Pátek 6. prosince 2019, svátek má Mikuláš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 6. prosince 2019 Mikuláš

Proč s námi mimozemšťané nemluví

29. 10. 2019 8:40:26
V naší galaxii je několik set miliard hvězd, u nichž jsou většinou planety, a takových galaxií jsou ve vesmíru stovky miliard. Proto se dá prakticky s jistotou říci, že mimozemšťané existují. Proč pak ale s námi nemluví?
V minulém blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je jsme si vysvětlili, že mimozemšťané v našem vesmíru existovat opravdu musí. Dnes se pokusíme najít odpověď na tzv. Fermiho paradox, tedy problém, že i když vesmířané existují, nebaví se s námi. Abychom to pochopili, stačí si v prvním kroku uvědomit, že prozatím nemáme vhodnou technologii pro komunikaci s mimozemšťany. Neumíme komunikovat rychleji než světlem. Elektromagnetické záření, jehož je světlo jen určitým druhem, jen určitou frekvencí, by zpráva jen k nejbližší hvězdě letěla 4 roky. Odpověď by se vrátila za další 4 roky, takže bychom odpověď dostali za 8 let. To není moc na pokec. A to jsou vzdálené galaxie milióny či některé dokonce miliardy let vzdálené. Takhle se tedy domlouvat není možné.

Tohle bylo zatím poněkud banální. Otázka je, jestli je možné komunikovat daleko rychleji než světlem. V kvantové mechanice existuje tzv. kvantové provázanost, která kauzálně spojí dvě provázané částice na velké vzdálenosti okamžitě. Zatím je to vyzkoušeno na vzdálenost asi tisíce kilometrů, ale i to je působivé. Je-li možné kvantovou provázaností komunikovat mnohem rychleji než elektromagnetickým zářením, můžete zjistit v blogu Jak ihned navázat kontakt s mimozemšťany - praktický návod.

I kdyby komunikace kvantovou provázaností možná nebyla, jak tvrdí současný fyzikální mainstream, nebo by i ona byla moc pomalá (nevěřil bych v její nekonečnou rychlost, zatím je měřením potvrzeno jen, že je nejméně 10 000 krát rychlejší než světlo), je velmi pravděpodobné, že bude nalezena daleko rychlejší komunikace. Pokud tedy vyspělejší civilizace mají rychlejší komunikační technologie, nejsme zase schopni jejich signál přijímat. Naši mobilní komunikaci přece také neumí přijímat domorodci třeba v Amazonii. Místní zvířata, abychom naznačili, jak daleko před námi mohou některé civilizace být, už vůbec ne. A velmi vyspělé civilizace nemají zájem tyto své signály překládat do nám známé technologie signálů. Mají asi stejnou motivaci jako my přeložit naše mobilní volání či TV signál do chemické řeči mravenců. Je tedy možné, že kolem nás proudí komunikace mimozemšťanů, ale my ji prostě jen neregistrujeme. A i kdybychom ji registrovali, nerozuměli bychom jí, ba ani bychom si jí nemuseli všimnout.

Otázkou taky je, jestli nejsme zrovna v nějakém zastrčeném místě galaxie (a my jsme opravdu v jednom jejím rameni, ne nikde v centru). Pak by si nás nějaké vyspělá civilizace nemusela ani všimnout. My přece také neznáme všechna mraveniště na světě.

A další myšlenkou může být extrapolace, tedy odhad vývoje naší vlastní civilizace. Když jsme ještě neměli sílu měnit svět, stěhovali jsme se alespoň do příhodnějších oblastí. To mohou dělat i velmi vyspělé civilizace. Jestli ovládají nadsvětelnou komunikaci, očividně už objevili vícerozměrný vesmír, neboť nadsvětelná, tedy tachyonová komunikace opouští náš prostoročas. Mohli se tak přestěhovat do multivesmíru, či do jiných vesmírů, a odtud si budeme s nimi povídat mnohem hůře. Anebo jako si my dnes vytváříme umělá ideální prostředí, své byty a města, tak si mohly vyspělí ET postavit vlastní vesmíry a vlastní "planety" v nich.

Když si totiž jen uvědomíme rozdíly v naší civilizaci v roce 1800 a dnes, jaké asi budou rozdíly mezi námi a jen o 1000 let vyspělejší civilizací. A to civilizace mohou být vyspělejší o milióny a také miliardy let. Vůbec netušíme, kde bychom mohli takové civilizace hledat, podobně jako si jeskynní člověk nedovedl představit, že může být člověk třeba na Měsíci.

A posledním argumentem, na který mě v diskusi pod tímto blogem upozornil Jiří Strádal, je průměrná doba života civilizací. Z evoluce víme, že téměř 100% živočišných druhů nepřežilo, ať už díky katastrofám, či prudkým změnám prostředí, nebo pomalu evolucí. Je tedy nutné předpokládat, že i civilizace jsou smrtelné (konečné v čase jako vše). Prostě se s obrovskou většinou civilizací můžeme jen časově minout. Civilizace se mohou zničit samy, podobně jako nám stále hrozí sebezničení atomovou válkou. Nebo mohou zaniknout vnější katastrofou. Kdyby dopadl na naši Zemi asteroid, podobný tomu, který vyhubil dinosaury, nemáme technologie, které by mohly takovému dopadu zabránit.

Autor: Jan Fikáček | úterý 29.10.2019 8:40 | karma článku: 44.76 | přečteno: 3139x

Další články blogera

Jan Fikáček

Jaký bude postup Evropské komise v kauze Babiš po zaslání finální auditní zprávy

"Maličko" pracuju v auditech, tak bych chtěl poskytnout pár faktických informací, jak budou věci probíhat po finální zprávě auditu "proti" Babišovi, která byla Česku doručena, zatím v angličtině. Existuje na to standardní postup.

3.12.2019 v 9:06 | Karma článku: 44.39 | Přečteno: 6520 | Diskuse

Jan Fikáček

Je to, že se dotýkáme okolních předmětů, jen zdání?

Co to je za šílenost, řeknete si. Přece, když se dotýkáme třeba boty, dostane se vaše ruka do takové polohy, že mezi ní a botou není na určitých místech žádný prostor. To je dotek. Jenže na atomové úrovni je to trochu problém.

26.11.2019 v 8:43 | Karma článku: 39.45 | Přečteno: 2049 | Diskuse

Jan Fikáček

Jak porazit Babiše a Zemana

Včerejší demonstrace na Letné a vysoké preference "politického hnutí" ANO ukazují, jak silně je naše společnost rozdělená. Někteří nadšeně volí Babiše a Zemana, jiní jim nemohou přijít na jméno. Kde je příčina? Kde je řešení?

17.11.2019 v 18:57 | Karma článku: 39.62 | Přečteno: 2135 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 43.32 | Přečteno: 2458 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

S fyzikou a chemií v kuchyni - čarování s lineckým těstem

V minulém blogu jsem zmínila, že do něj nepatří vajíčko. Proč ho ale přesto nacházíme v tolika receptech? A proč se musí těsto nechat odpočívat? Dva triky na pohodlnější zpracování. (délka blogu 5 min.)

5.12.2019 v 8:00 | Karma článku: 21.00 | Přečteno: 620 | Diskuse

Dana Tenzler

S fyzikou a chemií v kuchyni - linecké těsto na cukroví

Proč vlastně netvrdne linecké těsto, jak funguje - a proč se do něj nemají dávat vajíčka? (délka blogu 5 min.)

2.12.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.06 | Přečteno: 655 | Diskuse

Jan Veselý

Na padající hvězdy s rádiem a vánoční zatmění

aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2019. Na druhý svátek vánoční si můžeme užít prstencové zatmění Slunce v Malajsii či Indonésii. Doma uvidíme několik setkání planet s Měsícem a v rádiu možná uslyšíme slzy Blíženců.

30.11.2019 v 16:30 | Karma článku: 8.90 | Přečteno: 154 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Hysterie kolem CO2...?

V poslední době slyšíme kritiku kolem změny klimatu od vědců, kteří nemají patřičné vzdělání. Stačí v článcích uvést, že se k tématu vyjadřuje skepticky nějaký vědec a hned nadšeně tomu mnoho lidí věří.

29.11.2019 v 9:40 | Karma článku: 9.24 | Přečteno: 753 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika a chemie kynutého těsta

Kynuté těsto je oblíbené nejen o vánocích. Co v něm probíhá při kynutí a jaké ingredience má obsahovat “správná” varianta? (délka blogu 10 min.)

28.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 20.22 | Přečteno: 437 | Diskuse
Počet článků 163 Celková karma 42.17 Průměrná čtenost 2710

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz