Existuje vůbec skutečnost? Jak to vidí Immanuel Kant a robotický vysavač.

3. 06. 2019 9:08:23
Kdysi jsem četl v jednom časopise seriál o tom, jak vypadá svět z pohledu jezevčíka. Je to zvláštní pohled. Dnes bych chtěl vyložit jednu z nejtěžších filosofických otázek z podobného pohled, z pohledu robotického vysavače. :-)

Do zvláštnosti jezevčího světa se vcítíte snadno, když si uvědomíte, že jezevčík je malý a kouká na nás od země. Vysoký schod může být pro jezevčíka nepřekonatelnou překážkou. Robotický vysavač je ale na tom ještě hůř, protože nepřekoná překážku ani jen pár centimetrů vysokou. Robotický vysavač, na rozdíl od jezevčíka navíc nemá oči a neumí si tak vytvořit představu okolního světa v podrobnostech a barvách jako my nebo jezevčík. Filosof by řekl, že takový vysavač nevidí přirozenou (lidskou) realitu. A to, jak vidí svět robotický vysavač můžete zjistit z obrázku níže:

Pokročilé typy takových vysavačů si totiž umí vytvořit mapu místností, ve kterých se pohybují, a tuto mapu umí poslat třeba do mobilu. Taková mapa obsahuje všechny informace, které vysavač o okolí má. Nevidí nejen barvy nebo podrobnosti, jak již řečeno výše, ale nevidí i cokoliv, co je ve výšce zhruba od 20 cm nahoru. Stůl tak pro něj není deska se čtyřmi nohami, ale jen čtyři malé pevné objekty, a to je jeho skutečná podoba stolu. (Řekneme-li, že je to skutečnost pro něj, je to vlastně kantovské pojetí věci pro nás). Takový vysavač také vlastně vnímá pouze dvojrozměrně, v úrovni podlahy. Nevidí ani pohyblivé objekty, třeba kočku, která kolem něj běhá nebo se na něm vozí.

Rozhodně neřekneme, že vysavač vidí skutečnost, ale že jen vnímá hrubou podobu skutečnosti, mapu. A teď malé překvapení. To, co vidíme na obrázku, je ale opravdu skutečnost robotického vysavače. Mnozí začnou určitě protestovat proti tomuto tvrzení, neboť dobře vědí, že skutečnost je přece to, co vidíme my lidé, ne? Jenže my také nevidíme zdaleka úplně všechno. Copak my vidíme atomová jádra a v nich nukleony či kvarky? Nevidíme ani to, že svět je ve skutečnosti čtyřrozměrný a že náš normální trojrozměrný svět je pouze svět "stínů" skutečných 4D objektů, jak jsme vyložili v blogu Není náhodou náš reálný vesmír abstrakce. Prostě nevidíme to, co by mnozí vědci označili jako pravou skutečnost.

Už tedy máme nejméně dvě skutečnosti: naši skutečnost přirozeného světa, jak ji vidíme každý den, a vědeckou skutečnost, která se skrývá někde na úrovni elementárních částic. Která z nich je ta pravá? Překvapivě žádná, neboť i současná představa vědecké skutečnosti, dejme tomu právě na úrovni kvarků a elektronů v atomech. Ale to není žádná konečná realita. Vždyť fyzika už skoro 100 let hledá hlubší a obecnější skutečnost, tedy teorii "všeho", což bude zřejmě nějaká podoba kvantové gravitace (kde mají největší šanci dvě hypotézy: kvantová smyčková gravitace a superstrunová teorie).

Není totiž nejmenší důvod předpokládat, že za touto úrovni kvarků není další, hlubší úroveň. To ostatně jasně ilustrují vědecké představy 19. století o skutečnosti. Ty se velmi podobaly našemu přirozenému světu. Vědci měli třeba vlny v kapalinách a plynech, pevná tělesa a světlo, a Boltzmana, který mluvil o atomech, měli většinou za blázna. Tato přirozená vědecká skutečnost 19. století, kterou i mnoho vědců mělo v té době za konečnou pravou realitu, je ale už dávnou minulostí. Věda dnes vidí svět úplně jinak. A jen poznamenejme, jak je naivní představa, že se dnešní věda blíží poznání "pravé" skutečnosti, neboť z logiky plyne, že takových hlubších úrovní je potenciálně "nekonečně" mnoho.

