Co bylo před multivesmírem, před multi-multivesmírem, před multi-multi-multivesmírem......

18. 02. 2020 9:15:11
Řešíme-li otázku, co bylo před velkým třeskem, dojdeme asi k názoru, že to byl bůh nebo multivesmír. Hned se pak ale musíme zeptat, co bylo před nimi! A mohli bychom v řadě "před" asi pokračovat do nekonečna. Opravdu mohli?

Zdá se to úplně logické. Když vyřešíme, co bylo před velkým třeskem, vyvstane "otázka před" znovu. Co stvořilo boha nebo multivesmír? Vědci by asi odpověděli, že "multi-multivesmír". Ale pak bychom se mohli ptát, co bylo před "multi-multivesmírem". A tak bychom se mohli ptát znova snad nekonečněkrát na další a další úrovně "nad-vesmírů". Zdá se, že je snadné a správné dojít až nakonec a tvrdit, že ten poslední vesmír je v nekonečnu je ten totálně primární.

Na takovou úvahu ale přesně sedí známý bonmot: "Na každou složitou otázku existuje prostá odpověď. .... Pochopitelně špatná." Proč? Stačí uvážit, že každý náš krok od jednoho nad-vesmíru k vyššímu nad-vesmíru je nenulově nejistý. Copak jsme si třeba zcela jisti existencí multivesmíru? V blogu Co bylo před velkým třeskem. Nic? jsme si dokázali, že existence multivesmíru je téměř jistá, jenže jistota třeba na 99,99% také obsahuje nepatrnou nejistotu 0,01%. To sice není nijak poprvé podstatná nejistota a poprvé ji proto můžeme zanedbat, ale při dalších krocích se tato nejistota zvyšuje. U dvou kroků, i když by byla jistota každého z nich oněch vysokých 99,99%, klesne pravděpodobnost na 99,98%. Při 4096 opakováních je pak pravděpodobnost už jen 66,39%, při 16 384 krocích pak 19,42%, a po 32 768 opakováních je pouhých 3,77%. Pochopitelně po nekonečném počtu opakování je pravděpodobnost existence konečného primárního vesmíru nulová. Je tedy jasné, že představa primárního vesmíru je s naprostou jistotou chybná.

Vraťme se ale ještě k větě o tři řádky výše: "..po nekonečném počtu opakování je pravděpodobnost existence konečného primárního vesmíru...." Toto tvrzení zní zcela logicky a správně, jeho význam je pro nás naprosto pochopitelný. Přesto obsahuje rozpor, který ji činí nesmyslnou! Hledáme totiž nějaký definitivně první vesmír, tím ale pátráme po konci nekonečna. To ale ze své definice žádný konec mít nemůže. Samotné hledání absolutně prvního vesmíru je nesmyslné. Dokonce by se dalo říci, že každé nekonečno je jen jednoduchá špatná odpověď na složitou otázku. Totiž podobnou analýzu zobecnění jednoho kroku na všechny, tedy že každý krok bude, ne-li stejný, tedy alespoň podobný, můžeme udělat pro každé nekonečno, dokonce i pro nekonečno matematické, viz Proč v matematice nekonečno existuje a v realitě nikoliv. Zobecnění na konečnou vzdálenost může být správné, zobecnění na nekonečnou vzdálenost nikdy.

Immanuel Kant ve svých antinomiích, tedy neřešitelných rozporech, má i antinomii existence nekonečna. Podle něj nelze spolehlivě říci, že nekonečno existuje. Nelze ale ani tvrdit, že je nějaký krok v řadě nad-vesmírů konečný! Vždy jde udělat další krok, nikdy ale nelze dojít až na konec nekonečna. Jenže to je vlastně popis potenciálního "nekonečna". Vždy jsme v daný moment schopni udělat jen konečný počet kroků, nicméně nikde nebude blok dalšího pokračování. Potenciální "nekonečno" není ale v každé fázi ani první krok k tzv. aktuálnímu (tedy skutečnému) nekonečnu, neboť jeho velikost činí vždy 0% opravdového nekonečna (= konečné číslo / nekonečno). Jak už v roce 1781 pochopil Immanuel Kant, jde o to, že naše logika má jen omezený dosah. Logikou nelze vyřešit některé problémy (přesto že je mnohokrát přesnější a "schopnější" než víra nebo emoce). Cokoliv se tedy pokusíme s použitím logiky prohlásit o pravém nekonečnu, je nutně špatně. A to včetně tvrzení o jeho existenci.

Tuto myšlenku najdeme i ve větách o neúplnosti Kurta Gödela, které sice formuloval jen pro aritmetiky, ale zobecnění této úvahy na jakýkoliv formální, tedy i logický systém se přímo nabízí. Gödelovy věty o neúplnosti pak prokazují, že žádný logický systém nemůže být současně bezesporný a úplný. Jen pokud je ještě neúplný, nemusíme narazit na nerozhodnutelná tvrzení v něm (třeba zda nekonečno existuje či ne), která v něm nutně jsou. A otázka existence nekonečna je takovýmto nerozhodnutelným řešením pro každý abstraktní systém (pro konečný počet logických systémů, které kdy ve své konečné existenci objevíme). Opakování nekonečného množství téhož postupu je proto logický nesmysl, což třeba Hegel vyjádřil termínem špatného nekonečna.

