důvodů evokovat lidskou sebestřednost, to, jak absolutní princip lidé zneužili pro sebe.

Při vší úctě k Einsteinovi je potřeba poznamenat, že to byl přece jen spíše fyzik a zas tolik se nezabýval filosofií (i když daleko více než většina fyziků) a proto je jeho názor na boha přece jen poněkud amatérský. Jdeme-li na věc čistě logikou, je jasné, že absolutní svět nemůže mít žádnou nám známou vlastnost, protože by byl logicky nemožný, sporný. Nejznámějším logickým sporem je, že bůh (jako předpokládaný absolutní princip) nemůže být absolutní, neboť nemůže být všemohoucí. Nemůže totiž udělat tak velký kámen, aby ho sám nezvedl. Takových neřešitelných rozporů vytvoří požadavek absolutnosti kterékoliv (relativní) nám známé vlastnosti dost. Jediné čisté řešení tedy je, že absolutní princip nemá žádnou vlastnost, kterou my známe a kdy poznáme. Z toho zcela jasně plyne, že cokoliv, co kdy poznáme, nemůže být absolutní (viz relativnost v podobě falsifikovatelnosti podle Poppera, jako podmínka vědeckosti). Tedy onen absolutní princip je pro nás absolutně nepoznatelný. Nemůžeme o něm říci vůbec nic. A jestliže je pak o jeho skutcích napsána celá kniha, Bible, je jasné, že je to jen "rouhání", braní božího jména nadarmo.

"Bůh" je podle logiky uvedené výše tak zbaven nejen všech lidských záležitostí, ale čehokoliv v našem vesmíru či multivesmíru, všeho, co kdy poznáme. Připomíná to poněkud negativní teologii, která také hlásá logicky správnou premisu nepoznatelnosti boha, aby pak z této logické kvality spadla do dětských poloh sdělením, že boha je možné poznat emocemi, tedy prostředky tak primitivními, které mají i nižší zvířata.

Našim nejkvalitnějším "smyslem" poznání, rozumem, uchopený absolutní princip je tedy nepoznatelný a cokoliv se o něm řekne (nebo cítí), je proto nesmysl a jeho úplné popření. Lze jej tedy vymezovat pouze negativně a prohlásit, že není a nikdy nebude v našem světě, dokonce v tomto smyslu ani neexistuje (neboť každá existence je jen existence pro nás ve smyslu Kantově). Lze proto jen popisovat náš svět jako ve všem relativní a konečný (nekonečno je také absolutní a tedy nesmyslná vlastnost).

A komu by se zdálo, že sdělení, že vše je relativní a konečné je absolutní, čímž odporuje samo sobě, tak samozřejmě není. Platí totiž vždy jen pro námi poznanou oblast (ať už je to vesmír, multivesmír či dál), tedy pro konečnou oblast, která je z absolutního světa přesně 0% z něj. Všeobecná relativnost a nekonečnost jsou tedy sdělení jen relativně absolutní, neboli relativní.

P.S.: A kdyby vás zajímal další rozvoj úvah uvedených v závěru, můžete se podívat na Důkaz neexistence boha nebo na blog Nekonečno jako mechanický bůh. A nebo také text Stvořil vesmír pro nás bůh?

Autor: Jan Fikáček | pondělí 4.3.2019 9:19 | karma článku: 44.15 | přečteno: 2927x

Další články blogera

Jan Fikáček

Padá pírko stejně rychle jako kus železa? Jak kde.

Když současně pustíme železnou kouli a pírko, dopadne koule dříve. Jeden nádherný a přímo geniálně prostý pokus odlišuje dva faktory, které tady působí. A může si jej vyzkoušet každý. Stačí mít doma dva skládací deštníky.

7.10.2019 v 9:07 | Karma článku: 33.85 | Přečteno: 1271 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč v matematice nekonečno existuje a v realitě nikoliv

Vyjde-li v nějaké fyzikální rovnici nekonečno, a​ť už jsou to nekonečně malé rozměry, nekonečné síly nebo cokoliv jiného, fyzici ví, že tam dotyčná rovnice už neplatí. V realitě nekonečno zřejmě neexistuje. Ale co v matematice?

1.10.2019 v 9:08 | Karma článku: 40.52 | Přečteno: 2161 | Diskuse

Jan Fikáček

Kam směřuje(me) čas?

Chceme-li znázornit běh času, časovou osu, jak to uděláme? Většina lidí nakreslí šipku zleva doprava, jiní ale znázorní běh času opačně, někteří šipkou shora dolů. Zní to dost tajemně, ale má to poměrně velmi logický důvod.

23.9.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.40 | Přečteno: 1955 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 41.78 | Přečteno: 2259 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 20.40 | Přečteno: 292 | Diskuse

Ladislav Jílek

Omyl nebo falzifikace? Olga Lepešinská

Vzpomínám si, že někdy v padesátých létech nám učitelka ve škole při hodině biologie říkala, že v Sovětském svazu se prý podařilo vyrobit živou hmotu.

13.10.2019 v 17:31 | Karma článku: 19.09 | Přečteno: 451 | Diskuse

Libor Čermák

Může mít prastarý symbol H archeoastronautický původ?

Zarazilo vás někdy, že v dávnověkých památkách se často objevuje symbol písmene "H"? Všiml jsem si totiž jistou souvislost s moderní kosmonautikou. Mohlo tady něco takového být už před tisíci lety?

13.10.2019 v 7:29 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 389 |

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 744 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: vítejte ve varieté

Vektorové prostory jsou pro vybudování pojmu dimenze optimálním prostředím, ale mají jednu nevýhodu. Zdaleka ne vše kolem nás je "rovné". Aby mohli matematici propašovat dimenzi do zakřivených prostranství, vymysleli si "varietu".

9.10.2019 v 9:09 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 364 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 41.28 Průměrná čtenost 2632

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz