Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak zastavit fyzikální čas

Když mluvíme o tom, že čas stojí, představujeme si to tak, že stojí nejen hodiny a to všechny hodiny, ale že se kolem nehýbe vůbec nic, tedy že se všechny pohyby zastavily. Ukažme si, jak je možné toho dosáhnout.

Začneme úvahy tím, že se nejdříve pokusíme zastavit jedny hodiny a poté všechny hodiny. Neprotestujte, že zastavení hodin není zastavení veškerého pohybu. K tomu se dostaneme, jen postupujeme po jednoduchých krocích.

Začneme u těch nejpřirozenějších hodin, hodin slunečních. Rotace Země a oběh Země kolem Slunce jsou ty pohyby, které odpradávna řídily lidský život a promítají se do rytmu spánku (dokonce v podobě vnitřních tzv. biologických hodin) a do zemědělských cyklů. To jsou pohyby, které vedly ke vzniku slunečních hodin (rotace Země) a zvláštních slunečních hodin pro celý rok, třeba v podobě Stonehenge. Pro jednoduchost se ale zaměříme na obvyklé sluneční hodiny, které určují čas v rámci bílého dne.

Jak se zastavují sluneční hodiny? To je vezmeme třeba do letadla. Řekněme, že vystartujeme například v 11:00 a letíme tak, abychom byli stále přesně nad tím místem za Zemi, kde by stín ukazoval právě 11:00. Vlastně to znamená, že se poloha letadla nemění vzhledem ke Slunci, ale Země se pod letadlem otáčí. (Mimochodem, to letadlo by muselo letět rychlostí 1674 km/h, což už je nadzvuková rychlost 1,37 Machu.) Samozřejmě to můžeme udělat i tak, že budeme sluneční hodiny na Zemi otáčet tak, aby byly stále ve stejné poloze vzhledem ke Slunci. Když se bude blížit noc, tak nám Země zabrání vidět Slunce, ale můžeme si představit, že je Země průhledná.

Jak však zastavit ne jedny, ale všechny sluneční hodiny, tedy udělat krok dvě? To nám zbývá jediné. Zastavit rotaci Země, na které jsou všechny sluneční hodiny. Vždy tedy zastavujeme sluneční hodiny tak, že zastavíme jejich rotaci (vůči Slunci). Zastavíme-li rotaci Země a s ní rotaci všech slunečních hodin na ní, zastavili jsme pro Zemi sluneční čas. Ba co víc, kdybychom Zemi dali opačnou rotaci, běžel by sluneční čas pozpátku.

Sluneční čas ale není pravý čas, namítnete. Zkusme si ale na chvíli představit, že naše možnosti vnímání jsou omezeny pouze na Zem a to na zrakové vnímání. A na Zemi jsou pouze optické procesy, které si můžeme představit tak, že je tak celý povrch Země pevný, nehybný a to například ze skla a atmosféra neexistuje. Nemáme také žádné vlastní zdroje světla. Pak když se Země nebude otáčet a svit Slunce bude absolutně stálý, budou se paprsky sice všemožně lámat a odrážet, dělat libovolné optické efekty, ale stejně nikdo neuvidí žádný pohyb. Bude to nehybné království, kde se zastavil sluneční čas. Jasně, že normální čas stále běží, nesvětelné pohybu stále probíhají, například na Zemi může dopadnout meteorit. Stojí jen námi uměle vybraný druh pohybů. Ale zastavení tohoto uměle omezeného času, zatímco čas mimo toto omezení stále běží dál, si pamatujme, brzy se nám bude hodit.

Vyberme si teď jiný typ hodin, třeba hodiny přesýpací. Jejich podstata je v tom, že měří, kolik zrnek písku projde jejich zúžením. Baňky na koncích onoho zúžení jsou jen hrubá počitadla zrnek písku. Když si představíme, že zúžená trubice mezi baňkami je velmi, velmi dlouhá, a to tak, až ty baňky nevidíme, nicméně máme čidlo, které je schopno počítat počet zrnek, který kolem nás "proplul", je nám princip těchto hodin jasný.