Zůstali jsme nakonec viset ve vzduchu bez nahmatání alespoň náznaků finálního řešení při hledání prvotního vesmíru. Konkretizujme si tedy alespoň důvod této nedosažitelnosti, abychom vše lépe pochopili. Tak jako nelze do nekonečna zobecnit řadu dalších nad-vesmírů, nelze do nekonečna indukovat jakýkoliv pojem, nejen pojem vesmíru. Všechny lidské termíny dalším rozšiřováním poznání postupně mění svůj význam, až ten původní nakonec ve velké noetické (poznávací) vzdálenosti úplně ztratí. To platí i pro celek a část. Vesmír je částí multivesmíru, ale ve velké noetické vzdálenosti část a celek ani neexistují, nemůžeme tedy ani použít k další úvaze obrat, že je něco částí něčeho jiného. A to doslova.

Nelze v této souvislosti nevzpomenout falsifikaci Karla Poppera, která tvrdí, že jakékoliv tvrzení, pojem, teorie, která chce být vědou a tedy i pravdivým poznáním, musí být zpochybnitelná. Vše má totiž omezenou platnost. Každé opravdové nekonečno je absolutní, není tedy ale falsifikovatelné, není pak vědou a nemůže být pravdou. Prostě nic jako opravdu primární vesmír není, třeba už proto, že tam noeticky daleko pojem vesmír vůbec neexistuje, stejně jako pojem existence či pojem primární. Naše představy, naše pojmy, naše logika není schopna uchopit to, co tam "existuje".

Hledání nekonečně vzdáleného primárního vesmíru mi připomíná starý vtip:
Tazatel na stranické schůzi v Rusku (dále jen T): "Četl jsem v Pravdě, že Gagarin dostal za svůj let do vesmíru od strany automobil. Je to pravda?"
Stranický funkcionář (dále F): "Je to pravda, deník Pravda nelže. Jen to nebyl Gagarin ale Makarov."
T: "A jaké auto dostal?"
​F: "Vlastně to nebylo auto, ale kolo."
T: "A kdy ho dostal?"
​F: "Vlastně ho nedostal, ale ukrad."

Takže při hledání nekonečně vzdáleného primárního vesmíru je třeba upřesnit, že nenalezneme vesmír primární, ale sekundární, že nebude nekonečně vzdálený, ba ani to nebude vesmír. :-)

Autor: Jan Fikáček | úterý 18.2.2020 9:15 | karma článku: 42.26 | přečteno: 2575x

Další články blogera

Jan Fikáček

Nahraďte svou ženu a děti umělou trpělivostí (inteligencí?)!

Tak jo, uznávám, že ženu a děti nelze umělou inteligencí nahradit ve většině případů, ale v jednom by to asi šlo, ne? :)

20.3.2024 v 9:07 | Karma článku: 21.70 | Přečteno: 617 | Diskuse

Jan Fikáček

Mašínové: Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina!

Film Bratři o skupině Mašínů dostal v sobotu cenu za nejlepší film roku na Českém lvu. Jeho tvůrce na večeru prohlásil, že to byli hrdinové. Tak se pojďme podívat na jejich činy.

11.3.2024 v 9:07 | Karma článku: 45.70 | Přečteno: 6277 | Diskuse

Jan Fikáček

Jak nás intuice vede na scestí v otázce, co je to realita

V hollywoodských filmech často nějaký hrdina, astronaut nebo detektiv, vyřeší problém intuicí. Když selže rozum a důkazy, intuice zaskočí. Jenže intuice není vždy spásné řešení, někdy tomu řešení naopak brání..

27.2.2024 v 9:07 | Karma článku: 30.38 | Přečteno: 2108 | Diskuse

Jan Fikáček

Dá se v padesáti naučit anglicky?

Mnohokrát jsem slyšel názor, že pokud se člověk nenaučí nějaký cizí jazyk do třiceti, už se ho nenaučí nikdy. A proto když jsme se přestěhovali s rodinou před tímto mým věkem do Belgie, ani jsem se nový jazyk naučit nesnažil.

13.2.2024 v 9:07 | Karma článku: 39.56 | Přečteno: 7006 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 130 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 519 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 307 Celková karma 31.96 Průměrná čtenost 3139

Vystudoval chemii (SŠ), kybernetiku, řízení, ekonomii a teorii systémů (interdisciplinární studia - VŠ), je obecně uvažujícím člověkem někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Od září 2021 Ph.D. se zaměřením na filosofii fyziky a matematiky. Pracoval jako evropský expert pro "Future Technologies", 7 let pak v jedné z nejvyšších evropských pozic v počítačové bezpečnosti. Momentálně finanční expert na evropské úrovni. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR. Je členem světové vědecké Společnosti pro filosofii času. Absolvent Oxfordského kurzu Filosofie vědy. Více informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jfikacek@gmail.com
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Někdy je to jen divoká fantazie. Na druhé straně se snaží udržovat jistou vědeckou kvalitu, takže "esoterické" komentáře nejsou vítány. P.S.: Osobně útočné a odborně velmi nekvalitní komentáře, zejména velmi dlouhé, budou mazány.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...