Z těchto úvah plyne poučení, že každá skutečnost je jen dočasný obraz světa, závislý na našich znalostech a metodách pozorování, že žádná skutečnost není finální, či pravá, že každá skutečnost je jen zjednodušený odraz okolního světa. Každá skutečnost je tedy relativní (viz třeba blog Skutečnost jako pevný model lodi v "láhvi" našeho vědomí nebo Skutečnost jako přirozená virtuální realita), závislá na znalostech a pozorovacích přístrojích pozorovatelů (třeba rentgen). Pro fyzika pracujícího v CERNu vypadá skutečnost velmi odlišně od skutečnosti zahradníka. Obě to jsou ale skutečnosti.

Pak je jasné, že to, co je pro nás jen mapa, kterou nakreslil robotický vysavač (viz obrázek), je pro daný vysavač skutečnost, neboť jsou to všechny informace, které on o okolním světě má. Skutečnost je zřejmě tedy ten nejúplnější obraz okolního světa, který daný "pozorovatel" má.

Věnováno Borisi Cvekovi.

Autor: Jan Fikáček | pondělí 3.6.2019 9:08 | karma článku: 43.03 | přečteno: 2472x

Další články blogera

Jan Fikáček

Padá pírko stejně rychle jako kus železa? Jak kde.

Když současně pustíme železnou kouli a pírko, dopadne koule dříve. Jeden nádherný a přímo geniálně prostý pokus odlišuje dva faktory, které tady působí. A může si jej vyzkoušet každý. Stačí mít doma dva skládací deštníky.

7.10.2019 v 9:07 | Karma článku: 33.85 | Přečteno: 1277 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč v matematice nekonečno existuje a v realitě nikoliv

Vyjde-li v nějaké fyzikální rovnici nekonečno, a​ť už jsou to nekonečně malé rozměry, nekonečné síly nebo cokoliv jiného, fyzici ví, že tam dotyčná rovnice už neplatí. V realitě nekonečno zřejmě neexistuje. Ale co v matematice?

1.10.2019 v 9:08 | Karma článku: 40.52 | Přečteno: 2161 | Diskuse

Jan Fikáček

Kam směřuje(me) čas?

Chceme-li znázornit běh času, časovou osu, jak to uděláme? Většina lidí nakreslí šipku zleva doprava, jiní ale znázorní běh času opačně, někteří šipkou shora dolů. Zní to dost tajemně, ale má to poměrně velmi logický důvod.

23.9.2019 v 9:03 | Karma článku: 40.40 | Přečteno: 1955 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 41.78 | Přečteno: 2259 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Mýty kolem jaderné energetiky - problémy s jódem

V dalším díle seriálu “mýtů” se budu zabývat jódovými tabletami. Podle aktivistů jich není dost nebo nejsou uloženy tam, kde by být měly. Je to zbytečná panika? A jsou takové tablety vůbec potřeba? (délka blogu 5 min.)

14.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 20.60 | Přečteno: 293 | Diskuse

Ladislav Jílek

Omyl nebo falzifikace? Olga Lepešinská

Vzpomínám si, že někdy v padesátých létech nám učitelka ve škole při hodině biologie říkala, že v Sovětském svazu se prý podařilo vyrobit živou hmotu.

13.10.2019 v 17:31 | Karma článku: 19.29 | Přečteno: 451 | Diskuse

Libor Čermák

Může mít prastarý symbol H archeoastronautický původ?

Zarazilo vás někdy, že v dávnověkých památkách se často objevuje symbol písmene "H"? Všiml jsem si totiž jistou souvislost s moderní kosmonautikou. Mohlo tady něco takového být už před tisíci lety?

13.10.2019 v 7:29 | Karma článku: 15.39 | Přečteno: 391 |

Dana Tenzler

Zdá se nám to, nebo vane vítr opravdu nejčastěji ze západu?

Proč se vyplatí chránit jednu stěnu domu před deštěm víc, než ty ostatní? Na vině je... jako tak často... fyzika. (délka blogu 5 min.)

10.10.2019 v 8:00 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 744 | Diskuse

Jan Řeháček

Matykání: vítejte ve varieté

Vektorové prostory jsou pro vybudování pojmu dimenze optimálním prostředím, ale mají jednu nevýhodu. Zdaleka ne vše kolem nás je "rovné". Aby mohli matematici propašovat dimenzi do zakřivených prostranství, vymysleli si "varietu".

9.10.2019 v 9:09 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 364 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 41.28 Průměrná čtenost 2632

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz