Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Já s Vámi vlastně souhlasím, i když mi někdy bouráte představy, ale nikdy bych to nedokázal "hodit na papír". Takže jen taková moje "kalkulace".

I když vím, že teorie relativity pravděpodobně není koncem znalosti lidí, budu se jí držet až do "absurdních" konců.

Na horizontu černé díry se pro nás a celý náš Vesmír zastaví čas. Nikdy neuvidíme něco co právě zhltla. Z našeho hlediska(není-li čas, není pohyb) ještě neexistuje ani singularita a zároveň logika říká, že černá díra roste(má-li co baštit) a bude existovat v našem vesmíru ne-li věčně, tak až do jeho konce, odmyslím-li Hawkinga.

Zároveň ale platí, že pro cokoliv co do černé díry napadalo je to v jeho čase nepatrný okamžik se do té singularity dostat a navíc, protože v jeho čase okolní (náš) Vesmír běží v čase nekonečně rychle, dopadne do centra vše v podstatně najednou. A máme tu možný nový Velký třesk, pro nás v časovém "nekonečnu", pro černou díru včera či dnes. Vesmíry si nebudou překážet.

0 0
možnosti

J65o40s22e75f 73P10o65t59r

12. 12. 2015 0:49

Ještě si dovolím přispět k tomu Hawkinsovi. Viděl jsem jeho pořad na ZOOM Prima.

Přijde silák na poušť a vykopá jámu v písku a vykopaný písek shromáždí vedle na hromadu. A pak v celém zmiňovaném televizním  programu se operuje s pozitivní a negativní energií,  jak se mohlo z ničeho vytvořit něco. Jenže podstatné je, že na poušť přišel silák  a svojí silou, svojí energií vytvořil  na jedné straně jámu a vedle hromadu  - pozitivní a negativní energii. A pan Hawking přesvědčuje přítomné, že je to normální, přirozené, nic neodporující fyzikálním zákonům, že vznikla pozitivní a negativní energie aniž by vůbec v dalším programu  zmínil toho siláka, který dal svou sílu, svou energii do toho výkopu.

Až půjdu po ulici a najednou se přede mnou  bez důvodu vymrští hromada zeminy, jako důsledek kvantové fluktuace, pak panu Hawkinsovi uvěřím

0 0
možnosti

V makroskopickém měřítku kvantové fluktuace, jak si je představujete vy, neprobíhají. Ale v submikroskopickém měřítku již byly experimentálně potvrzeny. Jsou např. podstatou tzv. Casimirova jevu.

2 0
možnosti

J13o87s81e26f 31P49o41t85r

11. 12. 2015 20:40

Ano, pane Fikáček, dneska s vámi mimořádně, přes drobné nepřesnosti souhlasím.

Ovšem nejen  zázrak   Velkého  třesku, ale i ostatní fyzikální skutečnosti  jsou zahaleny tajemstvím svého vzniku a tajemstvím své nejvnitřnější podstaty. Vědci je dokáží popsat a vyjádřit v matematických funkcích ale to vše co třeba o takové gravitaci se ví.

Vezměte si třeba další interakci  našeho univerza, elektromagnetickou sílu, která se nás bezprostředně týká - od toho, že drží pohromadě naše těla, až k surfování po internetu. Ta síla se skládá z kladně nabitých protonů a asi dvoutisíckrát lehčího záporně nabitého elektronu. To jsou naprosto různé částice,  elektron je základní částice, proton je složen ze třech kvarků, které mají třetinové elektrické náboje a podle svých konstelací tvoří proton, nebo neutron.

Jak je možné, jak je pravděpodobné, že takovéto různé částice mají naprosto stejný elektrický náboj a to do velikosti 10^-19, ovšem  opačného znaménka ? Nikdo nezná proč k tomu tak došlo, dokonce ani nikdo neví co to vlastně ten náboj je.

0 0
možnosti

Třeba je to prostá náhoda. A při jiných velkých třescích v multiverzu toto nevzniklo. Takové vesmíry třeba pak vypadají úplně jinak, a pokud čirou náhodou také hostí inteligentní bytosti, tyto bytosti žasnou, jak je možné, že má vesmír zrovna takové parametry, jako má ten jejich.

0 0
možnosti

Pokud vesmír nevznikl z ničeho, ale z něčeho, z čeho vzniklo to něco?

