Středa 8. dubna 2020, svátek má Ema
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 8. dubna 2020 Ema

Je kvantová psychologie (pa)věda? Je neurčitost při hodu mincí kvantová?

2. 02. 2020 18:20:13
Byl jsem pozván na jednu lékařskou konferenci, abych se pokusil dát argumenty pro či proti kvantové psychologii a kvantové medicíně. Začal jsem proto číst články na toto téma a občas tu budu informovat o svých poznatcích.

Kvantová mechanika, která je základem prakticky veškeré naší elektroniky (a podle odhadů tvoří třetinu světové ekonomiky), a navíc možná ještě teprve ukáže svou pravou sílu. Teprve nedávno totiž kvantový počítač dosáhl kvantové superiority, tedy poprvé byl kvantový počítač rychlejší než nejrychlejší obvyklý superpočítač. A to zatím jen v jedné velmi specializované úloze. Dále je tu i jakási možnost, že bude v budoucnu možné komunikovat a pozorovat kvantovou provázaností, tedy podstatně rychleji než světlem (v Číně naměřili, že její rychlost je nejméně 10 000 x větší než rychlost světla). To by otevřelo netušené možnosti, jako třeba pozorování vesmíru v jiném čase, neboť dnes pozorujeme vesmír vlastně v minulosti, neboť světlo nějakou dobu k nám letí. Další možnost využití kvantové provázanosti je vyložena v blogu Praktický návod kterak okamžitě navázat kontakt s mimozemšťany.

Ve srovnání s kvantovou psychologií či fyziologií to vypadá, že "fyzikální" kvantová mechanika má podstatně větší fantazii a potenciálně daleko větší praktickou sílu. Jiné kvantové (nebo "kvantové"?) obory se jen začínají snažit vysvětlit, co už funguje, ať už je to třeba orientace ptáčků červenek nebo extrémně vysoká efektivita fotosyntézy (viz článek Je život kvantový jev? Nové odvětví biologie klade provokativní otázky).

Skutečnost, neživý vesmír, má navíc daleko větší fantazii než lidé, neboť právě on "vymyslel" černé díry, pulsary, nebo i samotné hvězdy, což jsou jakési (pod velkým tlakem) pomalu vybuchující vodíkové bomby. Vymyslí věci, které člověka nenapadnou ani ve snu, neboť lidská fantazie z velké většiny jen kombinuje to, co existuje v realitě, jak už kdysi upozornil René Descartes. Z malé fantazie nefyzikálních kvantových oborů by se dalo usoudit, že tyto mohou být jen lidským zbožným přáním a ne popisem skutečnosti. Na druhé straně stav těchto směrů může být pouze zatím nerozvinutý, protože jsou ještě v plenkách, a třeba mají před sebou velkou budoucnost, i když to dnes tak nevypadá.

Pulsar je vlastně neuvěřitelně hustá neutronová hvězda, která se může otočit i mnohokrát za vteřinu, a v tomto rytmu do vesmíru vysílá záření. Něco takového lidská fantazie nebyla schopna vymyslet, museli jsem to objevit ve vesmíru.
Pulsar je vlastně neuvěřitelně hustá neutronová hvězda, která se může otočit i mnohokrát za vteřinu, a v tomto rytmu do vesmíru vysílá záření. Něco takového lidská fantazie nebyla schopna vymyslet, museli jsem to objevit ve vesmíru. (Wiki free picture)

Abychom ale nedělali povrchní závěry, pusťme se do rozboru konkrétních příkladů, kde se má objevovat kvantové chování. Zastavme se u kvantové psychologie, konkrétně třeba u článku What is quantum cognition? Physics theory could predict human behavior. Ten popisuje, jak se dá kvantové chování najít v psychologických jevech a jak tyto procesy pomocí kvantové teorie vysvětlit. Prozkoumáme, je-li tomu skutečně tak.

Ústředním příkladem zmíněného článku je rozhodování za neurčitosti. Konkrétně jde o hod mincí. Hra je následující: Když padne hlava, hráč vyhraje 200 dolarů. Když padne orel hráč prohraje 100 dolarů. Hody jsou dva, ale hráč může rozhodnout, jestli se uskuteční jen první hod nebo oba dva. Podle převládající teorie "učení posilováním" (reinforcement learning), se lidé snaží maximalizovat (emoční a jiné) "zisky" a minimalizovat "ztráty". V této jednoduché situaci má smysl hrát co nejvíce krát, protože pravděpodobnost, že padne hlava nebo orel je stejná, tedy dlouhodobě je tato hra jistý zisk, a to dokonce tím větší, čím více hodů se provede. Proto se lidé z velké většiny rozhodují po prvním hodu uskutečnit i ten druhý, ať už v prvním vyhrají či ne. Když v prvním hodu vyhráli 200 dolarů, doufají v druhém v další výhru. Ale i kdyby v druhém hodu prohráli, stále jim zůstane 100 dolarů. Jestliže v prvním hodu prohráli, chtějí ztrátu vyrovnat, a tak se opět pro druhý hod rozhodnou. Pokus je úmyslně udělán tak, aby výhodná strategie byla zcela jasná, a aby bylo patrné, která strategie je rozumná.

