"jestliže se  zastánci úplného determinismu radují, musím je trochu schladit"

Myslím, že musím zchladit i já vás, pane Fikáček, protože váš příspěvek je jako obvykle směsí nesmyslů, které  poskládáváte, vytržené z kontextu a snažíte se s nimi vytvořit filozofickou ideu, která nemá  ani hlavu ani patu, a to  včetně diskutujících, kteří si ve vašem povýšeneckém, ale ve skutečnosti s  neumětelským  myšlením hrají na vysokou vědeckou sounáležitost s vašimi myšlenkami.

Zajímavý článek, ale náhodu v kvantové mechanice si vzít nenechám! Bellův teorém říká, že žádná lokální teorie skrytých proměnných nemůže popsat výsledky kvantové mechaniky. To znamená, že jediný způsob, jak zachránit skryté proměnné a nimi determinismus a připustit nelokálnost a tím pádem zahodit teorii relativity. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný důvod, proč by vesmír měl být deterministický, zato existuje velmi dobrý důvod, proč je kauzální působení omezené rychlostí světla ve vakuu, to považuji za holou zoufalost.

Mimochodem staromódní definice definice vesmíru je množina všeho, co existuje. Takový vesmír je potom perfektně izolovaný hned z definice.

Řešení je tady celkem prosté. Když tak ho můžete vzít jen jako možnost, která ale jasně ukáže, že tato jistota náhody je na vratkých základech.:-)

Matematický aparát kvantové mechaniky je jistě úplný, jak ukazují i Bellovy nerovnosti, ale je to 3D model. Vypadá to ale, že náš svět je celkem s vysokou pravděpodobností vícerozměrný, což kromě jiného vysvětluje slabost gravitace a tak kvantová mechanika popisuje jen řez skutečného světa.

Takže ony skryté proměnné jsou jaksi mimo současný matematický model kvantovky, a nejsou to jen skryté proměnné, ale celý skrytý svět, větší než ten, který kvantovka popisuje. Takže to chce najít obecnější matematický model, jehož zjednodušením ten současný je.

A nebo jinak. Je známo, že jisté sluneční cykly ovlivňují radioaktivní rozpad tak, že zmenšují či zvětšují "obsah" náhody v tomto procesu. Otázka je: jak je možné že determinismus může vytlačovat a nebo dělat větší "prostor" náhodě. Je to proto, že mají společný základ, jinak by spolu nemohly takto "komunikovat". Stejně jako musí mít lidé společný jazyk, aby spolu mluvili, nebo společný fyzikální základ (atomy) aby jedno tělo mohlo vytlačovat jiné.

Máme hodně úzký výběr, co je tím společným základem náhody a kauzality. Uvážíme-li hypotézy náhody jak nepoznané kauzality, vidíme hned, co je tím společným základem - je to kauzalita. Náhoda i deterministický řetězec či síť, jsou obě kauzální formy, jen jedna je skrytá a druhá viditelná. CBD. :-)

Moc pekny clanek. S vetsinou v nem souhlasim.

Skoro by mě víc zajímalo, v čem nesouhlasíte. Jedině různé názory totiž vedou ke zlepšování uvažování. 

Moc ráda čtu podobné úvahy a články... akorát jsem se zatím nerozhodla, na kterou stranu se přidám. Tak možná než se rozhodnu, bude již to rozhodnutí na hřbitově vědy. Ač staršího data, moc pěkný článek. někam si ho uložím.

Tenhle problém se del mýho názoru hned tak nedostane na "hřbitov vědy". :-) Vidím to na dlouhé pobíhání lidí ode zdi ke zdi. O zdi úplného determinismu ke zdi úplné náhody. :-)

Pokud tvrdíte, že náhoda neexistuje - rozhlížíte se předtím než přejdete vozovku?

Nečetl bych jen nadpis. :-) Článek naopak tvrdí, že náhoda je vždy a všude. :-)