0 0
možnosti
Foto

Zase z něčeho. Nicméně po určitém počtu kroků asi přestane mít náš obvyklý smysl například slovo "vznikl". :-)

0 0
možnosti

Třeba byl vznik našeho vesmíru pouhou kvantovou fluktuací v rámci mnohem většího, obtížně představitelného "multivesmíru". Z našeho pohledu se jednalo o velký třesk a vznik značného množství energie, ale on se vesmír nerozpíná jako balónek, rozpíná se prostor v něm. Potencionálnímu vnějšímu pozorovateli by se mohl jevit jako elementární částice, pokud by ho vůbec zaznamenal, protože existence virtuálních částic se počítá na zlomky sekund. Čas, jak ho známe my, existuje pouze v našem vesmíru. Obávám se ovšem, že nám chybějí nástroje k prozkoumání, co je "mimo" náš vesmír, protože jsme jeho produktem a jsme v něm uzavřeni.

0 0
možnosti
Foto

Žádné uzavření není absolutní. Například se uvažuje o temné hmotě a temné energii, které mají zásadní vliv na náš vesmír, jako o vlivu multivesmíru na náš vesmír. U temné hmoty je to tak, že jí poznáváme prostřednictvím onoho gravitačního působení na náš vesmír. Máme dokonce už mapu temné hmoty. Takže poznání multivesmíru by tak možné bylo.

0 0
možnosti

Jsem rád, že i taková hlava jako autor, nakonec napíše: "A máme-li být zcela vědecky exaktní a seriózní, je jediné správná odpověď na tuto otázku z čeho vznikl vesmír tato: nevíme."  R^R^:-)

1 0
možnosti
Foto

Vypadá to spíš na vývojový proces organický. Ten náš vesmír bude nejspíš součástí mnohem většího organického celku (jeho systémové chování je až příliš nápadné), a tudíž můžeme předpokládat i jeho zrození (narození), vědecky je částečně mapován vývoj pozorované části vesmíru, rozpínání (růst), zřeďování (stárnutí). Tedy žádný velký třesk z ničeho předtím.

0 0
možnosti

Zpoza ohrady priletl mic. Ptame se kdo, odkud. Nevidime za ni, nic neslysime. Ani to, kolik ohrad za tou pred nami vlastne stoji. Jedno je jiste. Nejvetsi stoji v nas samych.

2 0
možnosti
Foto

Díky za blog a karma. Zejména dík za závěr. Je podle mne správné přijmout realitu a konstatovat: Nevíme.

Vždy pro mne bylo a je problematické přijmout konstatování, že Vesmír vznikl z ničeho, lépe řečeno, že na počátku nebylo ani nic. Je pro mne problematické (ale již méně) přijmout vznik z něčeho nekonečně hmotného a nekonečně hustého, protože: .... i to muselo předtím nějak vzniknout a pokud to nějakou dobu existovalo po svém vzniku, nastává problém se stabilitou takového systému, atd., atd.

Protože tu ale Vesmír je a v podstatě existuje shoda na jeho rozpínání a tedy vzniku, je odpovědné konstatovat, že okolnosti momentálně neznáme a je správné se o odstranění neznámého pokoušet a žádnou možnost předem nezavrhovat. Pro mne je vstřebatelnější myšlenka vzniku našeho Vesmíru fluktuací z jiného systému, což je méně frekventovaná a medializovaná, nikoliv však nepravděpodobná.

Těším se na další. Hezký den.

3 0
možnosti
Foto

Jen poznámku. Nekonečná hustota a jakákoliv další nekonečna fyziky většinou hodně trápí a nemají je za smyluplné výsledky. Zkuste si třeba představit, jak by se pokusem ověřovalo, že je něco nekonečné.

Například velikost vesmíru je experimentálně neprokazatelná, takže to není vědecká hypotéza vlastně. Nekonečnost vesmíru jde jen vyvrátit.

A pokdui jde o nekonečnou hustotu, pak bychom museli měřit s abolutní přesností třeba na 10na -1000 metru, což nedovoluje kvantová mechanika. Proto je vlastně nekonečná hustota jen příměr a velké zjednodušení. V realitě nic takového není.

0 0
možnosti

Što býlo, kagdá ničevo něbýlo? Éto býla tma.;-)

0 2
možnosti

Tma neexistuje.

Tma je jen nedostatek (neexistence) světla.

1 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS