Neděle 24. října 2021, svátek má Nina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 24. října 2021 Nina

Proč je bůh na nebesích a peklo pod zemí a proč to není obráceně?

12. 10. 2021 9:19:14
Pochopitelně si nemyslím, že bůh je dědoušek na obláčku nebo Zeus na Olympu. Ale dlouho mi vrtalo hlavou, proč to správné a nejlepší lidé odedávna umisťovali někam vysoko. Nemohl by být bůh třeba na jiných planetách v podzemí?

Nadpis je metafora, protože otázka je ještě obecnější: Proč je to lepší pro nás vždy to vyšší, tedy nahoře a to horší je nižší, tedy dole. Proč není to lepší nižší. Ať si vezmeme křesťanskou nebo řeckou či římskou mytologii, vždy dobrotivý bůh sídlí nahoře. Mojžíš dostal desatero přikázání na hoře a Marie či Ježíš vstoupili na nebesa, která jsou opravdu nahoře. Řecký Zeus sídlil na Olympu, což je hora, a římský Jupiter byl vládcem nebes a hromů. Křesťanské peklo je v podzemí, stejně jako řecký bůh Hádes je bohem podsvětí, říše mrtvých. Tuto říši asi moc pozitivně nevnímáme, stejně jako vlastnosti Háda, když podsvětím protékala řeka zármutku, řeka nářku či řeka smrti. Římský Orkus byl též bohem podsvětí (později se pod řeckým vlivem změnil na Pluta). A kdybychom to vzali v mírné podobě, tak křesťansky je už život na Zemi (dole) utrpením a odměna, ráj čeká po smrti nahoře, na nebesích.

Toto pojetí nahoře dole se ale objevuje obecněji, nejen v náboženství. Například máme vysoké školy, které jsou kvalitnější než nižší formy vzdělání. Máme vysokou a nízkou úroveň čehokoliv. Náročný člověk má vysoké nároky, vysoký styl života bychom si všichni pro sebe přáli, rádi bychom žili na vysoké noze. Jistě mi umíte pomoci a vymyslet spoustu dalších příkladů, že to vysoké je to pravé, dobré, kvalitní jako třeba vysoká kvalita potravin.

Dlouho mi to vrtalo v hlavě, i když jsem se na tento problém zas tak nesoustředil. I napadlo mě nedávno, že by to mohlo souviset s historickou rolí zemědělství, které bylo už odedávna zdrojem naší potravy, tedy toho základního dobra, bez kterého je vše zlé. Viditelnou spásou úrody bylo vždy Slunce, jeho energie, jeho teplo. To vedlo k mimořádnému postavení Slunce v očích lidí, což dokumentují pracné stavby monumentů jako je Stonehenge a mnoha podobných "kalendářů", které pohyb Slunce sledovaly. Osobně jsem si prožil onen pocit "dobroty" Slunce na vojně, kdy jsme nějaký ten měsíc bydleli v zemljankách v lese. Bylo to v březnu/dubnu, takže bez topení byla fakt zima. A když nás začaly hřát první paprsky Slunce, bylo to krystalické dobro. Což může evokovat pocity dávných lidí v době ledové. A Slunce je pochopitelně nahoře. Také spása úrody, tedy déšť pochází shůry (nápad, kterým přispěl ve FB diskusi Martin Jurek).

Tak pozitivní chápání Slunce bylo platné především v Evropě, protože tam se střídají výrazná roční období (a zároveň je to místo, kde se zrodila naše civilizace s náboženstvím). V Egyptě zřejmě nebyl kult Slunce až tak výrazný, i když boha Slunce Re taky měli, protože roční doby tam výrazné nejsou a tak dobrá úroda byla spíše závislá na pravidelných záplavách Nilu.

Zdrojem představy, že co je dole je špatné, mohly být zase sopky. Dobře známe zlo, které vzešlo ze země a zničilo Herkuláneum nebo Pompeje. To se ale událo roku 79, kdy už Zeus na Olympu dávno sídlil. Ale takových katastrof bylo v oblasti Středozemního moře více. Například minojská kultura na ostrově Santorini byla zřejmě zničena výbuchem sopky cca v roce 1600 před Kristem. Kdyby vás zajímal přehled velkých erupcí i té době i dříve, můžete jej najít na Wiki. Tam zjistíte, že erupce v oblasti Středozemního moře sahají do hluboké historie. Mohl to být také důvod zániku hypotetické Atlantidy, jestli právě ona nesídlila na ostrově Santorini a není identická s Minojci. I křesťanské peklo pod zemí, je spojeno s ohněm připomínající lávu. Zlo jako by pocházelo zdola, ze země.

Uvažme tedy, jestli by to nemohlo být i jinak. Kdyby vznikla nějaká civilizace na planetě či měsíci tak daleko od své hvězdy, že by hlavním zdrojem energie nebyla ona hvězda, pak by životodárným zdrojem muselo být nitro planty či měsíce. Příkladem jsou třeba měsíce Jupitera, které Jupiter hněte takovou gravitační silou, že toto slapové působení je silným zdrojem energii uvnitř nich. Neumístila by pak taková civilizace své nejlepší bohy či jednoho boha pod zem? Nebylo by pak to nejlepší tím nejnižším? I když v tomto konkrétním případě by zlo i dobro sídlilo stejně dole a nepřiřazoval by se k nim asi vůbec směr nahoře-dole. Nebo kdybychom se ptali dinosaurů, je-li zlo nahoře nebo dole, určitě by "řekli", že nahoře, protože kvůli dopadu asteroidu vyhynuli. To by ale už jako mrtví neměli názor spíše žádný. :-)

Historici a znalci náboženství mě možná opraví, protože to je jen má hypotéza, jak mohla vzniknout představa, že to dobré je nahoře a je vyšší, a to zlé je níže nebo dokonce v podzemí. Možná k vývoji tohoto pojetí přispěla prostě i gravitace, která nás uvězňuje dole a svobodu si představuje jako Ikarův let do výšky, ovšem bez toho pádu. On jeho pád dolů byl očividně zlo, stejně jakýkoliv jiný pád, který nás zabije nebo zraní, třeba pád do propasti. Co si myslíte vy?

Autor: Jan Fikáček | úterý 12.10.2021 9:19 | karma článku: 22.19 | přečteno: 1247x

Další články blogera

Jan Fikáček

Kterak bůh vymyslel 4 kravské žaludky

Dobře, tak to zřejmě nebyl bůh, ale matka příroda a ty čtyři žaludky, bachor, čepec, slez a knihu, příroda vyvinula evolucí. Pořád ale zůstává proboha jak to udělala. Měl bych nápad. :-)

20.10.2021 v 9:08 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 383 | Diskuse

Jan Fikáček

Je náš vesmír "počítačová simulace"? Je, ale...

René Descartes kdysi uvažoval o tom, jestli neexistuje démon, který vytváří vše kolem nás, barvy, zvuky, pocit hmatu. Dokonce i naše tělo, protože jej taky vnímáme svými smysly. Nalezl jedinou jistotu: Myslím tedy jsem.

5.10.2021 v 10:35 | Karma článku: 27.56 | Přečteno: 2990 | Diskuse

Jan Fikáček

Není náhodou temná energie podstatou gravitace?

Proč je gravitace pouze přitažlivá a neodpuzuje, když všechny ostatní síly "umí" obojí (viz třeba magnety). Proč nelze gravitaci odstínit, tedy izolovat, jako třeba elektřinu? To jsou otázky, na které navrhneme odpovědi.

27.9.2021 v 9:08 | Karma článku: 24.81 | Přečteno: 1408 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Vítězslav Kremlík

Covid zvýšil roční úmrtnost... na míru dříve běžnou

V roce 2020 (v éře covidu) v USA zemřelo 828,7 osob na sto tisíc obyvatel. V roce 2000 to bylo 869 osob na sto tisíc obyvatel. A třeba v roce 1970 to bylo 1222,6 osob na sto tisíc obyvatel.

22.10.2021 v 9:46 | Karma článku: 22.85 | Přečteno: 638 | Diskuse

Dana Tenzler

Trojané a vesmírná mise LUCY - návštěva Trojanů u Jupiteru (1)

Nedávno odstartovala nová vesmírná mise NASA - LUCY. Navštíví mimo jiné trojanské satelity Jupiteru. Co jsou Trojané a má je také Země?

21.10.2021 v 8:00 | Karma článku: 17.00 | Přečteno: 226 | Diskuse

Jan Fikáček

Kterak bůh vymyslel 4 kravské žaludky

Dobře, tak to zřejmě nebyl bůh, ale matka příroda a ty čtyři žaludky, bachor, čepec, slez a knihu, příroda vyvinula evolucí. Pořád ale zůstává proboha jak to udělala. Měl bych nápad. :-)

20.10.2021 v 9:08 | Karma článku: 14.35 | Přečteno: 383 | Diskuse

Petr Novotňák

Teorie všeho? Proč ne!

Proč největší mozky světa nedokázaly vymyslet „teorii všeho“ nabízím vám v této úvaze své vysvětlení, naložte s tím jak je libo. Zamyslete se nad tím, nebo to rozcupujete na kvarky :-) Přeji příjemné čtení

20.10.2021 v 1:14 | Karma článku: 11.65 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Blbé vakcíny – a co když ne?

Milý Micíku, přestaň blbnout, vylez z šuplíku a poslouchej. Dnes ti prozradím něco ukrutně zajímavého o rezistenci a toleranci. A taky proč jsou "blbé" vakcíny možná lepší, než by byly ty dokonalé.

19.10.2021 v 11:25 | Karma článku: 43.24 | Přečteno: 14647 | Diskuse
Počet článků 226 Celková karma 22.26 Průměrná čtenost 3113

Vystudoval chemii, kybernetiku a teorii systémů (interdisciplinární studia) a je typem obecně uvažujícího člověka někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze (a v té době odmítal tituly jako Doc. nebo CSc.). Od září 2021 PhD se zaměřením filosofii fyziky a matematiky. Pracoval jako evropský expert pro "Future and Emerging Technologies". V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR. Je členem světové vědecké Společnosti pro filosofii času. Absolvent Oxfordského kurzu filosofie vědy. Více informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jan@fikacek.cz
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Autora ale baví komunikovat s veřejností, proto tato forma s někdy expresivním vyjadřováním, přehnané nadpisy, které k popularizaci asi patří. Některé blogy jsou však čistá věda, ba dokonce mainstream, některé (asi většina) jsou kritické úvahy snažící se formulovat nové nápady, některé jsou opravdu jen sci-fi nebo spíše sci-sci-fi. P.S.: Osobní nevěcné komentáře budou mazány.

Najdete na iDNES.cz