O tom, že krásné ženy umí zrychlovat i zpomalovat čas :-)

22. 10. 2019 9:16:54
Znáte to. Máte jít s ženou na nějakou akci a po hodině jejích příprav, v okamžiku, kdy už máte vycházet, zjišťujete, že vaše dáma je tak v polovině svého oblékání a malování. (délka blogu 2 minuty)

Nemějte jí to za zlé. Jde o fyzikální jev, známý ze speciální teorie relativity (STR), zvaný dilatace času. V té je známo, že čím rychleji se těleso pohybuje, tím pomaleji na něm běží veškeré pohyby. Tady je to stejné: čím více spěcháte, tím pomaleji se vaše partnerka připravuje. :-)

O stejném efektu v lidském životě mluvil i sám Einstein. Říkal, že když stojíte bosýma nohama na rozpálené plotně, čas vám ubíhá opravdu ukrutně pomalu, když z ní nemůžete seskočit. Stejný efekt mnozí zažili při nějaké nehodě, kdy situaci vnímali jako ve zpomaleném filmu. Lidská psychika je ale složitější než STR, a tak umí i čas zrychlovat. Když děláte něco pro vás velmi zajímavého, čas plyne kolem vás velmi rychle, a takto rychle uběhne i ona činnost. Einstein, který ženy přitahoval, říkal, že s milenkou váš čas pádí velice rychle.

Ale abychom nepomlouvali fyziku, i ona má zrychlování času. To ale už musíme do obecné teorie relativity. Když bychom padali do černé díry (zkolabované hmoty, která má takovou gravitaci, že nepustí ven ani světlo), ale ještě bylo byli nad její "hranicí", nad tzv. horizontem událostí (nad hranicí, zpod níž se už světlo ven nedostane), viděli bychom, jak okolí vesmír zrychluje a zrychluje. Kdybychom procházeli už přímo horizontem, viděli bychom celý čas vesmíru najednou, jako by se nekonečně zrychlil.

Rozdíl mezi teorií relativity a víkendem s milenkou je, že zatímco v teorii relativity se zrychluje (či zpomaluje) objektivní, fyzikální čas, s tou milenkou se mění pouze naše vnímání času. U fyzikálního času běží fyzikální hodiny, které třeba držíme v ruce, stále stejně rychle, a mění se rychlosti pohybů v okolí. Zatímco u změn psychologického času, se mění tempo biologicko-psychologických hodin v naší hlavě a rychlost okolních pohybů zůstává stejná, jen se nám jeví např. pomalejší neboť zrychlily hodiny v naší hlavě, kterými je měříme. Fyzikální hodiny, které držíme v ruce se také zdánlivě zpomalí.

Je to něco takového, jako kdybychom se rozhodli, že metr už nebude dlouhý jeden metr, ale že bude měřit jen 10 cm. To bychom pak naměřili o všech objektů 10x větší rozměry. Jako by se celý svět vůči nám zvětšily 10 x. Ve skutečnosti by se ale jejich rozměry nijak nezměnily, jen by se zmenšil náš metr. Ono je to ještě složitější, ale dnešní blog v lehkém módu nebudeme více komplikovat. :-)

Jen ale ukažme, kde se v normálním životě projevuje jiný relativistický efekt, kontrakce tedy zkrácení délky. Kdysi dávno jsem pracoval s jednou nádhernou Slovenkou, o které si můžete přečíst třeba v blogu Jak sbalit nejkrásnější Slovenku. A kolem ní se opravdu zahušťoval prostor, protože koncentrace mužů kolem ní byla až neuvěřitelná. Čas kolem ní se velmi zrychloval, protože když měla za den jen 10 telefonátů od různých mužů, byla to výjimka. S ní jsem zažil opravdu dost zajímavých zážitků. Jestli vás to zajímá, zkuste blog Zastrč ten svůj růžový nesmysl!.

Autor: Jan Fikáček | úterý 22.10.2019 9:16 | karma článku: 37.95 | přečteno: 1760x

Další články blogera

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 34.05 | Přečteno: 1435 | Diskuse

Jan Fikáček

Existuje éter, přestože ho Einstein odmítl?

Některé věci jsou ve fyzice tak klasicky jasné. Nebo ne? Einstein si odmítnutím existence éteru uvolnil cestu ke speciální teorii relativity. Pro Aristotela byl éter prostor za Měsícem. Pružný, nezničitelný, nevažitelný.

5.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 38.91 | Přečteno: 1743 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč s námi mimozemšťané nemluví

V naší galaxii je několik set miliard hvězd, u nichž jsou většinou planety, a takových galaxií jsou ve vesmíru stovky miliard. Proto se dá prakticky s jistotou říci, že mimozemšťané existují. Proč pak ale s námi nemluví?

29.10.2019 v 8:40 | Karma článku: 43.49 | Přečteno: 2827 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Aleš Zelinka

Síra dočasně nedostupná, aneb Jak si ekzém přivodil astma.

Proč chronické nemoci nechodí samy a jak změny v metabolismu tvorby sulfátů mohou způsobit řadu zdravotních obtíží.

14.11.2019 v 7:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jan Mestan

Průlet Zemí

Hypocentra zemětřesení nejsou rozmístěna náhodně - soustředí se do míst hlubokých zemských ruptur a také místy lemují kontinentální bloky - kry, na kterých žijeme. Expandující kulové těleso, jehož rigidní povrch je protkán...

13.11.2019 v 15:34 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 189 | Diskuse

Jan Mestan

Barrandien: Stovky milionů let cest po ploché Zemi nebo jen bezvýznamné sedimentární...

...vrstvy na kdysi dávno zoceleném tvrdém magmatickém základu Čech? Je Barrandova skála útvarem mladým a nebo extrémně starým?

12.11.2019 v 15:29 | Karma článku: 11.61 | Přečteno: 319 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy II - kvantové paralelní vesmíry s kopiemi nás samých

Existence jiných vesmírů je prakticky jistá, jak jsem se mohli přesvědčit v blogu Proč musí existovat život v jiných vesmírech a jaký je. Ale co proslavené vesmíry s kopiemi nás samých? Takové existují nebo je to jen pohádka?

12.11.2019 v 8:16 | Karma článku: 34.05 | Přečteno: 1435 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.57 | Přečteno: 231 | Diskuse
Počet článků 160 Celková karma 40.60 Průměrná čtenost 2660

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Najdete na iDNES.cz