A snadno pak vymyslíme, jak chod takových hodin zastavit. Musíme se pohybovat tak, jak se pohybují ta zrnka. To znamená, padat spolu s nimi v gravitačním poli. A opět, mějme rovnoměrné gravitační pole, u něhož konce nedohlédneme (tedy žádný tvrdý dopad na Zem nehrozí) a v němž padáme spolu se zrnky písku (trubice už ani není třeba). Je to přesně totéž, jako kdyby všechna zrnka stála na místě a byla nehybná. (To je mimochodem princip ekvivalence, na kterém Albert Einstein založil obecnou teorii relativity.) Všechny písečné hodiny stojí. Samozřejmě můžeme zrnka písku nahradit libovolnými objekty, které padají spolu s námi. Padáme-li zcela stejně, můžeme tvrdit, že všechny (gravitační) hodiny stojí. A budou-li všechny procesy, které uvidíme, jen pádem v tomto poli, budou všechny procesy hodinami a tedy budou všechny procesy zastaveny. Zastaví se tak gravitační čas. Dokonce, kdybychom padali rychleji, přesně s větším zrychlením, dosáhli bychom otočení směru tohoto gravitačního času, když budeme omezeni na pozorování jen těchto gravitačních procesů a jiné nebudeme mít pro srovnání k dispozici.

Zatím jsme vždy k zastavení "všech" pohybů museli výběr pohybů uměle omezit. Zastavovali jsme vždy jen všechny pohyby určitého druhu. Teď se ale pokusíme zastavit pohyby úplně všechny. Překvapivě toho dosáhneme tak, že subjektivní omezení typu pohybů (my jsme rozhodli, který omezený typ pohybů budeme sledovat) zaměníme objektivním omezením typů pohybů. Teď tedy necháme omezení na přírodě, budeme zkoumat oblast, která se jeví tak, že to není žádný výběr nějakého druhu pohybu, ale že jsou to všechny pohyby. Jak už jsme si ale v našich předešlých myšlenkových pokusech naznačili, stačí když je čímsi náš pohled limitován, my tedy vidíme pouze část pohybů, vybraných podle určitého klíče a v rámci tohoto omezeného pohledu získáme dojem, že čas se zastavil, protože se zastavily všechny pohyby, které vnímáme. Když budeme omezení takové, že o něm nevíme, zastaví se pro nás SKUTEČNĚ úplně VŠECHNY pohyby a tedy se zastaví fyzikální ČAS.

Hezkým příkladem tohoto tzv. neviditelného fenomenologického vězení může být vlak. Představme si, že jsme se narodili ve vlaku a neustále vidíme, že všechna světla na všech přejezdech výstražně blikají, všechny závory jsou stažené. Ani nás nenapadne, že by někdy tato světla mohla neblikat nebo že by některé závory mohly být nahoře. Takové stavy jsou pro nás neviditelné. I když existují, my budeme tvrdit, že neexistují. Bude to pro nás dokonce zcela samozřejmá skutečnost.

Uvádíme to proto, abychom pochopili, že situace zastavující limitovaný "sluneční" čas a zastavující "neomezený" fyzikální čas, kteří lidé většinou stále považují za jediný čas, jsou vlastně stejné. Náš čas není žádnou absolutní hranicí, existují pohyby i "za" ním, například tzv. kvantová provázanost, která se našemu času vymyká tím, že funguje rychleji než rychlost světla. Pro ni tedy náš čas už neplatí. Existují i minimální "kvanta" času, definovaná jako Planckův čas 5,4 10-44 sekundy. To je další hranice našeho času. Náš fyzikální čas, kterému říkáme jen ČAS, je taky omezený výběrem pohybů, ale ten výběr jsme neudělali my a proto o něm zatím nevíme. 

Pro tuto chvíli zůstaňme ještě "uvnitř" našeho času a nezabývejme se obecnějším časem, který z těchto úvah už vykukuje, a pokusme se zastavit náš obvyklý čas.

To půjde vlastně docela snadno, když si uvědomíme, že všechny pohyby, které známe, můžeme chápat jako hodiny a musíme je všechny zastavit. Tuhle situaci zná již speciální teorie relativity a to v případě, že urychlíme nějaké těleso či částici prakticky na rychlost světla. Pak je každé těleso, kolem kterého prolétáme touto rychlostí, nehybné, jakoby "zamrzlé". Takovou rychlostí se k pozorovateli např. k nám na Zemi také pohybuje třeba raketa padající do černé díry, protože právě na tzv horizontu událostí černé díry dosáhne vůči nám rychlosti světla (ale to už jsme ale v obecné relativitě). Vidíme ze Země, že se pohyb té rakety a tím i její čas zastavil a nikdy do černé díry nespadne. Současně uvidíme, že se všechny pohyby v raketě zastavily. Vlastně se na horizontu událostí čas zastavil.

Fyzikální čas jsme tedy krásně zastavili, i když tušíme, že se stále něco mimo náš obzor pohybuje, v tomto případě třeba v měřítkách, která jsou ještě řádově menší než měřítka elementárních částic. Nazvěme si tento skrytý stále nezastavený čas třeba termínem kvantový čas. Ostatně je to kvantová provázanost a Planckův čas, který tento obecnější čas povolávají k životu.

Tak to máme hezky jasné a to asi proto, abychom si to zpochybnili. :-) Uvažme, jak vlastně vnímáme čas nebo jak měří čas přístroje. Vztahujeme vlastně rychlost okolních pohybů na rychlost operací našeho mozku, našeho vědomí. Stejně tak měřící přístroj srovnává rychlost okolních pohybů s rychlostí svých hodin. Řekněme, že třeba za 10 tiknutí hodin pozorovatele, tedy třeba 10 vteřin, spadne například 50 kapek pozorované kapaliny. Naměřili jsme tedy rychlost 5 kapek za vteřinu. Jenže, co když se všechny procesy měřícího přístroje či pozorovatele dvakrát zpomalí a tedy jeho hodiny tiknou pouze 5x zatímco spadne 50 kapek? Rychlost kapání se sice nezměnila, nicméně měřící přístroj či pozorovatel budou uvádět, že rychlost kapání byla už 10 kapek za vteřinu.

A teď si představte, že se všechny procesy pozorovatele, ale pouze pozorovatele, zrychlují a zrychlují, což bude znamenat, že pozorovatel uvidí, jak se kolem něho všechno, tedy čas, zpomaluje a zpomaluje, až se prakticky zastaví. Inu, čas je relativní, tedy vnímáme jen poměr rychlostí vnějšího pohybu ku vnitřnímu, tedy měřícímu procesu pozorovatele a nemůžeme vlastně při změnách říci, který z nich se opravdu zrychlil a který z nich se třeba opravdu zpomalil. Známe jen ten poměr.

Kdyby došlo ke zpomalování všech pohybů v oblasti, kde se nalézáme, zpomalovaly by se i procesy našeho mozku a všechny naše měřící přístroje a my bychom tak vůbec žádné změny rychlosti času nepozorovali. Z toho vyplývá paradoxně, že zastavit čas je možné jedině tehdy, když někde nějaký proces stále běží, když máme někde běžící hodiny, ve srovnání s kterými se čas zastavil. A co může dále běžet, když se zastavil čas? No přece kvantový čas.

Stejně jako u zastavení slunečního času, kde potřebujeme nějaký pohyb nezávislý na slunečním čase, tedy třeba běh našeho mozku, potřebujeme běžící kvantový čas. Teorie relativity, která "umí" zastavit náš čas, tak paradoxně předpokládá obecnější čas, který existoval před velkým třeskem a v rámci něhož vznikl čas našeho vesmíru, čímž je taky vyřešen paradox postulovaný otázkou, co bylo před velkým třeskem. A také proto je definice současnosti v teorii relativity založena na nadsvětelné rychlosti, tedy na kvantovém čase.

Že náš fyzikální čas není absolutní, to jsme si mohli pomalu uvědomovat od roku 1905, kdy vznikla speciální teorie relativity. Relativnost našeho času také znamená, že náš čas vznikl (spolu s vesmírem) a zanikne a že ve své struktuře, v každém svém kvantu, je tvořen obecnějším časem, podobně jako je třeba odkápnutí jedné kapky vody nemožné bez pohybu molekul vody v ní. "Kapka" našeho času, která je velká nejméně jako Planckův čas, je tak určitou porcí kvantového času. Náš čas na kvantové úrovni by se zřejmě dal popisovat jakousi "termodynamikou" kvantového času.
P.S.: Všimněte si, že tady máme částečnou odpověď na otázku, co je to čas. Příště si vysvětlíme zcela jasně, co je to čas. A také si všimněte, že hypotéza kvantového času je opravdu hypotézou.a nikoliv ověřeným faktem.

Autor: Jan Fikáček | pondělí 26.10.2015 9:02 | karma článku: 33,43 | přečteno: 5572x
  • Další články autora

Jan Fikáček

Proč jsou izraelská média daleko méně proizraelská než česká?

A nejde jen o izraelská média. USA jsou přece dlouholetý a věrný spojenec Izraele, ale ani ony nestojí teď vždy na straně Izraele. Proč? Proč se snaží válečné tažení Izraele brzdit a volají po příměří?

16.4.2024 v 9:07 | Karma: 36,70 | Přečteno: 3325x | Diskuse| Politika

Jan Fikáček

Tak přece má foton hmotnost!?

Fyzika je úžasná věda, která proměnila celou naši civilizaci. Stačí vzpomenout třeba jen elektřinu bez níž by nebyly počítače, mobily, TV, osvětlení našich bytů atd. Ovšem výjimečně se v ní objeví i dost iracionální tvrzení.

9.4.2024 v 9:07 | Karma: 22,83 | Přečteno: 815x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Solvay institut - Einstein, Schrödinger, Planck, Heisenberg, Bohr atd.

Od roku 1911 se konají Solvayovské konference, kterých se ve dvacátých letech účastnili dnes nejslavnější fyzici jako Einstein, Planck, Bohr, Heisenberg. Tyto konference jsou známé hromadnými fotografiemi nejslavnějších fyziků.

2.4.2024 v 9:07 | Karma: 20,73 | Přečteno: 534x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Nahraďte svou ženu a děti umělou trpělivostí (inteligencí?)!

Tak jo, uznávám, že ženu a děti nelze umělou inteligencí nahradit ve většině případů, ale v jednom by to asi šlo, ne? :)

20.3.2024 v 9:07 | Karma: 24,49 | Přečteno: 876x | Diskuse| Věda

Jan Fikáček

Mašínové: Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina!

Film Bratři o skupině Mašínů dostal v sobotu cenu za nejlepší film roku na Českém lvu. Jeho tvůrce na večeru prohlásil, že to byli hrdinové. Tak se pojďme podívat na jejich činy.

11.3.2024 v 9:07 | Karma: 45,75 | Přečteno: 6432x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé

28. dubna 2024  22:16

Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...

Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem

28. dubna 2024  20:49

Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...

Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem

28. dubna 2024

Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....

Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky

28. dubna 2024  19:06

Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 310
  • Celková karma 30,45
  • Průměrná čtenost 3149x
Vystudoval chemii (SŠ), kybernetiku, řízení, ekonomii a teorii systémů (interdisciplinární studia - VŠ), je obecně uvažujícím člověkem někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Od září 2021 Ph.D. se zaměřením na filosofii fyziky a matematiky. Pracoval jako evropský expert pro "Future Technologies", 7 let pak v jedné z nejvyšších evropských pozic v počítačové bezpečnosti. Momentálně finanční expert na evropské úrovni. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR. Je členem světové vědecké Společnosti pro filosofii času. Absolvent Oxfordského kurzu Filosofie vědy. Více informací zde.

Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen). jfikacek@gmail.com
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Někdy je to jen divoká fantazie. Na druhé straně se snaží udržovat jistou vědeckou kvalitu, takže "esoterické" komentáře nejsou vítány. P.S.: Osobně útočné a odborně velmi nekvalitní komentáře, zejména velmi dlouhé, budou mazány.