Zajímavá změna v rozhodování ale vznikne, když první hod proběhne, nicméně hráč se nedozví jeho výsledek. Pak se překvapivě většina lidí pro druhý hod nerozhodne. Tedy z důvodu neurčitosti situace své rozhodování změní. V tom vidí Emmanuel Haven a Andrei Khrennikov, spoluautoři učebnice "Quantum Social Science" (Cambridge University Press, 2013) kvantové chování. Doslova píšou: "Dalo by se říci, že na "kvantové mechanice založený“ model rozhodování používá kvantovou pravděpodobnost v oblasti (lidského) poznávání".

Richard Feynman říkal, že nezáleží na tom, jak jste slavní, či jakou máte prestiž, když ale vaše představy neodpovídají skutečnosti, jsou prostě špatně. To se dá směle prohlásit zrovna o tomto názoru zmíněný vědců (nebo "vědců"?). Chtějí snad tvrdit, že když hráč nezná výsledek pokusu, že je jeho výsledek v kvantové superpozici, tedy že padla současně hlava a orel, dokud se na minci hráč nepodívá? A to přesto, že organizátor pokus už vidí, co padlo? Těžko! Mince není žádná mikročástice, která by mohla vytvořit kvantovou superpozici. A i kdyby superpozice vznikla (jako že ne), není to nejmenší důvod k jinému rozhodnutí člověka. Ke změně rozhodnutí totiž úplně stačí obvyklá nekvantová neurčitost, kvantová není vůbec potřeba, což známe ze spousty každodenních případů. Podstatná je tu neurčitost, ne její konkrétní druh. Není tu naprosto žádný vliv nějakého kvantového efektu.

Nebo snad tu někde dochází ke kvantovému provázání mezi mincí a mozkem hráče? K žádnému kvantovému efektu pochopitelně nedochází, mince není neurčitá mikročástice, není kvantový objekt. Ostatní kvantové efekty, jako třeba tunelování, či dualita vln a částic, nemá vůbec cenu zkoumat, poněvadž opět není způsob, který by vůbec na této makroúrovni (za těchto teplot) mohly vzniknout. A i kdyby se tu nějaké projevy objevily, není žádný mechanismus, kterým by ovlivnily rozhodování člověka. A v textu článku nebyl žádný konkrétní kvantový mechanismus ani naznačen.

Ano, je tu jen prostá podoba v tom, že neurčitost je jak v kvantové mechanice, tak při tomto hodu mincí. Jenže případů s neurčitostí může být nepřeberné množství i bez kvantové mechaniky. Můžeme zmínit třeba klasickou termodynamiku, kde tepelné procesy počítáme na základě průměrných vlastností atomů či molekul, a neurčitost je tu ve znalosti vlastností kteréhokoliv konkrétního atomu. Neurčitost je i u hodu kostkou, či u okamžiku pádu listu nebo kaštanu na podzim ze stromu. Když pojedeme do Číny jistě si nebudeme jisti, nakazíme-li se koronavirem nebo ne, a podobně iracionálně jako u hodu mincí výše se můžeme rozhodnout v Česku, a radši ani nevyjít z domu, i když je pravděpodobnost nákazy mizivá. A co třeba iracionální strach z létání? I když jde o nejbezpečnější druh dopravy, stále máme nejistotu, jestli letadlo nespadne. Taky tady působí neurčitost, nejistota, zda cesta bude zcela bezpečná. Obyčejná ne-kvantová neurčitost dokáže změnit rozhodování člověka. Kvantové tu není třeba.

Nebo proč se autoři nemluví třeba o genetické pravděpodobnosti místo kvantové, když je tu paralela těsnější (také se rozhodují lidé, rodiče, se znalosti pouze pravděpodobnosti přenosu jejich genetické chyby, zatímco v kvantové mechanice může být "pozorovatelem" klidně částice)? Proč se nemluví například ani o pravděpodobnosti teorie her, když principiálně stejná neurčitost je u rulety, karet nebo ruské rulety? Nebo proč se neuvažuje o paralele s výše uvedenou epidemickou pravděpodobností a neurčitosti nákazy koronavirem? Proč se tedy nemluví o epidemické či genetické psychologii? Nejvíce by bylo hovořit a psychologii her.

Je to proto, že zcela bezdůvodné zatažení kvantové mechaniky do úvah přenese na tyto úvahy pocit tajemnosti. A hned vypadají úvahy daleko zajímavěji a jsou více sledované. Obávám se ale, že alespoň v tomto případě jsme se dostali na úroveň esoteriky a spojení kvantové mechaniky a psychologie rozhodování se za neurčitosti nemá nic společného s vědou. Není ničím zdůvodněné a ničím podložené.

Samozřejmě nelze činit jen na základě zkoumání jednoho případu závěr, že psychologie, medicína či biologie nemají s kvantovou mechanikou nic společného. Všechny tyto procesy probíhají v hloubce kvantově. Třeba u chemie fotosyntézy ta spojitost vypadá slušně ověřená, ale to jsme se od kvantové úrovně mikrosvěta vlastně nevzdálili.

Ale podobně jako v minulosti pro nás skrytá elektřina funguje v mozcích a nervech zvířat, o čemž se dříve nevědělo, tak je možné, že některé procesy v živých organismech využívají například kvantovou provázanost. I takový kámen má v sobě spoustu kladně nabitých kvarků a záporně nabitých elektronů, jejichž náboje jsou vyrovnány, takže nejsou na makroúrovni patrné. Silným argumentem proti existenci kvantových efektů v psychologii, biologii či sociologii je dekoherence, tedy likvidace kvantových projevů interakcemi s částicemi okolí. Ta je u makrotěles za pokojové teploty zcela běžná. (Mimochodem právě tyto částice jsou při dekoherenci "pozorovateli", kteří ruší kvantové chování.) Nicméně třeba tzv. dvouštěrbinový experiment, kde se projevuje kvantová mechanika v podobě vlnových vlastností částic, je za pokojové teploty snadno proveditelná, a existuje na makroúrovni (jak se můžete přesvědčit v tomto článku s videem nebo zde).

Dvouštěrbinový experiment předvádí vlnou interferenci přesto, že štěrbinami posíláme částice.
Dvouštěrbinový experiment předvádí vlnou interferenci přesto, že štěrbinami posíláme částice. (Wiki free photo)

To ukazuje, že kvantové jevy se mohou třeba na naší lidské úrovni přece jen otevřeně projevovat. Chce to ale speciální podmínku, konkrétně médium musí být (pro dané částice) průhledné, tedy kvantovými částicemi musí být něco, co málo interaguje s okolním prostředím. Při tomto pokusu jsou to fotony světla či laseru. Dalo by se uvažovat třeba o kvantových projevech neutrin, pro které je i celá Země průhledná. Nicméně tato neutrina zase naše tělo či tělo nějakého živočicha neumí zachytit, a tím pádem ani zaregistrovat či využít jejich možné kvantové vlastnosti. Totiž u zmíněného dvouštěrbinového pokusu zjistí kvantové chování až pro fotony neprůhledné stínítko, na které fotony dopadají.

Vypadá to tedy u tohoto pokusu s hody mincí, že tam působí zrovna tolik kvantových efektů, jako u mého malého synáčka, který dělá bordel přestože má spát. Ale svým pozorováním toho, že se blížím, změní zásadně své chování, přesto že není Schrödingerova kočka. :-)

(P.S.: Spoluautorkou části blogu s příklady nekvantových neurčitostí a literární korektorkou byla Darja Fikáčková, za což jí patří dík.)

Autor: Jan Fikáček | neděle 2.2.2020 18:20 | karma článku: 44.69 | přečteno: 3127x

Další články blogera

Jan Fikáček

Není objektivní stůl jen chomáč pohledů? Je trojrozměrný předmět opravdu 3D?

Když se podíváme třeba na stůl, řekneme si, že je to skutečná objektivní trojrozměrná věc. A že je mimo nás. A nebudeme o tom ani trochu pochybovat. Je to ale mnohem, mnohem složitější. Ukažme si, co to vlastně taková 3D věc je.

7.4.2020 v 9:21 | Karma článku: 29.48 | Přečteno: 729 | Diskuse

Jan Fikáček

Nadsvětelná rychlost, obrácení směru čas? Jak prosté, milý Watsone.

"Povídá se", že se při nadsvětelné rychlosti obrací směr času. Dosadíme-li ji ale do vzorců speciální teorie relativity, dostaneme čas imaginární. Tachyony jsou velká záhada. Vše jde ale vysvětlit jednoduchým způsobem.

29.3.2020 v 19:47 | Karma článku: 41.02 | Přečteno: 1922 | Diskuse

Jan Fikáček

Je koronavirus neviditelný nebo jen černobílý?

Zde jsem si přečetl, že viry, včetně koronaviru, nemají barvy, protože vlnová délka viditelného světla je větší než velikost virů. Jenže barvy, tedy fotony viditelného světla, vyzařuje něco ještě menšího, atomy. Jak to tedy je?

22.3.2020 v 19:15 | Karma článku: 42.59 | Přečteno: 2159 | Diskuse

Jan Fikáček

Dělá něco EU proti koronaviru?

Možná jste zaregistrovali hlasy z Itálie, že je v tom EU nechala, co se pomoci s koronavirem týče. Situace je tam opravdu hrozná a několik evropských zemí jim pomáhá, pokud vím (ověřeně třeba Německo). Ale co EU?

17.3.2020 v 10:09 | Karma článku: 36.45 | Přečteno: 1743 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Zdenek Slanina

Česko v 1. dvacítce příjemců antikoronaviru Avigan/Favipiravir - Okamura Tomio pohnul SÚKL

Ve středu má i Japonsko vyhlásit stav nouze. Před tím ale došlo k důležitému posunu u léku Avigan/Favipiravir/Favilavir. O ten už požádalo na tři desítky zemí, a to pod vlivem pozitivních výsledků čínských testů z února a března.

7.4.2020 v 13:33 | Karma článku: 26.13 | Přečteno: 1074 |

Jan Fikáček

Není objektivní stůl jen chomáč pohledů? Je trojrozměrný předmět opravdu 3D?

Když se podíváme třeba na stůl, řekneme si, že je to skutečná objektivní trojrozměrná věc. A že je mimo nás. A nebudeme o tom ani trochu pochybovat. Je to ale mnohem, mnohem složitější. Ukažme si, co to vlastně taková 3D věc je.

7.4.2020 v 9:21 | Karma článku: 29.48 | Přečteno: 729 | Diskuse

Dana Tenzler

Blogová kniha o vesmíru - galaxie (4)

Další kapitoly z vesmírné blogové knihy - tentokrát se týkají vzniku a života galaxií. Pokud vás tyto blogy v roce 2016 minuly, můžete je pročíst dnes. (délka blogu min. 100 min.)

6.4.2020 v 8:00 | Karma článku: 8.74 | Přečteno: 183 | Diskuse

Karel Tejkal

Evoluce, stvoření a pád do hříchu

Kreacionisté mladé Země s oblibou argumentují krásou a dokonalostí živých organismů a své okouzlení považují za důkaz tvůrčích schopností stvořitele. Živé organismy však nemusí být vždy jen krásné a dokonalé. Co s tím?

5.4.2020 v 19:20 | Karma článku: 9.21 | Přečteno: 201 | Diskuse

Jan Tomášek

Cesty elektrické energie 8 (pojistky 3 + mostové jeřáby)

U jistících systémů je důležité samozřejmě důležité nejen vybrat vhodnou pojistku či jistič ale též stanovit jeho velikost...

5.4.2020 v 10:58 | Karma článku: 5.04 | Přečteno: 195 | Diskuse
Počet článků 182 Celková karma 40.36 Průměrná čtenost 2852

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a považuje se za obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Nyní PhD student filosofie teoretické fyziky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČRVíce informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v jeho skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. :-) Autor má zde uváděné základní myšlenky většinou propracované do hloubky, do blogu pro veřejnost však není vhodné uvádět příliš složité formulace. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi.

P.S.: Komentáře, které budou řešit autora, ne (jen) obsah blogu, budou bez varování smazány. :-) 

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....

Obchody zůstanou na pomlázku zavřené. Řetězce nevyužily stavu nouze

O Velikonočním pondělí zůstanou supermarkety zavřené a budou se tak držet zákona, který platí v běžných dobách. V...

Páté zvláštní poselství za 68 let vlády. Alžběta II. promluvila o koronaviru

Britská královna Alžběta II. (93) v neděli promluvila k veřejnosti. V předtočené nahrávce zdůraznila nutnost sebekázně...

Vznikne generace superšetřílků? Koronavirus možná změní návyky lidí

Pandemie COVID-19 by podle analytiků do budoucna mohla značně proměnit světovou ekonomiku. Lidé podle nich nejspíš...